46 před naším letopočtem E.
46 (čtyřicátý šestý) př . n. l . podle proleptického juliánského kalendáře je společný rok začínající čtvrtkem . Jedná se o rok 46 př. n. l., 5. rok 6. dekády 1. století 1. tisíciletí př. n. l. E. , 4 roky 40. léta př. Kr. E. , druhý / třetí ročník 183. olympiády (od července), -45 ročník podle astronomického ročního číslování . Předcházelo tomu 47 př. Kr. E. , následoval 45 př. Kr. E. Skončila před 2067 lety.
Proleptický juliánský kalendář pro rok 46 před naším letopočtem. E.
|
leden
Po |
út |
St |
Čtvrtek |
pá |
So |
slunce
|
|
|
|
jeden
|
2
|
3
|
čtyři
|
5
|
6
|
7
|
osm
|
9
|
deset
|
jedenáct
|
12
|
13
|
čtrnáct
|
patnáct
|
16
|
17
|
osmnáct
|
19
|
dvacet
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
třicet
|
31
|
|
|
Únor
Po |
út |
St |
Čtvrtek |
pá |
So |
slunce
|
|
|
|
|
|
|
jeden
|
2
|
3
|
čtyři
|
5
|
6
|
7
|
osm
|
9
|
deset
|
jedenáct
|
12
|
13
|
čtrnáct
|
patnáct
|
16
|
17
|
osmnáct
|
19
|
dvacet
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
|
|
březen
Po |
út |
St |
Čtvrtek |
pá |
So |
slunce
|
|
|
|
|
|
|
jeden
|
2
|
3
|
čtyři
|
5
|
6
|
7
|
osm
|
9
|
deset
|
jedenáct
|
12
|
13
|
čtrnáct
|
patnáct
|
16
|
17
|
osmnáct
|
19
|
dvacet
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
třicet
|
31
|
|
|
|
|
|
|
duben
Po |
út |
St |
Čtvrtek |
pá |
So |
slunce
|
|
|
jeden
|
2
|
3
|
čtyři
|
5
|
6
|
7
|
osm
|
9
|
deset
|
jedenáct
|
12
|
13
|
čtrnáct
|
patnáct
|
16
|
17
|
osmnáct
|
19
|
dvacet
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
třicet
|
|
|
|
|
Smět
Po |
út |
St |
Čtvrtek |
pá |
So |
slunce
|
|
|
|
|
jeden
|
2
|
3
|
čtyři
|
5
|
6
|
7
|
osm
|
9
|
deset
|
jedenáct
|
12
|
13
|
čtrnáct
|
patnáct
|
16
|
17
|
osmnáct
|
19
|
dvacet
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
třicet
|
31
|
|
červen
Po |
út |
St |
Čtvrtek |
pá |
So |
slunce
|
jeden
|
2
|
3
|
čtyři
|
5
|
6
|
7
|
osm
|
9
|
deset
|
jedenáct
|
12
|
13
|
čtrnáct
|
patnáct
|
16
|
17
|
osmnáct
|
19
|
dvacet
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
třicet
|
|
|
|
|
|
|
červenec
Po |
út |
St |
Čtvrtek |
pá |
So |
slunce
|
|
|
jeden
|
2
|
3
|
čtyři
|
5
|
6
|
7
|
osm
|
9
|
deset
|
jedenáct
|
12
|
13
|
čtrnáct
|
patnáct
|
16
|
17
|
osmnáct
|
19
|
dvacet
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
třicet
|
31
|
|
|
|
srpen
Po |
út |
St |
Čtvrtek |
pá |
So |
slunce
|
|
|
|
|
|
jeden
|
2
|
3
|
čtyři
|
5
|
6
|
7
|
osm
|
9
|
deset
|
jedenáct
|
12
|
13
|
čtrnáct
|
patnáct
|
16
|
17
|
osmnáct
|
19
|
dvacet
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
třicet
|
31
|
|
|
|
|
|
|
|
září
Po |
út |
St |
Čtvrtek |
pá |
So |
slunce
|
|
jeden
|
2
|
3
|
čtyři
|
5
|
6
|
7
|
osm
|
9
|
deset
|
jedenáct
|
12
|
13
|
čtrnáct
|
patnáct
|
16
|
17
|
osmnáct
|
19
|
dvacet
