Shane, Johann Herman

Johann Hermann Schein [3] , či spíše Schein ( německy  Johann Hermann Schein ; 20. ledna 1586 , Grünhain (nyní Grünhain-Baierfeld ), Sasko  - 19. listopadu 1630 , Lipsko ) byl německý hudební skladatel a kapelník. Schein je jedním z nejvýznamnějších (spolu se S. Scheidtem a G. Schutzem ) skladatelů raného německého baroka.

Životopis

Od roku 1599 byl sboristou ve dvorní kapli v Drážďanech , kde byl jeho učitelem hudby Rogier Michael, dvorní kapelník holandského původu. V letech 1603-07 žil na slavném gymnáziu Schulpfort (nedaleko Naumburgu ), kde pokračoval ve studiu hudby u Bartholomewa Scheera (Scheer) a Martina Rotha (Roth). V roce 1607 se vrátil do Drážďan, v roce 1608 vstoupil na právnickou fakultu univerzity v Lipsku . Jako student práv v roce 1609 vydal svůj první opus – sbírku světské vokální hudby „Venus Kräntzlein“ („Venušina metla“). V roce 1612 promoval na univerzitě v Lipsku. V letech 1615-16 ve Výmaru  byl kapelníkem na dvoře vévody Sasko-Výmarského Johanna Ernsta . Od roku 1616 až do konce svého života kantor lipského kostela sv. Tomáše (K Shaneovým povinnostem patřila i výuka latiny a zpěvu na Thomasschule) a vedoucí městské hudby (Musikdirektor) Lipska. Kolem roku 1626 se Shaneův zdravotní stav prudce zhoršil (trpěl tuberkulózou, ledvinovými kameny a dalšími nemocemi). Dva výlety do lázeňského města v Karlových Varech nepomohly a v roce 1630, ve věku 44 let, Shane zemřel.

Kreativita

V první polovině 17. století byli "tři velcí Sh" - G. Schutz , Schein a S. Scheidt [4] v Německu vysoce ceněni . Shane psal jak duchovní, tak světskou hudbu – vokální i instrumentální.

Hlavní díla v oblasti duchovní hudby: duchovní koncerty (2 sbírky „Opella nova“ [5] , 1618 a 1626; v první sborové, ve druhé sborové a sólové) a moteta (sbírka „Cymbalum Sionium sive cantiones sacrae “ [6] , 1615). Shaneova „ Kantsional “ je největší sbírka protestantského chorálu (4-hlasá aranžmá luteránských duchovních písní ) v době vydání (1627, R 1645 ).

Stejně jako Schütz i Schein psal rozsáhle v italském stylu, například tříhlasé villanelly ve třech sbírkách nazvaných „Nenáročná hudba“ („Musica boscareccia“ [7] ; 1621, 1626, 1628), madrigaly ve sbírce „Pastýřské zábavy“ ("Diletti pastorali, Hirten Lust, 1624). Shaneovy „italské“ villanely a madrigaly jsou přitom psány nikoli italsky, ale německými (včetně biblických) textů. Shaneova sbírka Studentské hody (Studenten-Schmauß [8] , 1626) je humorného charakteru. Edice se skládá z pěti pijáckých písní, z nichž některé přesahují "čistou" zábavu (jako "Frischauf, ihr Klosterbrüder mein" - "Osvěž, bratři moji").

