Dévanágarí
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 10. září 2020; kontroly vyžadují
10 úprav .
dévanágarí |
|
Typ dopisu |
abugida |
Jazyky |
množství indo-árijských jazyků , včetně sanskrtu , hindštiny , maráthštiny , nepálštiny , biharštiny , bhilštiny , konkanštiny , bhojpurštiny , romštiny , někdy i sindhštiny a kašmírštiny ; newari |
datum vytvoření |
11. století |
Doba |
od ~1200 našeho letopočtu Do teď |
Původ |
brahmi
gupta
nagari |
Vyvinutý do |
gudžarátština , kanadský slabikář atd. |
Směr psaní |
zleva doprava |
Rozsah Unicode |
U+0900—U+097F |
ISO 15924 |
deva |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
|
Tato stránka nebo sekce obsahuje text v asijských jazycích. Pokud nemáte požadovaná písma , některé znaky se nemusí zobrazit správně.
|
Dévanágarí ( skt . देवनागरी IAST : devanāgarī , hindština [d̪eːʋ.n̪äːɡ.ɾiː] , také nazývaná nagari ( skt . नागर ) indického původu [ starověký původ indického jazyka 2 ] : Bra ] . Vyvinutý ve starověké Indii od 1. do 4. století našeho letopočtu. E. [2] a pravidelně se používá od 7. století [1] [3] .
Skládající se ze 47 základních znaků, včetně 14 samohlásek a 33 souhlásek, je dévanágarí čtvrtým nejpopulárnějším systémem psaní na světě [4] . Používá se pro více než 120 jazyků [5] , včetně sanskrtu , hindštiny [6] , maráthštiny , sindhštiny , biharštiny , bradž [7] , bhili , marwari , konkani , bhojpuri , nepálštiny , newari , santali [5] , a příležitostně kašmírština a romština (romština) . Starověká nagarská abeceda pro sanskrt měla dva další souhláskové symboly [8] . Charakteristickým znakem písma dévanágarí je horní (základní) vodorovná čára, ke které jsou připojena písmena „visící dolů“. Psaní zleva doprava [9] .
Principy grafického designu
V dévanágarí každá značka souhlásky standardně obsahuje také samohlásku (a) . Chcete-li označit souhlásku bez samohlásky, musíte přidat speciální ikonu dolního indexu - halant ( virama ). Označit jiné samohlásky, jak v semitských psacích systémech , diakritika být používán . Pro samohlásky na začátku slova se používají speciální zápisy. Souhlásky mohou tvořit kombinace, ve kterých jsou odpovídající samohlásky přeskočeny. Souhláskové kombinace se obvykle píší jako složené nebo složené znaky ( ligatury ).
Nápis
Souhlásky
क |
ख |
ग |
घ |
ङ
|
ka /kə/ |
kha /kʰə/ |
ga /gə/ |
gha /gʱə/ |
ṅa /ŋə/
|
च |
छ |
ज |
झ |
ञ
|
ca /cə/ |
cha /cʰə/ |
ja /ɟə/ |
jha /ɟʱə/ |
ña /ɲə/
|
ट |
ठ |
ड |
ढ |
ण
|
ṭa /ʈə/ |
ṭha /ʈʰə/ |
ḍa /ɖə/ |
ḍha /ɖʱə/ |
ṇa /ɳə/
|
त |
थ |
द |
ध |
न
|
ta /t̪ə/ |
tha /t̪ʰə/ |
da /d̪ə/ |
dha /d̪ʱə/ |
na /nə/
|
प |
फ |
ब |
भ |
म
|
pa /pə/ |
pha /pʰə/ |
ba /bə/ |
bha /bʱə/ |
ma /mə/
|
य |
र |
ल |
व
|
jo /jə/ |
ra /ɾə/ |
la /lə/ |
va /ʋə/
|
श |
ष |
स |
ह
|
śa /ʃə/ |
ṣa /ʂə/ |
sa /sə/ |
ha /ɦə/
|
Další souhlásky pro hindštinu
क़ |
ख़ |
ग़ |
ज़ |
य़ |
ड़ |
ढ़ |
फ़
|
qa /qə/ |
k͟ha /xə/ |
ġa /ɣə/ |
za /zə/ |
zha /ʒə/ |
ṛa /ɽə/ |
ṛha /ɽʱə/ |
fa /fə/
|
Samohlásky
अ |
| a /ə/ nebo /ä/ |
क |
ka
|
आ |
ा |
ā /ä:/ |
का |
ka
|
इ |
ि |
já /i/ |
कि |
ki
|
ई |
ी |
ī /i:/ |
की |
ki
|
उ |
ु |
U u/ |
कु |
ku
|
ऊ |
ू |
/u:/ |
कू |
kū
|
ऋ |
ृ |
ṛ /ṛ/ |
कृ |
kṛ
|
ॠ |
ॄ |
ṝ /ṛ:/ |
कॄ |
kṝ
|
ऌ |
ॢ |
ḷ /ḷ/ |
कॢ |
kḷ
|
ॡ |
ॣ |
ḹ /ḷ:/ |
कॣ |
kḹ
|
ए |
े |
e /e:/ |
के |
ke
|
ऐ |
ै |
ai /əi/ nebo /ai/ |
कै |
kai
|
ऒ |
ॊ |
o /o/ |
कॊ |
ko
|
ओ |
ो |
ō /o:/ |
को |
kō
|
औ |
ौ |
au /əu/ nebo /au/ |
कौ |
kau
|
Jiné znaky
Čísla
० |
१ |
२ |
३ |
४ |
५ |
६ |
७ |
८ |
९
|
0 |
jeden |
2 |
3 |
čtyři |
5 |
6 |
7 |
osm |
9
|
Ligatury
Dévanágarí v Unicode
V Unicode jsou znaky dévanágarí kódovány v kódových bodech U+0900 až U+097F.
