Změna

Chang'e ( čínsky 嫦娥 , pchin-jin Cháng'é ) nebo Heng'e ( čín .姮娥, pchin -jin Héng'é ; archaická varianta jména byla tabuizována kvůli shodě zvuku s osobním jménem ( Liu Heng ) Císař Wen-di ) je postava v čínské mytologii, v taoismu uctívaná jako bohyně měsíce [1] . Je jí věnován svátek poloviny podzimu , který se slaví 15. den 8. měsíce lunárního kalendáře .

Děj mýtu

Mýtus Chang'e je nedílnou součástí jiného mýtu - o šípu Yi , který byl jejím manželem. Existuje několik verzí mýtu o Chang'e, ale obecný obrys zápletky je stejný - Chang'e sní elixír nesmrtelnosti , určený pro jejího manžela, a vezme ji na Měsíc, kde je od té doby odsouzen k životu téměř úplně sám.

Nejběžnější verze zápletky, uvedená ve sbírce mýtů starověké Číny, sestavené Yuan Ke , je následující [2] . Za vlády císaře Jaoa se na obloze objevilo deset sluncí najednou. Byly to děti Xihe ,  manželky východního božstva Di-juna. Obvykle se objevovaly na obloze postupně: když se jedno slunce vrátilo, nahradilo ho jiné. Ale tento příkaz se opakoval ze dne na den po mnoho let a byl unaven slunci. Když se jednoho večera dohodli, druhý den ráno společně s hlukem vyletěli a rozptýlili se po nekonečné obloze. Matka na ně křičela vzrušením, ale škodolibí a neposlušní synové si matčin křik nevěnovali pozornost. Shromážděni, užívali si neomezené svobody a oddávali se nespoutané zábavě, vytvořili pro sebe nový řád. Každý den spolu povstali, už nechtěli být odděleni.

Výsledkem bylo strašné sucho. Žár spálil úrodu a tak zahřál zemi, že se kameny a kovy roztavily. Lidem se téměř vařila krev v žilách, nedalo se dýchat, zásoby jídla docházely. Lidé trpěli velkým hladem. Pokusili se uchýlit se k pomoci slavné čarodějky Nyu-chou, ale ta se nedokázala vyrovnat se sílou deseti sluncí a zemřela. Pak lidé ztratili naději, že se s touto pohromou vypořádají.

Císař Jao, který se velmi obával utrpení svého lidu, se obrátil k lordu Dijunovi s modlitbou, ale ten se svými dětmi nezvládl. Modlitby přicházející ze země začaly obtěžovat bohy. Di-jun si konečně uvědomil, že lidé jsou v bezvýchodné situaci. Nespokojenost začala již v nebeském království. Pak nejvyšší pán poslal k lidem zkušeného střelce Hou Yi . Dijun doufal, že Yi uklidní jeho syny a pomůže Jaovi zachránit zemi před katastrofou. Než poslal Yi k lidem, Dijun mu dal červený luk a toulec krásných bílých šípů, tvrdých a ostrých.

Na příkaz Di-jun Yi se svou ženou sestoupil Chang'e na zem. Chang'e byl nebeským božstvem a měl něco společného se starověkou bohyní měsíce Changxi, která byla stejně jako Xihe Dijunovou manželkou [1] . Podle jiných představ to byla pozemská dívka. Poté, co Yi sestoupil se svou ženou na zem, šel za Yao, který pak vedl Yi a jeho ženu, aby ukázali, jak lidé žijí. Mnoho z nich již zemřelo a zbytek byl na pokraji smrti. Ale jakmile uslyšeli, že z nebe sestoupil šíp, a oni znovu získali svou sílu. Ze všech stran lidé šli do vladařovy chýše a když se shromáždili na náměstí, hlasitě požádali lučištníka A zachraň je před utrpením.

Hou Yi splnil očekávání lidí. Navzdory příkazu nebeského vládce, který pouze žádal, aby své děti zpacifikoval, je začal bít lukem. Padli na zem v podobě třínohých zlatých havranů. Celé nebe bylo naplněno proudy plamenů, létalo nespočet zlatých peří a k zemi padali třínozí havrani. Jásavé výkřiky lidí naplnily celou zemi a potěšily střelce. Když to Jao sledoval, vzpomněl si, že by člověk neměl zabíjet všechna slunce. Pak poslal muže, aby pomalu vytáhl jeden z deseti šípů z toulce I. Na obloze tedy zůstalo jen jedno slunce. Tento škodolibý syn zbělel strachem a lidé se mu začali smát.

