V architektuře počítače 31bitová celá čísla , adresy paměti nebo jiné 31bitové datové typy . Třicet jedna bitů CPU a ALU jsou architektury založené na registrech a sběrnicích dané velikosti.
Počítače navržené pro použití 31bitových slov nebyly příliš běžné. V roce 1983 IBM představilo 31bitové adresování v architektuře sálových počítačů System/370-XA jako aktualizaci 24bitového fyzického a virtuálního [1] a přechodného 26bitového [2] adresování dřívějších modelů. [3] [4] Toto vylepšení umožnilo adresní prostory být 128krát větší, což umožňuje programům přístup k paměti nad 16 megabajtů . [5] Podpora byla implementována v Cobol , Fortran a později v Linux/390 .
V System/360 , s výjimkou 360/67 a dřívějších architektur System/370 , byly obecné registry široké 32 bitů , stroj prováděl 32bitové aritmetické operace a adresy byly vždy uloženy ve 32bitových slovech, takže architektura byla brána v úvahu 32bitové, ale stroje ignorovaly 8bitové adresy, což vedlo k 24bitovému adresování. S rozšířením XA byl pro adresování ignorován pouze nejvýznamnější bit (bit 0) ve slově . Výjimkou je, že instrukce pro přepnutí režimu také používají bit 0. [6]
| počítačová architektura | |
|---|---|
| strojové slovo | |
| Aplikační software | |
| Přesnost s plovoucí desetinnou čárkou | |
| Přesnost v plovoucí desetinné čárce |
|
| Technologie digitálních procesorů | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Architektura | |||||||||
| Architektura instrukční sady | |||||||||
| strojové slovo | |||||||||
| Rovnoběžnost |
| ||||||||
| Implementace | |||||||||
| Komponenty | |||||||||
| Řízení spotřeby | |||||||||