Rozdíly v korejštině mezi Severní Koreou a Jižní Koreou

Rozdíly v korejštině v Korejské republice a Korejské lidově demokratické republice (zde: Severní a Jižní Korea ) zahrnují fonetické , interpunkční a lexikální odchylky.

Obecné informace

V roce 1933, během japonské nadvlády v Koreji , v roce 1908 založená společnost Hangul (“ Hangul hahoe ”, 한글학회 ) navrhla standardizovaný pravopis pro korejský jazyk ( 한글 맞춤법통일chuth , Hangranmboth , Hangulmboth ). Tento systém byl používán až do roku 1948, kdy se Korea rozdělila na dvě části .

Normativní korejský jazyk se mezi severem a jihem liší. V roce 1954 byla vydána severokorejská pravopisná pravidla „ Joseono cheoljabop “ ( 조선어 철자법 ), a přestože přinesla velmi malé změny, jazyk severu a jihu se od té doby začal oddělovat.

3. ledna 1964 Kim Il Sung, rozvíjející myšlenky čučche , publikoval sbírku myšlenek o jazykavývoji korejského jazyka Několik problémů ve vývoji korejského korejského jazyka " _ _ Ve stejném roce vydala Národní jazykový výbor „Literary Korean Language Rules“ ( 조선말규범집 , Joseonmal kyubumjeep ). Tyto dokumenty zvýšily rozdíly mezi dialekty severu a jihu. V roce 1987 Severní Korea revidovala pravidla pravopisu; od roku 2011 je to aktuální verze pravidel. V roce 2000 navíc vyšla „Psaná korejská vesmírná pravidla“ ( 조선말 띄여쓰기규범 , Joseonmal ttiyossegi kyubom ); v roce 2003 byla tato pravidla nahrazena „Vesmírnými pravidly“ ( 띄여쓰기규정 , Ttiyossigi kyujong ).

Několik lingvistů, znepokojených oddělením jazykových variant KLDR a ROK, pracovalo od poloviny 80. let na vytvoření obecného korejského slovníku o 330 000 slovech [1] .

Tento článek používá mezinárodní fonetickou abecedu a symboly:

• svislý pruh | | pro morfofonémy ;
• lomítko / / pro fonémy ;
• hranaté závorky [ ] pro alofony .

Pro přesnější přepis se písmeno ㅓ přepisuje jako /ʌ/ při popisu jihokorejských a běžných korejských slov a jako /ɔ/ při popisu slov ze severu.

Chamo

Na severu a jihu používají stejná písmena Hangul (chamo). Nicméně, na severu, tah, který rozlišuje ㅌ |tʰ| od ㄷ |t|, napsané nad písmenem, nikoli uvnitř, jako na jihu.

Na jihu jsou složené samohlásky ㅐ |ɛ|, ㅒ |jɛ|, ㅔ |e|, ㅖ |je|, ㅘ |wa|, ㅙ |wɛ|, ㅚ |ø|, ㅝ |wʌ|, ㅞ |we| , ㅟ |y|, ㅢ |ɰi| a zdvojené souhlásky ㄲ |k͈|, ㄸ |t͈|, ㅃ |p͈|, ㅆ |s͈|, ㅉ |tɕ͈| nejsou považovány za nezávislá písmena, na rozdíl od severu.

Některým Chamosům se na severu a jihu říká odlišně.

Na jihu se používají jména Chamo z pojednání z roku 1527 „ Hunmon Chahwe “ ( 훈몽자회, 訓蒙字會), zatímco jména v KLDR byla vynalezena podle schématu „písmeno + 이 + 으 + písmeno“. Zdvojené souhlásky se nazývají „dvojité“ na jihu ( 쌍 - /s͈aŋ-/) a „silné“ na severu ( 된- /tøːn-/).

Chamo objednávka

Na severu jsou dvojhlásky považovány za samostatné chamosy, jejich místo v abecedě je po čistých samohláskách.

Na jihu jsou dvojhlásky mezi čisté samohlásky: po ㅏ přichází ㅐ , kombinace ㅏ a ㅣ ; Po ㅗ následuje ㅘ , ㅙ a ㅚ počínaje ㅗ .

Na severu písmeno ㆁ |ŋ|, nazývané „ esiyn “ a umístěné mezi ㅅ a ㅈ , a ve skutečnosti „ iyn “ pro nulovou iniciálu , umístěné na samém konci abecedy a vyskytující se ve slabikách, které začínají samohláskou, jsou odděleny.

Na jihu se písmena pro nulovou iniciálu a koncovku [ŋ] počítají jako jedno písmeno ㅇ , umístěné mezi ㅆ a ㅈ .

Výslovnost

Jižní a severní korejština mají stejný počet fonémů , ale existují mezi nimi rozdíly ve výslovnosti.

Souhlásky

V soulské výslovnosti se souhlásky ㅈ, ㅊ a ㅉ obvykle vyslovují s alveolem - palatinální afrikáty [tɕ], [tɕʰ], [tɕ͈], zatímco v Pchjongjangu odpovídají alveolární afrikaty stejným písmenům: [ts], [tsʰ] , [ts͈]. Slabiky 지 a 시 na severu mohou být vyslovovány bez palatalizace : [tsi], [si].

Čínská výpůjční slova někdy vynechávají počáteční ㄴ | n | a všechny ㄹ |l|. ㄴ i ㄹ se vždy píší a vyslovují . Například běžné příjmení 이 [i], I , na severu se píše a vyslovuje jako 리 [ɾi], Ri. V ruštině je toto příjmení známé jako Li . Korejské slovo yoja , 여자 [jʌdʑa], „žena“, se na severu píše 녀자 ( vyslovuje se nyoja , [njɔdʑa]), ale protože tato výslovnost byla zavedena uměle, starší Severokorejci mohou mít potíže s výslovností ㄴ a ㄹ na začátku. slov.

Samohlásky

Samohláska ㅓ /ʌ/ je zaokrouhlena v Severní Koreji , na rozdíl od jihokorejštiny. V notaci IPA bude jihokorejský zvuk vypadat jako [ʌ̹] nebo [ɔ̜] a Pchjongjang - [ɔ]. Kvůli severokorejské kulatosti mohou Souliťané zaměnit severokorejské ㅓ za ㅗ /o/. Navíc se postupně stírá rozdíl mezi ㅐ /ɛ/ a ㅔ /e/ v řeči mladých Soulianů, ale není známo, zda se totéž děje i v řeči Severokorejců.

Hudební akcent

Korejština má hudební přízvuk , druh dvoutónového systému : slabika může být vyslovována vysokým nebo nízkým tónem. Severokorejské hudební akcenty se liší od těch jihokorejských, ale existuje jen velmi málo výzkumů na toto téma. Na druhou stranu v Joseonmal daesadjeong ( 조선말대사전 ) publikovaném v roce 1992 jsou některá slova zdůrazněna. Například slovo Kvekkori ( 꾀꼬리 , [k͈øk͈oɾi] „korejský slavík“) je popisováno jako s přízvukem „232“ („2“ je nízký tón a „3“ je vysoký tón). Projev hlasatelů v severokorejské televizi je velmi napjatý: téměř křičí, což může naznačovat, že jejich výslovnost nelze vést jako řeč „typického Pchjongjangu“.

Pravopis

Konjugace