Khancha

Hancha ( korejsky 한자 ? ,漢字? , [hɐːn.t͈͡ɕɐ] ) jsou čínské znaky používané v souvislosti s korejským písmem . Toto je korejské čtení čínského slova Hanzi [1] .

Hanja se používají pouze k psaní slov čínského původu (která tvoří asi polovinu korejské slovní zásoby). Použití hancha je volitelné – hangul lze psát jakákoli slova (zároveň se při nahrazení hangul za hancha nemění délka slova v písmenu a naopak). Protože jsou však hancha silně homofonní (to znamená, že stejnému zvuku může odpovídat mnoho různých hieroglyfů), pak při nahrazení khancha hangul může být význam zcela ztracen.

V Jižní Koreji se hanja používá zřídka, většinou ve vědecké literatuře a v novinách. V jiné literatuře se hancha prakticky nepoužívají a většinou se uvádějí v závorkách po napsání slova hangul, kde může docházet k nejasnostem.

V Severní Koreji se hanja prakticky přestala používat.

V korejských slovnících je hieroglyfický pravopis vyžadován pro všechna slova čínského původu.

V užším slova smyslu „hancha“ označuje znaky, které byly vypůjčeny z čínštiny do korejštiny, s korejskou výslovností. Hancha-mal nebo hanchao znamená slova, která lze psát hancha, a hanmun ( korejsky 한문 , čínsky 漢文) je wenyan . Vzhledem k tomu, že hancha nebyla nikdy centrálně zjednodušena, jsou její znaky ve většině případů totožné s tradičními čínskými a japonskými znaky. Velmi málo znaků hanja je kurzívou nebo jedinečných pro korejský jazyk. Pro srovnání, mnoho čínských znaků používaných v Japonsku a pevninské Číně bylo zjednodušeno a obsahuje méně tahů než hancha.

Korejci vynalezli hláskovou abecedu Hangul ve 40. letech 14. století, ale až do konce 19. století se téměř nepoužívala [2] . Naprostá většina korejské literatury a většina historických dokumentů je psána ve starověkém čínském jazyce (hanmun) pomocí hancha. V 21. století hraje hanja jinou roli: číst dokumenty je učí pouze potenciální učenci, kteří se chtějí specializovat na korejskou historii. Pro běžné Korejce je znalost několika desítek hanja velmi užitečná pro pochopení významů slov, která byla kdysi napsána v hieroglyfech. Hanja se nepoužívá k psaní původních korejských slov a dokonce i korejská slova čínského původu - hanchao (한자어, 漢字語) - se obvykle píší v hangul.

Historie

Důležitým impulsem pro popularizaci hancha v Koreji bylo šíření buddhismu. Nicméně první text napsaný pomocí khanch nebyl náboženský: byl to mnemotechnický text Tisíce slov .

Korejci se potřebovali naučit čínsky ( wenyan ), aby byli považováni za gramotné, ale postupem času se objevily systémy fonetického přepisu korejského jazyka s hieroglyfy (souhrnný název je I go ).

Jedna z transkripčních metod - kugyol - je v zásadě podobná modernímu japonskému " smíšenému psaní " - kořen slova je zapsán v hieroglyfu a zbytek je foneticky. Například slovo „hani“ (하니, dělá) se píše v kugyol jako čínština 爲尼: v čínštině se tato kombinace znaků čte jako „wei ni“ ( pinyin wéi ní) a znamená „stát se jeptiškou“. Význam kořene, „stát se“ ( čínsky 爲), se čte stejně jako odpovídající korejské slovo a čínské 尼se používá foneticky pro zvuk „nee“.

Hanja byla jediným psaným jazykem korejského jazyka, dokud král Sejong v 15. století nesvolal radu učenců, aby vynalezli hangul . Přesto drtivá většina gramotných Korejců pokračovala v psaní hieroglyfů. Hangul nahradil khancha až na začátku 20. století.

V Severní Koreji bylo používání hanja oficiálně ukončeno v červnu 1949 (došlo také k přechodu na vodorovné psaní místo starého svislého). Kromě toho bylo mnoho přejatých slov nahrazeno rodilou korejštinou a vynalezeno v Severní Koreji. Přesto s pomocí hanch zaznamenávají nové slovníky vydané v KLDR etymologii čínských výpůjček [3] .

Eumhoon (zvuk a význam)

Podobně jako čínské a japonské znaky má hancha yum (音) a hun (訓):

• ym je zvuk hieroglyfu, hieroglyfy se stejným y jsou homofony ;
• hun je význam znaku, hieroglyfy se stejným hun jsou synonyma .

Školení

Výuka khancha začíná v poslední, šesté třídě základní školy v rámci studia rodného jazyka. Khancha se studuje jako samostatný předmět na druhém stupni a střední škole, tedy v 7–9 a 10–12 letech studia. Počet studovaných hieroglyfů je 1800 kusů (900 na druhém stupni a 900 na vyšším stupni) [4] . Další studium khanche probíhá na některých univerzitách svobodných umění [5] .

