Yagans (vlastní jméno - yamana , "živí, lidé" = yaghan ) - indický lid v Chile . Také se nazývá „yamara“ a „tekuenche“. Stejně tak koncept „ Fuegins “ (domorodců z Ohňové země) se dříve vztahoval pouze na Yagany. Žijí na ostrově Navarino v jižní části souostroví Tierra del Fuego [1] . V první polovině 19. století existovalo asi 3 tisíce Yaganů. Nyní je zde 1690 lidí, většinou mesticů . V roce 1946 nejméně 60 lidí [3] mluvilo jazykem Yamana (Yagan) [2 ] . Od roku 2021 je pouze jedna Cristina Calderon (Chile) [4] . Zbytek Yaghanů přešel na španělštinu . Mnoho lingvistů tvrdí, že jazyk Yamana de facto vyhynul.
Hlavní tradiční zaměstnání Yagans v minulosti byl lov pro mořské savce a ptáky , také jak pro guanacos [6] ; rybolov, sběr měkkýšů a jedlých řas . Zbraně - oštěpy a harpuny s kostěnými hroty, praky, kyje, méně často - luk a šípy s kamennými hroty. Většinu roku vedli Yaganové toulavý způsob života a pohybovali se podél pobřeží na člunech z kůry. Obydlí - kónické (na východě) a klenuté (na západě) chatrče s rámem z větví, pokrytým drnem, trávou, řasami, listím (během stěhování zůstal rám na místě a mohl být používán jinými rodinami). Nezávislá decentralizovaná společenství , nízká úroveň sociální stratifikace . Exogamní skupiny malých rodin se příležitostně sdružovaly k provádění rituálů. Na shromaždištích byl postaven dlouhý rámový dům. Patrilocal manželství (pokud manžel neměl vlastní loď, pak žil s rodinou své ženy), existovala polygynie , levirát . Oděvy - peleríny vyrobené z kůže. Ženy (a často i muži) si vpředu oblékají kožený trojúhelník jako kmen Ona . Jídlo (maso, ryby, vejce, korýši) se vařilo na rozpálených kamenech nebo v popelu. Voda se skladovala v kbelících z kůry, ohřívala se spouštěním rozžhavených kamenů do ní, kroucené mušle sloužily jako naběračky. Byly vyvinuty mužské rituály (jako klokten u kmene Ona), zasvěcování chlapců; mytologii charakterizují mýty o původu mužských rituálů , dvou bratrech – kulturních hrdinech atd. Cristina Calderon společně se svou vnučkou Cristinou Zarraga a sestrou Ursulou vydaly v roce 2005 knihu Hai Kur Mamashu Shis („Chci ti říct a příběh"), ve kterém shromáždili Yaghanské příběhy, které jí vyprávěli zástupci starších generací kmene.
Mamihlapinatapai (někdy psáno mamihlapinatapei) je slovo z jazyka Yaghan. Je zapsáno v Guinessově knize rekordů jako „nejprostornější slovo“ a je považováno za jedno z nejobtížněji přeložitelných slov. Znamená to "Pohled mezi dvěma lidmi, který vyjadřuje přání každého, aby se ten druhý stal iniciátorem toho, co oba chtějí, ale ani jeden nechce být první."
.