Příkladem Shaneova "vysokého" stylu je sbírka duchovních madrigalů "Israelis Brünnlein", alternativní jméno autora je Italian.  Fontana d'Israel ; celkem 26 kusů), vydaná v Lipsku roku 1623. Kromě starozákonních citátů ( Žaltář , Přísloví Šalomounova , Izajáš , Genesis , Kazatel atd. ), které tvořily většinu zpívaných textů, Shane zhudebnil jeden fragment z Apokalypsy a dvě rýmované básně od neznámého autor - pravděpodobně vlastní produkce [9] . Tenoristovi napsal Shane výzvu k šlechtě a úředníkům města Lipska a k části basso continuo - "všem znalcům a milovníkům hudby", z čehož vyplývá, že byly použity madrigaly sbírky v životě města jako „hudba pro tuto příležitost“ – byly načasovány tak, aby se shodovaly s takovými událostmi, jako jsou svatby, pohřby, volby do městské rady, udělení čestného titulu atd. Všechny hry jsou psány „italským madrigalovým způsobem“ ( „auff Italian-Madrigalische Manier“) pro pět hlasů - s výjimkou posledního, napsaného pro šest hlasů. „Italský způsob“ je patrný v použití rétorických figur typických pro pozdní italský madrigal a vynikající chromatické harmonii – obojí je zaznamenáno například v „Da Jakob vollendet hatte“ (č. 10) a „Die mit Tränen saen“ (č. 3). Jako možný Shaneův stylový model je v první řadě zvažován C. Monteverdi [10] . Na rozdíl od Schutze Shane nikdy nebyl v Itálii a nikdy nebral lekce od italských mistrů.

Shane také ochotně psal světskou instrumentální hudbu, například 20 suit ve sbírce „Musical Feast“ („Banchetto musicale“, 1617). Své vokální skladby také doporučil pro alternativní provedení instrumentálního souboru.

Poznámky

1. ↑ 1 2 Johann Hermann Schein // Encyklopedie Brockhaus  (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
2. ↑ 1 2 Johann Hermann Schein // Gran Enciclopèdia Catalana  (kat.) - Grup Enciclopèdia Catalana , 1968.
3. ↑ Pravopis přijatý v ruské tradici. Viz například Encyklopedický hudební slovník . M., 1990, str. 635.
4. ↑ Tato výrazová charakteristika náleží V. K. Prince (traktát „Historische Beschreibung der edelen Sing- und Kling-Kunst“, 1690).
5. ↑ Rozsvíceno "Nový esej".
6. ↑ Sionský činel aneb Duchovní písně.
7. ↑ Další autorův titul je „Lesní písně“ ( německy  Waldliedlein ).
8. ↑ Celý název je „Studenten-Schmauss a5: einer löblichen Compagni de la Vinobiera“.
9. ↑ Adrio 1963, S. VI.
10. ↑ Hammerstein 1986.

Edice esejů

• Neue Ausgabe sämtlicher Werke, hrsg. proti. Adam Adrio, Arno Forchert ua 10 Bde. Kassel: Bärenreiter, 1963-2010 (nové - kritické - vydání Scheinových spisů):

1. Bd.1. Israelsbrünnlein 1623. Geistliche Madrigale zu 5 Stimmen und Generalbass (1963)
2. Bd.2/1. Kancionál nebo Gesangbuch Augsburgischer Confession 1627/1645. Část 1 (1965)
3. Bd.2/2. Kancionál nebo Gesangbuch Augsburgischer Confession 1627/1645. Teil 2 (1967)
4. Bd.3/1. Cymbalum Sionium, sive Cantiones Sacrae, 1615. 18 Motetten zu 5 und 6 Stimmen (1994)
5. Bd.3/2. Cymbalum Sionium, sive Cantiones Sacrae, 1615. 12 Motetten zu 8, 10, 12 Stimmen und eine Canzon zu 5 Stimmen (1997)
6. Bd.4. Opella nova I, 1618 (1973)
7. Bd.5. Opella nova II, 1626 (1986)
8. Bd.6. Venuskranzlein, 1609; Studentenschmaus 1626 (1995)
9. Bd.7. Musica Boscareccia: Villanellen zu 3 Stimmen mit Generalbaß, 1621, 1626, 1628 (1989)
10. Bd.8. Diletti pastorali, 1624. Weltliche Madrigale zu 5 Stimmen und Generalbass (1969)
11. Bd.9. Banchetto Musicale, 1617. 20 apartmá zu 5 Stimmen (1967)
12. Bd.10/1. Gelegenheitskompositionen: Motetten und Konzerte zu 2 bis 6 Stimmen (2004)
13. Bd.10/2. Gelegenheitskompositionen: Motetten und Konzerte zu 7 bis 24 Stimmen (2005)
14. Bd.10/3. Gelegenheitskompositionen: Kantionalsätze und weltliche Kompositionen (2008)
15. Bd.10/4. Gelegenheitskompositionen: Fragmente sowie Werke zweifelhafter Zuschreibung (2010)

