Jungman, Anton Yan

Anton Jan Jungman
Němec  Anton Johann Jungmann
Datum narození 19. května 1775( 1775-05-19 ) [1] [2] [3]
Místo narození
Datum úmrtí 10. dubna 1854( 1854-04-10 ) [1] [2] [3] (ve věku 78 let)
Místo smrti
Země
obsazení lékař , učitel , překladatel , porodník
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Anton (Antonin) Jan Jungman ( česky Antonín Jan Jungmann , německy  Anton Johann Ritter von Jungmann ; 19. května 1775, Gudlice, Čechy , Rakouské císařství - 10. dubna 1854, Praha ) - český lékař , porodník , učitel , lingvista , profesor, rektor pražské univerzity (1839).

Životopis

Narodil se v rodině ševce. Mladší bratr básníka a lingvisty Josefa Jungmanna . Vystudoval medicínu v Praze. Od roku 1808 začal na pražské univerzitě vyučovat kurs porodnictví v češtině a němčině.

V roce 1811 byl jmenován profesorem porodnictví na lékařské fakultě pražské univerzity a v roce 1838 se stal rektorem univerzity.

Spolupracoval se svým bratrem na jeho lingvistických projektech. Na pražské univerzitě působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1850.

Jungman byl český průkopník ve studiu sanskrtu , autor knihy „O sanskrtu“ (O sanskrtu, 1821). Poprvé vydáno v Čechách nakladatelstvím Devanagari , stejně jako příklad čtení původního sanskrtského textu. (Důležitý překlad nejstarší části  eposu Mahábhárata  , romantického příběhu „O Nale a Damajanti“ 1823). Velkou pozornost věnoval Východu ve svém rozsáhlém výzkumu antropologie .

Napsal několik učebnic a také historii své univerzity ("Oesterr. med. Jahrb.", sv. XXII). Přispěl k vydání zelenogorského rukopisu (1820).

Byl pohřben na Olšanském hřbitově v Praze vedle svého bratra.

Vybraná díla

Poznámky

  1. 1 2 3 4 Databáze českého národního úřadu
  2. 1 2 3 Wurzbach D. C. v. Jungmann, Anton Johann Ritter von  (Němec) // Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich : enthaltend die Lebensskizzen der denkwürdigen Personen, welche seit 1750 in den österreichischen Kronländern geboren wurden oder darin gelwiebt - Volný 185. - und 10. - S. 316.
  3. 1 2 3 4 Archiv výtvarného umění – 2003.

Literatura

Odkazy