Ačkoli byly hanja v Severní Koreji vyřazeny krátce po získání nezávislosti [6] , počet znaků vyučovaných ve škole přesahuje jihokorejských 1 800 [7] . Kim Il Sung volal po postupném zrušení hancha [8] , ale v 60. letech se jeho pohled změnil: v roce 1966 řekl: „I když bychom se měli snažit používat co nejmenší počet čínských výpůjček, studenti by měli být informováni o požadované čínské znaky a naučit se je psát“ [9] . V důsledku toho dostali severokorejští školáci učebnice hanja pro použití v 5.–9. ročníku obsahující 1500 znaků a dalších 500 se studuje na střední škole [10] . Na vysokých školách se studenti učí další tisícovce, což dává dohromady až 3000 [11] .

Moderní použití hancha

Hanča se používá k objasnění významu slova (v případě, že při psaní fonetickými písmeny, hangul, může dojít k nesrovnalostem kvůli homofonii ), dále v novinových titulcích, reklamách, nápisech (například hanča bylo napsáno na transparentech na adrese pohřeb námořníků z potopené korvety „Cheonan“ [12] ).

Khancha v tisku

V Jižní Koreji se hanja běžně používá v akademické literatuře. V beletrii a časopisech jsou khancha mnohem méně běžné a jsou obvykle doprovázeny čtením v Hangul. Kromě toho jsou novinové titulky často psány pomocí khanch, aby se předešlo dvojznačnosti [13] . V publikacích jsou jména a příjmení také často uváděna v hancha v závorkách vedle položky Hangul. V Severní Koreji byly hanja zcela vytlačeny ze všech oblastí použití, včetně vědecké literatury [9] . Khancha se používá k dekorativním a reklamním účelům, často je k vidění na sportovních festivalech a přehlídkách, ve slovnících a atlasech. Například hancha "辛" ( shin , kyselý/kořeněný) lze vidět na obalech instantních nudlí Shin Ramyun ..

Khancha ve slovnících

V moderních slovnících jsou všechna slova psána v hangul a hancha jsou uvedeny vedle názvu položky slovníku v závorkách. Tato praxe se vyhýbá dvojznačnostem a slouží jako stručná etymologie.

Příkladem možného výskytu nejednoznačnosti je zadání kor. 수도 (sudo):

1. 修道 - duchovní disciplína
2. 受渡 - přijímání a vydávání
3. 囚徒 - vězeň
4. 水都 - „město na vodě“ (například Benátky nebo Hong Kong)
5. 水稻 - rýže
6. 水道 - únik
7. 隧道 - tunel
8. 水道 - řeky, vodní cesty
9. 首都 - kapitál
10. 手刀 - kapesní nůž

Existují hancha slovníky ( Jajeon  - 자전, 字典, Okpyeong  - 옥편, 玉篇), ve kterých jsou znaky uspořádány v pořadí kláves (viz. Hieroglyfický slovník ).

Hancha v osobních jménech

Korejská osobní jména jsou obvykle založena na hanja, i když existuje řada výjimek. Hanja se postupně vyřazuje z vizitek, většina starších Korejců píše své jméno na vizitky v hanja a většina mladších v hangul. Korejské křestní jméno se obvykle skládá z jednoslabičného příjmení (syn, 성, 姓) a dvouslabičného osobního jména (ireum, 이름). Existuje několik dvouslabičných příjmení (například Namgun, 남궁, 南宮). Obvykle mají všichni sourozenci a všichni sourozenci v rodině společnou složku jména, ale v 21. století získávají na popularitě jména z nedělitelných slov původního korejského původu, například haneul , "nebe" a yseul , "ranní rosa") . Nicméně, khancha je uveden v oficiálních dokumentech, kdykoli je to možné.

Khancha v toponymech

Přes pokusy o standardizaci během Goryeo a Joseon období, přirozená korejská místní jména byla často přiřazena charakterům; nejznámější výjimkou je Soul (duše, 서울, doslovně „kapitál“). Dvouslabičná jména železnic, provincií a dálnic se obvykle tvoří ze jmen výchozího bodu a cíle; pro Soul se používá hancha kyung (경, 京, „kapitál“).

• Gyeongbu ( 경부 ,京釜) spojuje Soul a Pusan ;
• Gyeongin ( 경인 , 京仁) spojuje Soul a Incheon ;
• Stará provincie Jeollado (전라, 全羅) je pojmenována po městech Jeonju (전주, 全州) a Naju (나주, 羅州) (podle pravidel čtení kombinace „l“ a „n“ se čte jako "ll").

Většina korejských geografických atlasů vychází ve dvou verzích: s hangul a s hanja. Nápisy u metra a železničních stanic obsahují hancha a hangul stejně jako novou romanizaci .

Použití hancha