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
třicet
|
|
|
|
|
|
říjen
Po |
út |
St |
Čtvrtek |
pá |
So |
slunce
|
|
|
|
jeden
|
2
|
3
|
čtyři
|
5
|
6
|
7
|
osm
|
9
|
deset
|
jedenáct
|
12
|
13
|
čtrnáct
|
patnáct
|
16
|
17
|
osmnáct
|
19
|
dvacet
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
třicet
|
31
|
|
|
listopad
Po |
út |
St |
Čtvrtek |
pá |
So |
slunce
|
|
|
|
|
|
|
jeden
|
2
|
3
|
čtyři
|
5
|
6
|
7
|
osm
|
9
|
deset
|
jedenáct
|
12
|
13
|
čtrnáct
|
patnáct
|
16
|
17
|
osmnáct
|
19
|
dvacet
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
třicet
|
|
|
|
|
|
|
|
prosinec
Po |
út |
St |
Čtvrtek |
pá |
So |
slunce
|
|
jeden
|
2
|
3
|
čtyři
|
5
|
6
|
7
|
osm
|
9
|
deset
|
jedenáct
|
12
|
13
|
čtrnáct
|
patnáct
|
16
|
17
|
osmnáct
|
19
|
dvacet
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
třicet
|
31
|
|
|
|
|
Události
- V Římě se v souvislosti s navrhovaným zavedením od 1. ledna roku 45 př. Kr. E. Juliánský kalendář 46 před naším letopočtem E. měl 15 měsíců, ne 12, a trval 455 dní místo obvyklých 365.
- Konzulové : Gaius Julius Caesar a Marcus Aemilius Lepidus (dva patricijové ); prokonzulové : Marcus Acilius Caninus (Caninian, na Sicílii ), Publius Servilius Vatia Isauricus (v Asii [1] [2] ) a Servius Sulpicius Lemonia Rufus (v Achaii ); Praetoři : Aulus Hirtius , Gaius Albius Carrina , Gaius Sallust Crispus , Lucius Volcacius Tullus , Marcus Caelius Vinicianus a Titus Furfanius Postumus [3] [4] [5] ; propraetoři : Quintus Caecilius Bassus (v Sýrii ), Marcus Junius Brutus (v Cisalpinské Galii [6] ) a Publius Sulpicius Rufus (v Illyricu ); tribun lidu : Gaius Anthony ; kvestoři : Granius Petron [7] [8] , Manius Acilius Glabrio a Mark Terentius Varro Gibba (v Cisalpinské Galii [9] [8] ); proquestor : Marcus Minatius Sabinus (v dalším Španělsku [10] ); triumvirové mincovny : Aulus Hircius, Gaius Considius Petus , Gaius Julius Caesar, Manius Cordius Rufus , Marcus Minacius Sabinus, Marcus Publicius a Titus Carisius .
- Brutus - guvernér Cisalpinské Galie (na příkaz Julia Caesara).
- 4. ledna - ozbrojené střety mezi Caesariany a Pompejci poblíž pobřeží Severu. Afrika. Mark Petrey byl vážně zraněn .
- 6. dubna - bitva Taps mezi Caesarem a Scipio s Yuba , končit kompletní porážkou 14 legií Yuba.
- Numidie se stala římskou provincií.
- Květen – Caesar je na deset let zvolen diktátorem .
- 26. června - 29. června - Čtyři triumfy Caesara ( Gálie , Egypt , Asie , Afrika ).
- Chrám praotce Venuše byl založen v Římě.
- Příjezd Kleopatry do Říma.
- Listopad - Caesar odplul do Španělska a vzal s sebou svého prasynovce Octavia .
Han a Xiongnu :
- Úřady Han přestavěly osadu Gaochang .
- Král Kangju pozve Zhizhi k sobě na válku proti Usunům . Zhizhi migruje do Kangyui , ale kvůli krutosti přechodu, mrazu a vánici ztrácí mnoho lidí.