Tento čin byl pro lidi velkým přínosem, ale nebeský vládce mu nemohl odpustit smrt jeho synů. Dijun byl nejprve velmi smutný a pak střelce nenáviděl a vyloučil ho ze zástupu božstev. Božstvem přestala být i jeho žena Chang'e, která s ním sestoupila do lidského světa. Chang'e, která bývala bohyní, se nyní také nemohla vrátit do nebe. Chang'e neunesla, že se z nebeské proměnila v obyčejnou smrtelnici, manžel ji urazil a vyčítala mu. Kvůli výčitkám své manželky střelec opustil dům a začal toulavý život.

Po dobrodružství, které se mu stalo, když vyloupl oko božstvu řeky Loshui jménem Hebo, které v této oblasti dostalo každý rok za manželku krásnou dívku, se Hou Yi vrátil zpět domů. Mezi ním a Chang'e dočasně zavládl mír, ale vztahy zůstaly napjaté. Oba se začali bát, že po smrti spadnou do podzemního království Yudu , kde povedou smutný a ponurý život společně s duchy a ďábly. Pak jsem se rozhodl najít způsob, který by je zachránil před hrozbou smrti. Pak mezi ním a jeho ženou opět vzplane láska a přijde věčné jaro. Poté, co se dozvěděl, že na západě, v horách Kunlun (jehož obraz je v čínské mytologii podobný obrazu hory Olymp v řečtině ), žije bohyně jménem Xi-wang-mu , která přechovává lék nesmrtelnosti, střelec Rozhodl jsem se k ní dostat, bez ohledu na vzdálenost a obtížnost cesty, a požádat ji o léky.

Střelec Yi pronikl přes překážky obklopující horu a vyšplhal na její vrchol. Když bohyni řekl o svém neštěstí a vysvětlil účel svého příchodu, pocítila s ním soucit a dala Hou Yi elixír se slovy, že když jeden člověk vypije obsah nádoby, stane se bohem, a když dva , pak získají nesmrtelnost. A nádobu s elixírem dal do úschovy své ženě a rozhodl se, že ji u ní použije později, během dovolené.

Na rozdíl od pistolníka, který netoužil stát se znovu bohem, Chang'e po tom tajně stále toužila, i když se neodvážila vypít lék tajně před svým manželem. Když šla k věštkyni Yuhuangovi, dostala od ní předpověď, že ji čeká velká prosperita. Poté, co se rozhodla, jednoho večera, když Yi nebyla doma, vzala Chang'e nádobu a spolkla všechen lék. Její tělo se stalo lehkým a vyletěla oknem ven. Když se střelec Yi vrátil domů, našel svou ženu pohřešovanou a prázdnou lahvičku od lektvaru. Vyděšeně se řítil k oknu a uviděl svou ženu stoupat do nebe. Vytáhl luk, ale vlastní ženu zastřelit nemohl [3] .

Chang'e se neodvážila jít do Nebeského paláce, protože se bála, že se jí bohové budou smát, protože opustila svého manžela, a odešla do Měsíčního paláce. Když ho ale dosáhla, začaly na jejím těle docházet ke změnám - záda se zmenšila, břicho a kříž začal otékat, rozšířila se ústa, zvětšily oči, krk a ramena se přiblížila, na kůži se objevily velké bradavice - a proměnila se v ropuchu.

Variace mýtu

Jiné verze mýtu (podle Yuan Ke pozdější než ta uvedená výše [2] ) říkají, že Chang'e zůstal v lidské podobě, ale byl stále za sobectví potrestán osamělostí. Na Měsíci byl jen bílý zajíc , který celý rok drtí v hmoždíři lék nesmrtelnosti a o mnoho let později se tam objevil i Wu Gang , odsouzený za přečiny k nekonečnému kácení skořicovníku (neboli osmanthus ), který byl neustále obnovován.

V jedné z variant mýtu byl pouze Chang'e nebeský a Hou Yi byl obyčejný člověk. Protože Chang'e rozbil cenný džbán, Jade Emperor ji vyhnal na zem a ona se mohla vrátit, pouze pokud vykonala nějaké dobré skutky. Začala žít na zemi v podobě dívky z bohaté rodiny. Ve věku 18 let potkala Hou Yi a spřátelila se s ním. Po příběhu o deseti sluncích se střelec, který je porazil, stal králem a oženil se s Chang'e. Postupem času se Hou Yi stal arogantním a sobeckým. Nařídil mu vyrobit elixír nesmrtelnosti, který jeho žena použila, ať už náhodou nebo záměrně. Když Hou Yi viděl, jak jeho žena odlétá, začal střílet, ale jeho dovednost selhala a minul. Měsíční zajíc v této verzi nebuší do svého hmoždíře lék nesmrtelnosti. Pokud jde o střelce Yiho, dokázal vystoupit ke Slunci a postavit si tam palác. Hou Yi a Chang'e se tedy v této verzi mýtu objevují jako symboly Slunce a Měsíce, stejně jako jang a jin .