• Sämtliche Werke, Bde. I-VII, hrsg.v. A. Prufer. Lipsko, 1901-1923 (staré vydání)

Literatura

• Printz WC Historische Beschreibung der edelen Sing- und Kling-Kunst. Drážďany, 1690, S. 136.
• Adrio A. Vorwort // Schein JH Neue Ausgabe sämtlicher Werke. Bd.1. Kassel, 1963, S. VI-VII.
• Hueck, Irmgard. Die künstlerisdie Entwicklung Johann Hermann Scheins. Diss. Freiburg i. B., 1943.
• Reckziege W. Das Cantional von Johann Hermann Schein: seine geschichtlichen Grundlagen. Berlín, 1963.
• Peterson FE Johanna Hermanna Scheina 'Cymbalum Sionium': liturgicko-hudební studie. PhD. Harvardská univerzita, 1966.
• Smallman B. Johann Hermann Schein jako básník a skladatel // Slovanská a západní hudba. Eseje pro Geralda Abrahama, ed. MH Brown a RJ Wiley. Ann Arbor; Oxford, 1985, str. 33–48.
• Hammerstein I. Zur Monteverdi-Rezeption in Deutschland: Johann Hermann Scheins "Fontana d'Israel" // Claudio Monteverdi: Festschrift Reinhold Hammerstein, hrsg. proti. L. Finscher. Laaber, 1986, s. 175–212.
• Dumont SE Německá světská polyfonní píseň v tištěných vydáních 1570–1630: Italské vlivy na poezii a hudbu. New York, 1989.
• Groote, Inga Mai; Hakelberg, Dietrich. Cirkulující hudební znalosti v Německu počátku sedmnáctého století: Musica poetica Johanna Hermanna Scheina a Michaela Altenburga v knihovně Johanna Caspara Trosta // Historie staré hudby 35 (2016), s. 131-201 (vydání Shaneova pojednání na s. 188-201).

Diskografie (výběr)

• Banchetto musicale. Venus Kränzlein (an. Hesperion XX (Saval) / Virgin Classics / 1983)
• Israelsbrünnlein (Chorus Dresdner Kreuzchor / LP Eterna / 1984)
• Israelsbrünnlein (ans. Rheinische Kantorei / Capriccio / 1989)
• Israelsbrünnlein ( Ensemble Vocal Européen (Herrewege) / harmonia mundi / 1995)
• Banchetto musicale (an. Accademia del Ricercare / Stradivarius / 1995)
• Fontana d'Israel (Ans. Cantus Cölln / německá harmonia mundi / 1996)
• Diletti pastorali (ans. Cantus Cölln / deutsche harmonia mundi / 1998)
• Žalmen Davids. Moteta (an. La Capella Ducale / Glissando / 1999)
• Fontana d'Israel (an. Weser-Renaissance / CPO / 2004)
• Opella Nova - Fontana d'Israel (ans. Sagittarius / Hortus / 2010)

Odkazy

• Schein, Johann Hermann: noty děl v International Music Score Library Project
• Da Jakob vollendet hatte (duchovní madrigal ze sbírky „Izrael source“)

Tematické stránky	Veškerá hudba diskotéky Mezinárodní projekt knihovny hudebních partitur MusicBrainz
Slovníky a encyklopedie	Velká dánština Velká Katalánština Skvělý norský Velký Rus Litevský univerzál Muzikál Riemann chorvatský Allgemeine Deutsche Biographie Britannica (online) Brockhaus Universalis
V bibliografických katalozích BIBSYS: 90352491 BNC : a10340798 BNE : XX1188755 BNF : 13548360w CONOR : 58425699 GND : 118754408 GTA : 150958 ISNI : 0000 0001 2126 8768 J9U : 987007282833905171 LCCN : n81047985 LNB : 000036648 NKC : ola2002153296 NLP : A16739383 NTA : 071186832 NUKAT : n2009120589 SUDOC : 07612035X VIAF : 32162502 WorldCat VIAF : 32162502