| Bible 1728 | |
|---|---|
| Biblia, To je, Zyłe Szwjate Pißmo Stareho a Noweho Sakona, perdy do njemskeje, wot D. Mertena Luthera, njetko pak do horneje Łužiskeje ßerskeje recże se wschitkej ßwjernosczu a prozu wot Njechkotryov Evangeli. W Budeschini 1728 | |
| Původní jazyk | Horní Lužice |
| Uvolnění | 1728 |
Biblija 1728 , původní název - Biblia, To je, Zyłe Szwjate Pißmo Stareho a Noweho Sakona, perdy do njemskeje, wot D. Mertena Luthera, njetko pak do horneje Łužiskeje ßerskeje recże se wschitkeenaj ßwzuchkoenaj ßwzuchnoscz W Budeschini 1728 [1] ( V.-Luz. Bible z roku 1728 ) je první úplný překlad Bible Martina Luthera v hornolužickém jazyce , památka lužickosrbské literatury , která patří mezi tzv. " lužické jazykové památky " . Vůbec první větší písemná památka, která sloužila jako vzor pro následující období vývoje spisovné hornolužické řeči. Je ukázkou vývoje hornolužického jazyka a jeho dialektů.
Překlad provedli čtyři luteránští kněží Jan Bemar , Matej Jokush, Jan Langa a Jan Wawer [2] . Překlad byl vydán nákladem Srbské kazatelské společnosti v roce 1728. Překladatelé při překladu použili polský (sz, cz) a německý pravopis (ß, sch). Překlad je vyhotoven v protestantské verzi hornolužického spisovného jazyka. Překladatelé byli domorodci z území Budyshinského dialektu. Při překladu použili německou verzi překladu Bible, kterou pořídil Martin Luther, český překlad Bible z roku 1660 ( Bible Králická ) a slovinský překlad z roku 1684 (Bible dalmatská).
Předmluva k Bibli zmiňuje, že překladatelé se 45krát sešli, aby diskutovali o textech, a zároveň uvedli, že revidovali překlady Nového zákona Michala Frenzela . Předpokládá se, že před tímto dílem již existovaly překlady některých knih Starého zákona do horní Lužice, takže je překladatelé ve své práci použili.
V sorabistice existují různé názory na tento překlad Bible. J. Krzyzan-Klukshański tvrdí, že překlad Michala Frenzela se na rozdíl od překladu bible vyznačuje jasnější hornolužickou řečí. Píše, že v překladu Bible jsou četné německé výpůjčky, které nejsou charakteristické pro hornolužický jazyk (zejména německé články) [3] . Rudolf Ench píše, že luteránský překlad se liší od katolického překladu J. Světlíka ve „vyšším jazyce“ . R. Jench poznamenal, že překlad Bible z roku 1728 „nejvíce odpovídá mluvenému jazyku Serboluzhichanů a nejsou mezi nimi žádné zásadní rozdíly“ [4] .
Od roku 1728 do roku 1905 vyšel 12krát. Tento překlad se s drobnými úpravami používá dodnes v luteránské lužické komunitě.