Narozen
Zesnulý
- brzy Únor - Publius Ligarius , bratr Quinta a Tita Ligarievových , Pompejci. Účastník bitev u Ilerdy . Během střetů u Ruspiny (leden 46 př. n. l.) byl zajat a na příkaz Gaia Julia Caesara byl popraven [11] [12] ;
- Duben – Gaius Considius Longus , Pompejec , praetor kolem roku 57 př. Kr. e., po Viceroy v Africe . Zabit při pokusu o útěk do Numidie ;
- Duben - Mark Porcius Cato z Utica (narozený 95 př.nl), spáchal sebevraždu poté, co se dozvěděl o porážce u Thapsu ;
- Duben - Yuba I. , král Numidie, spáchal sebevraždu poté, co byl poražen u Tapsa;
- Duben / květen - Mark Petreus (narozen cca 110 př. n. l.), legát Gnaea Pompeia v Lusitánii v letech 54-49 př. n. l. e [13] .;
- Květen / červen - Quintus Caecilius Metellus Pius Scipio Nazica (narozen 95/94 př. n. l.), spáchal sebevraždu krátce po porážce u Thapsu (během námořní bitvy s Publiem Sittiem u Hippon Regia [14] );
- Květen/červen - Lucius Manlius Torquat (narozen 90/89 př.nl), zemřel v námořní bitvě s Publiem Sittiem u Hippon Regia [14] ;
- Květen/červen - Publius Licinius Crassus Junianus , zemřel v námořní bitvě u Hippo Regia [14] ;
- Květen/červen - Plethorius Rustian , senátor, který zemřel v Hippo Regia [14] ;
- Lucius Aphranius , zabitý krátce po porážce u Thapsu [15] ;
- Faustus Cornelius Sulla (narozen nejpozději v roce 84 př.n.l.), kvestor v roce 54 př.n.l. e., pompejský. Pravděpodobně zemřel v květnu tohoto roku spolu s předchozím [16] [15] [17] ;
- Červen – Vercingetorix (narozen cca 82 př. n. l.), vůdce keltského kmene Arverni v Galii, vedl v roce 52 př. n. l. povstání sjednocených galských kmenů proti Gaiovi Juliovi Caesarovi. E. Popraven v Římě v t. zv. tullianum ( Mamertinská věznice ), kde bylo najednou uškrceno pět catilinari;
- Prosinec – Publius Cornelius Sulla (narozen nejpozději roku 108 př. n. l.), praetor 68 a jmenovaný konzul 65. před naším letopočtem E. Diktátorův synovec a zeť Pompeia Velikého;
- Lucius Julius Caesar , syn konzula 64 př.nl E. stejného jména , odpůrce Caesarianů . Zabit v Africe [18] ;
- Tullius Rufus , Questorian Pompeian. Zabit v Africe vlastním vojákem [19] .
Viz také
46 před naším letopočtem E.
Poznámky
- ↑ Corpus Inscriptionum Latinarum 1, 783 , L'Année épigraphique (AE). - 1907. - č. 204;
- ↑ Degrassi A . Inscriptiones latinae liberae rei publicae (ILLRP). - Turín, 1957. - 298 ps. — P.p. 230-231. - č. 403;
- ↑ Broughton R. Magistráti Římské republiky. - New York, 1952. - Sv. II - str. 295;
- ↑ Corpus Inscriptionum Latinarum 11, 4804 ;
- ↑ Corpus Inscriptionum Latinarum 11, 4869 ;
- ↑ Tsirkin Yu . Občanské války v Římě. Poražený. - Petrohrad. : Nakladatelství St. Petersburg State University, 2006. - 314 s. — Stránka 122. - ISBN 5-0288-03867-8 ;
- ↑ Plutarchos . Srovnávací biografie . Caesar , 16(4);
- ↑ 12 Broughton R. _ Magistráti Římské republiky. - N.Y. , 1952. - Sv. II - str. 296;
- ↑ Marcus Tullius Cicero . K uzavření jedniček CDXLVIII [XIII, 10], (1);
- ↑ Broughton R. Magistráti Římské republiky. - NY, 1952. - Sv. II - str. 298;
- ↑ Pseudo-Caesar . Poznámky k africké válce , 64;
- ↑ Munzer F. Ligarius 3 // Paulys Realencyclopädie der classischen Altertumswissenschaft (RE). - 1926. - Bd. XIII, 1. - Sp. 519;
- ↑ Mommsen T. Dějiny Říma. Archivováno 12. července 2018 na Wayback Machine . Svazek 3;
- ↑ 1 2 3 4 Pseudo-Caesar . Poznámky k africké válce, 96;
- ↑ 1 2 Lucius Annaeus Florus . Epitomy Tita Livia ve 2 knihách, II, 13 (90);
- ↑ Pseudo-Caesar . Poznámky k africké válce, 95;
- ↑ Utchenko S. Julius Caesar. - M .: Myšlenka, 1976. - 365 s. — Stránka 274-275;
- ↑ Munzer F. Iulius 144 // Paulys Realencyclopädie der classischen Altertumswissenschaft (RE). - 1918. - Bd. X, 19. - Kol. 471-472;
- ↑ Pseudo-Caesar . Poznámky k africké válce, 85.