Cereteli, Michail Georgijevič
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 3. prosince 2021; ověření vyžaduje 1 úpravu .| Michail (Mikhako) Georgijevič Cereteli | |
|---|---|
| náklad. მიხეილ (მიხაკო) გიორგის ძე წერეთელი | |
| Jméno při narození | náklad. მიხეილ წერეთელი |
| Datum narození | 23. prosince 1878 |
| Místo narození | |
| Datum úmrtí | 2. března 1965 (86 let) |
| Místo smrti | Mnichov , Bavorsko , Západní Německo |
| Země | |
| obsazení | diplomat , archeolog , historik , vysokoškolský pedagog , orientalista |
| Ocenění a ceny |
|
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Михаил Георгиевич Церетели ( груз. მიხეილ გიორგის ძე წერეთელი , нем . Michael von Zereteli ; 23 декабря 1878 , Цхруквети [d] , Кутаисская губерния , Российская империя — 2 марта 1965 , Мюнхен , Бавария , ФРГ ) — грузинский князь, историк, филолог, sociolog, publicista a diplomat.
Životopis
Z královské rodiny. Mladší bratr Vasilije Cereteliho (1862-1937).
Ve svých studentských letech se účastnil gruzínského národně demokratického hnutí. V roce 1907 vydal spolu s Varlamem Čerkezišvilim a Giorgim Gvazavou Gruzínské myšlení.
Vystudoval univerzitu v Heidelbergu ( 1911 ), v roce 1913 obhájil diplomovou práci. Od roku 1914 do roku 1918 vyučoval na univerzitě v Heidelbergu .
Současně, v letech 1914-1917 , byl jedním z vůdců gruzínského výboru pro nezávislost ; v této funkci tajně navštívil Gruzii za účelem jednání s vůdcem gruzínských menševiků Noahem Zhordania .
Po vyhlášení nezávislosti Gruzie v roce 1918 byl velvyslancem Gruzínské demokratické republiky ve Švédsku a Norsku , poté se v roce 1919 vrátil do Gruzie jako profesor na univerzitě v Tbilisi .
Po obsazení Gruzie sovětskými vojsky v březnu 1921 emigroval. V letech 1921-1933 byl profesorem v Bruselu , v letech 1933-1945 na univerzitě v Berlíně . Od roku 1945 žil a pracoval v Mnichově.
V letech emigrace byl členem organizace gruzínských politických emigrantů v Evropě – Gruzínského národního výboru. V letech 1925-1954 byl jedním z vůdců gruzínské vlastenecké politické organizace " Tetri Giorgi " ("White Giorgi").
Byl pohřben na hřbitově Levilskoye .
Vědecká činnost
Vědecké práce Tsereteliho jsou věnovány historii Gruzie a Kavkazu obecně . Zejména publikoval srovnávací analýzu sumerského a gruzínského jazyka (monografie „Sumerian and Georgian“, Tiflis , 1912 , v gruzínštině; doplněný anglický překlad – v londýnském „Journal of the Royal Asiatic Society“, sv. 45 -48, 1913 - 1916 ), monografie "Země Chetitů , její národy, jazyky, historie a kultura" ( Istanbul , 1924 , gruzínsky), kniha "Gruzie a světová válka" ( německy: Georgien und der Weltkrieg Curych ( podle jiných zdrojů Potsdam ), 1915 ) a „Rasové a kulturní problémy Kavkazu“ ( německy: Rassen- und Kulturprobleme des Kaukasus ; Berlín , 1916 , vydání Německo-gruzínské společnosti). V roce 1955 Tsereteli publikoval svůj překlad básně Shoty Rustaveliho „ Rytíř v Pantherově kůži “ do němčiny (Der Ritter im Pantherfell. München, 1955) .
Skladby
- Sumerština a gruzínština: studie ze srovnávací filologie // JRAS, 1913-1916 - č. 45-48.
- Georgien und der Weltkrieg. [Potsdam], [1915] (2. vydání - Weimar: Kiepenheuer, 1916; anglická verze - Georgia and the war. Zürich: Orient Publishing Company, 1916) .
- La George et la guerre actuelle. Zürich: Orient-Verl., 1915 (2. vydání - Lausanne: Libraire Nouvelle, 1917) .
- Rassen- und Kulturprobleme des Kaukasus // Osteuropäische Zukunft, 1916 - č. 3-5. S. 38-40, 57-59, 75-78.
- Rassen- und Kulturprobleme des Kaukasus. Berlín: Welt-Verlag, 1916.
- Les droits du peuple géorgien: rapport présenté au IIIe congrès de l'Union des Nationalités tenu à Lausanne au de juin 1916. Lausanne: Union des Nationalités, 1916.
- Die Befreiung Polens und das Nationalitätenprinzip bei den Zentralmächten und bei der Entente. Bern: F. Wyss, 1917.
- Die Rechte Georgiens. Berlín: Der neue Orient, 1917.
- Gilgamesiani. Babilonusi eposi. Istanbul, 1924.
- Die neuen ḫaldischen Inschriften König Sardurs von Urarṭu (um 750 v. Chr.): Ein Beitrag zur Entzifferung des aldischen. Heidelberg: C. Winter, 1928.
- Études Ourartéennes. Paříž: Pr. Univ. de France, 1953-1959.
- Das Leben des Koenige Dawith (Dawith II. 1089-1125) / / Bedi Kartlisa (Revue de Kartvelologie), 1957 - č. 2-3, pp. 45-73.
- Das Sumerische und das Georgische // BK, 1959 - č. 32-33.
Literatura o M. Tsereteli
- Levan Z. Urushadze, K historii gruzínské vlastenecké politické organizace "Tetri Giorgi" - J. "Amirani", XXI, Montreal-Tbilisi, 2009, s. 166-204 (v gruzínštině).
- Levan Z. Urushadze, Nesmrtelnost ducha (Mikhako Tsereteli), nakladatelství Artanuji, Tbilisi, 2012, 258 s. (v gruzínském jazyce).
Viz také
Odkazy
 |
| |||
|---|---|---|---|---|