Shklovsky, Isaak Vladimirovič

Isaak Vladimirovich (Vulfovich) Shklovsky ( 8.  (20. dubna),  1864 [1] , Elisavetgrad , provincie Cherson , Ruské impérium - 28. února 1935 , Londýn , Britské impérium ) - ruský publicista, etnograf a romanopisec, známý pod pseudonymem Dioneo [ 2] [3] .

Životopis

Isaac Vladimirovich Shklovsky se narodil do velké a chudé židovské rodiny, strýc Viktora Borisoviče Shklovsky . Jeho otec, Vulf Shklovsky, byl lesníkem poblíž Umanu a vrátil se do Elizavetgradu krátce před narozením svého syna. Jeho matka vydala knihu memoárů v jidiš , která skončila vypuknutím občanské války .

Studoval na gymnáziu v Elizavetgradu, poté na Charkovské univerzitě [3] [4] . Začal psát ve věku 16 let, umisťoval básně, příběhy a kritické články do jižních novin.

Účastnil se populistického hnutí. V letech 1886 až 1892 byl vyhoštěn do Sredne-Kolymsku v Jakutské oblasti, kde studoval nové jazyky současně s životem cizinců; uveřejněné v „ Oděsa Novosti “ a „ Ruské Vedomosti “ beletristické a etnografické eseje, z nichž první „K polárnímu kruhu“ vyšel samostatně a v angličtině .

Od roku 1893 je stálým přispěvatelem do Rusských věd, kde publikoval řadu sibiřských esejů sebraných v knize Na Dálném severovýchodě Sibiře (1895; francouzský překlad, 1896). Ještě dříve byly Šklovského „Eseje o Dálném severovýchodě“ publikovány v „Poznámkách východosibiřského oddělení imperiální ruské geografické společnosti“ (1892).

Na návrh redakce Russkiye Vedomosti odešel v roce 1896 do Londýna , publikoval své eseje o anglickém životě v Russkiye Vedomosti (podepsán Sh. ) a od roku 1897 v Ruském bohatství (podepsán Dioneo ); články z Ruského bohatství byly redakcí tohoto časopisu publikovány samostatně v revidované podobě pod názvem Essays on Modern England (1903). Jako první popsal v ruštině strašlivý život chudobinců ve Velké Británii [5] .

Kromě toho Shklovsky psal příběhy (v Rusských vědomostí, sbírky On a Glorious Post a Brother Help) a publikoval články v anglických publikacích (Academy, Daily Chronicle atd.) [6] . V ruském tisku své doby byl považován za nejuznávanějšího specialistu na Velkou Británii [7] . První překladatel Rabíndranátha Thákura do ruštiny (1913) [8] .

Říjnovou revoluci bral negativně , již v roce 1919 vydal kritickou knihu „Rusko pod bolševiky“ (v angličtině). Aktivně se podílel na organizaci a činnosti londýnského nadstranického „Výboru osvobození“, jehož členy byli A. V. Tyrkova-Williams , M. I. Rostovtsev , K. D. Nabokov , M. V. Braikevič a další. Později se připojil k Republikánsko-demokratické asociaci a stal se londýnským korespondentem pro Nejnovější zprávy , rovněž přispíval do Riga Segodnya, Sovremennye Zapiski a dalších zahraničních publikací [9] . Byl londýnským zástupcem pražského ruského zahraničního historického archivu.

Manželka redaktorka a publicistka Zinaida Davydovna Shklovskaya ( † 24. února 1945 ) byla přátelská a vedla mnohaletou korespondenci s G. P. Struvem .

Knihy

• Eseje o Dálném severovýchodě ( Jakuti , Lamutové: oblečení, bydlení). Poznámky VSOIRGO o obecné geografii, svazek 2, vydání 2 (část 1). Petrohrad, 1892. - S. 1-123.
• Na krajním severovýchodě Sibiře. Nakladatelství L. F. Panteleev: Petrohrad, 1895.
• Inkvizice a Židé ve Španělsku v 15. století: Historický náčrt. Druhé vydání: Vydavatelství knihkupectví Sherman: Odessa , 1896.
• Eseje o moderní Anglii. Nakladatelství redakce časopisu „Ruské bohatství“: Petrohrad, 1903.
• anglické siluety. Nakladatelství redakce časopisu „Ruské bohatství“: Petrohrad, 1905.
• K tématům o svobodě: sborník článků. Nakladatelství M. V. Pirozhkova: Petrohrad, 1908.
• Reflexy reality: Literární charakteristika. Tiskárna A. I. Mamontova: Moskva, 1910.
• Změna Anglie. Ve dvou částech. Knižní vydání spisovatelů: Moskva , 1914 a 1915.
• Na Dálném severovýchodní Sibiři. McMillan: Londýn , 1916.
• Pryč z práce. Rodná řeč, č. 57, 1916.
• Rusko za bolševiků. Wilkinson Brothers: Londýn, 1919.
• Hrabě Smorltork v Rusku. Spottiswoode, Ballantyne a spol.: Londýn, 1919.
• Rekonstrukce Ruska: Rusko jako ekonomický organismus (N. Nordman), Ruští Židé a Společnost národů ( S. Poliakoff-Litovtzeff ), Ukrajinská otázka (IV Shklovsky); upravil P. Vinogradoff . Londýn - New York: Oxford University Press, H. Milford, 1919. - 68 s.
• Anglie. Po dobu pěti let: 1914-1919. Ruské vydávání knih v Paříži Jacques Povolotsky and Co, 1920.
• Krvavé úsvity: deset studií. Ruské vydávání knih v Paříži Jacques Povolotsky and Co, 1920.
• Pan. Squeersova akademie. Londýn, 1920.
• Pestrá kniha: dvanáct charakteristik. Polární záře: Stockholm , 1921.
• Irské eseje. Ruské vydávání knih v Paříži Jacques Povolotsky and Co, 1921.
• Anglie po válce. Praha : Plamen, 1924.

Poznámky

1. ↑ V některých zdrojích je uveden rok narození 1865 a 1863 , viz např . zde .
2. ↑ Isaak Vulfovich Shklovsky (ruská diaspora)
3. ↑ 1 2 Vynikající studenti gymnázia Elisavetgrad (nepřístupný odkaz) . Získáno 30. září 2011. Archivováno z originálu 18. dubna 2014. (neurčitý) 
4. ↑ Dioneo (Isaac Vulfovich Shklovsky)
5. ↑ Anastasia LOTAREVA. "Moje ruka je těžká, ale mé srdce je plné lásky . " Milost . Mercy.ru (12. ledna 2017). Staženo: 17. března 2019. (Ruština)
6. ↑ Shklovsky, Isaac Vladimirovich // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
7. ↑ Z. S. Kanonistova „Vnímání anglického soukromého života a anglického charakteru v Rusku koncem 19. – začátkem 20. století“  (nepřístupný odkaz)
8. ↑ Dioneo (Literární encyklopedie)
9. ↑ Dopisy K. Čukovského

Literatura

• Shklovsky, Isaac Vladimirovich // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.

Slovníky a encyklopedie	Velký sovět (1 ed.) Brockhaus a Efron Židovský Brockhaus a Efron
V bibliografických katalozích BNF : 14419919p GND : 1047943557 ISNI : 0000 0000 8094 4896 J9U : 987007307741405171 LCCN : n84052888 NKC : jo2013763106 , js2008439203 NTA : 147562597 NUKAT : n2011068533 PTBNP : 173007 KNIHA : rp35717947wcwc2 SUDOC : 186039042 Vcba : 495/326043 VIAF : 249037091 WorldCat VIAF : 249037091