Oficiální tabulka znaků konsorcia Devanagari Unicode Consortium ( PDF )
|
|
0 |
jeden |
2 |
3 |
čtyři |
5 |
6 |
7 |
osm |
9 |
A |
B |
C |
D |
E |
F
|
U+090x
|
ऀ
|
ँ
|
ं
|
ः
|
ऄ
|
अ
|
आ
|
इ
|
ई
|
उ
|
ऊ
|
ऋ
|
ऌ
|
ऍ
|
ऎ
|
ए
|
U+091x
|
ऐ
|
ऑ
|
ऒ
|
ओ
|
औ
|
क
|
ख
|
ग
|
घ
|
ङ
|
च
|
छ
|
ज
|
झ
|
ञ
|
ट
|
U+092x
|
ठ
|
ड
|
ढ
|
ण
|
त
|
थ
|
द
|
ध
|
न
|
ऩ
|
प
|
फ
|
ब
|
भ
|
म
|
य
|
U+093x
|
र
|
ऱ
|
ल
|
ळ
|
ऴ
|
व
|
श
|
ष
|
स
|
ह
|
ऺ
|
ऻ
|
़
|
ऽ
|
ा
|
ि
|
U+094x
|
ी
|
ु
|
ू
|
ृ
|
ॄ
|
ॅ
|
ॆ
|
े
|
ै
|
ॉ
|
ॊ
|
ो
|
ौ
|
्
|
ॎ
|
ॏ
|
U+095x
|
ॐ
|
॑
|
॒
|
॓
|
॔
|
ॕ
|
ॖ
|
ॗ
|
क़
|
ख़
|
ग़
|
ज़
|
ड़
|
ढ़
|
फ़
|
य़
|
U+096x
|
ॠ
|
ॡ
|
ॢ
|
ॣ
|
।
|
॥
|
०
|
१
|
२
|
३
|
४
|
५
|
६
|
७
|
८
|
९
|
U+097x
|
॰
|
ॱ
|
ॲ
|
ॳ
|
ॴ
|
ॵ
|
ॶ
|
ॷ
|
ॸ
|
ॹ
|
ॺ
|
ॻ
|
ॼ
|
ॽ
|
ॾ
|
ॿ
|
Rozvržení klávesnice pro Devanagari
Příklad
Článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv:
v sanskrtu
|
सर्वे मानवाः स्वतन्त्राः समुत्पन्नाः वर्तन्ते अपि गौरवदृशा अधिकारदृशा च समानाः वर्तन्ते।। . अपि च, सर्वेऽपि बन्धुत्व -भावनया
|
latinská transkripce ( IAST )
|
Sarve mānavāḥ svatantratāḥ samutpannāḥ vartante api ca, gauravadr̥śā adhikāradr̥śā ca samānāḥ eva vartante. Ete sarve cetanā-tarka-śaktibhyāṁ susampannāḥ santi. Api ca, sarve'pi bandhutva-bhāvanayā parasparaṁ vyavaharantu.
|
Ruský překlad
|
Všechny lidské bytosti se rodí svobodné a rovné v důstojnosti a právech. Jsou obdařeni rozumem a svědomím a měli by vůči sobě jednat v duchu bratrství.
|
Viz také
Poznámky
- ↑ 1 2 Kathleen Kuiper (2010), Kultura Indie, New York: The Rosen Publishing Group, ISBN 978-1615301492 , strana 83
- ↑ 1 2 Gazetteer of the Bombay Presidency v Google Books , Rudradamanův nápis z 1. až 4. století n. l. nalezený v Gudžarátu v Indii, Archiv Stanfordské univerzity, strany 30–45, zejména nápis Devanagari na Jayadamanových mincích strany 33–34
- ↑ Richard Salomon (2014), Indian Epigraphy, Oxford University Press, ISBN 978-0195356663 , strany 40-42
- ↑ David Templin. skript dévanágarí . omniglot.com . Získáno 5. dubna 2015. Archivováno z originálu 1. dubna 2015. (neurčitý)
- ↑ 1 2 Devanagari (Nagari) Archivováno 2. července 2017 na Wayback Machine , Script Features and Description, SIL International (2013), Spojené státy americké
- ↑ Hindština archivována 28. května 2012 na Wayback Machine , Omniglot Encyclopedia of Writing Systems and Languages
- ↑ Snell, Rupert. Hindská klasická tradice: čtenář Braj Bhāṣā. - London: School of Oriental and African Studies, 1991. - ISBN 0-7286-0175-3 .
- ↑ George Cardona a Danesh Jain (2003), The Indo-Aryan Languages, Routledge, ISBN 978-0415772945 , strany 75-77
- ↑ Dánský džinismus. Indo-árijské jazyky / Dánský džinismus, George Cardona. - Routledge, 26. července 2007. - S. 115. - ISBN 978-1-135-79710-2 . Archivováno 2. března 2020 na Wayback Machine
Odkazy