Batrachognathus [1] ( lat. Batrachognathus ) je rod "rhamphorhynchoidních" pterosaurů ze svrchně jurského souvrství Karabastau ( oxfordské - kimmeridgské stupně).
Rod pojmenoval a popsal paleontolog Anatolij Nikolajevič Rjabinin v roce 1948 [2] . Typ a jediný druh je Batrachognathus volans . Název pochází z řečtiny. batrachos - žába a řečtina. gnathos - čelist, označující krátkou širokou hlavu létajícího ještěra. Specifický název znamená v latině „létání“ .
V jezerních sedimentech, v podhůří severozápadního Tien Shan , Karatau , byly nalezeny tři fosilie. Během jury měla tato oblast určitou biotopovou podobnost s ložisky laguny Solnhofen v dnešním Bavorsku v Německu . Rod je založen na holotypu PIN 52-2 , neúplné a vypreparované kostře sestávající z fragmentů lebky, čelisti, obratlů, žeber, nohou a křídelních kostí. Vysoká, krátká a široká lebka měla délku 48 milimetrů. Horní čelisti nesly celkem 22 nebo 24 zakřivených kuželových zubů; se spodní čelistí tvořily velmi velká a široká ústa. Ocas zvířete není zachován. Zda tam vůbec byl ocas, je diskutabilní; předpokládá se, že byl přítomen alespoň krátký ocas. Rozpětí křídel se odhaduje na 50 centimetrů; David Unwin v roce 2000 udával odhad 75 centimetrů. Stejně jako všichni anurognatidi je i batrahognath považován za hmyzožravý.
Ve studii na pterosaurovi Sinomacrops z roku 2021 byl Batrahognathus zařazen do podčeledi Batrahognathinae v rámci čeledi Anurognathidae , kde je sesterským taxonem tohoto pterosaura. Uvedený kladogram odráží výsledky fylogenetické analýzy provedené výzkumníky [3] :
Anurognathidae |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||