V jiné verzi mýtu je Chang'e obyčejná dívka sloužící v paláci. Jako odměnu za zničení dalších sluncí ji král dal Hou Yi za manželku. Žili spolu šťastně, ale jednoho dne tajemný starý muž daroval Hou Yi elixír nesmrtelnosti. Neodvážil se ji použít a nechal ji na své posteli. Chang'e ho náhodou objevil a spolkl, aniž by si byl vědom jeho zázračných vlastností. Odnesla ji na Měsíc a střelec zemřel žalem.

V další variaci Chang'e záměrně používá elixír, ale ne ze sobectví, ale aby zabránil v jeho použití nevděčnému studentovi Hou Yi jménem Fengmen, který se jej pokouší ukrást [4] .

Původ mýtu

Mnoho badatelů považuje bohyni Měsíce z doby dynastie Shang-Yin Si-mu ( čínsky 西姆) za možný prototyp Chang'e a geneze obrazu Si-wang-mu je také spojována s její. Základem mýtu by také mohla být archaická představa špatné ženy na Měsíci, běžná na sever od starověkých čínských zemí, stejně jako představy o stromu rostoucím na Měsíci a „letu“ na Měsíc, známé mezi národy, které žily na jihu [1] .

Jiné národy mají podobné spiknutí

Mýtus podobný tomuto existuje mezi lidmi Yao spolu s mýtem o šípu zasahujícím slunce (mezi Yao se nazývá Gehuai). Toto je mýtus o lovci jménem Yala, který střílí na Měsíc. Yala dokázala pouze střílet šípy na zubaté okraje rozžhaveného měsíce a zakulatit ho, ale nedokázala snížit jeho žár. Poté na návrh své ženy Nie připevnil k šípu jí utkaný kus látky, na který se jí podařilo vyšít jejich dům, sebe, skořicovník, bílého zajíce a bílého berana (nebo ovci). Yala dokázala přehodit přes Měsíc látku, která začala chránit Zemi před spalujícími paprsky. Nie, vyšitá na látce, však nazvala pravou a odletěla na Měsíc, kde splynuli v jednu bytost. Potom Nie hodila svůj dlouhý cop svému manželovi a on po něm vyšplhal na měsíc: začala pod skořicí plést svůj brokát a on se staral o berana a zajíce. Tento mýtus se mohl vyvinout pod přímým vlivem čínského spiknutí, zejména proto, že mezi národy spřízněnými s Yao, Miao a She  takové spiknutí není zaznamenáno.

Víra o ženě žijící na Měsíci je zaznamenána i mezi jinými národy: Nivkhové věří, že tam žije drb, a sibiřští Tataři  - žena špatného chování. Viet má mýtus o podvodníkovi Kuoyovi, který letěl na Měsíc s posvátným banyánovým stromem . Některé tibetsko-barmské národy (například Pumi ) věří, že na Měsíci roste strom. Podle mýtu měsíc unesl dívku, která se ukryla na tomto stromě ( světlice ), aby ji zachránila před sežráním její zlou macechou.

Festival poloviny podzimu

Tento svátek je z velké části věnován Chang'e. Pálí se jí kadidlo a přinášejí se dary. Podle některých názorů se právě v tento den, jediný v roce, setkává se svým manželem, a od toho se měsíc stává nejjasnějším.

Paměť

Čínský lunární program průzkumu , nový měsíční minerál (Changesite-(Y), "Changye Stone") [5] a koruna Heng-E na Venuši byly pojmenovány po Chang'e .

Viz také

• Lunární božstvo

Poznámky

1. ↑ 1 2 3 M. L. Titarenko, A. I. Kobzev, A. E. Lukyanov. Duchovní kultura Číny: encyklopedie v 6 svazcích. Svazek 2: Mytologie. Náboženství.
2. ↑ 1 2 Yuan Ke. Kapitola VI. Příběh střelce Yi a jeho ženy Chang-e // Mýty staré Číny. — M .: Nauka , 1965.
3. ↑ Allan, Tony, Charles Phillips a John Chinnery. Země draka: Čínský mýtus.
4. ↑ Yang, Lihui; Deming An (2005). Příručka čínské mytologie.
5. ↑ Chang'e Stone. Čínští vědci našli v měsíční půdě neznámý minerál . https://www.trud.ru (09.09.2022). (neurčitý)

Slovníky a encyklopedie	Britannica (online)