Corpus antiphonalium officii ( CAO ) ( lat. Lit. - sbírka antifon officium) je kodikologický popis a systematický katalog nejstarších officiových zpěvů v šesti svazcích. Publikaci provedl Solemský mnich-výzkumník René Esber v letech 1963-79.
V tt. III a IV je uveden katalog officiových zpěvů na základě 12 reprezentativních antifonářů 9.-12. století (viz seznam níže). Většina z nich je notovaná, ale Esberova edice neobsahuje notový zápis pro chorály. Texty hymnů jsou systematizovány podle žánru ( invitatoria , antifony , responzorie , verze aleluja , hymny atd.), v rámci každého žánru - podle incipitové abecedy . Editorem stanovený „normativní“ text doprovází kritický aparát ukazující nejvýraznější nesrovnalosti s jinými ručně psanými verzemi. Každému textu je přiřazeno jedinečné číslo (od 1001 do 8455).
Esberovu katalogu se dostalo všeobecného uznání od medievalistů (muzikologů, liturgistů, paleografů). V západních dílech je při identifikaci konkrétních zpěvů obvyklé odkazovat na ně ve zkrácené formě - CAO s přidáním identifikačního čísla [1] .
Poznámka. Notované pěvecké knihy jsou označeny hvězdičkou (*).
B * Bamberg, Staatsbibliothek , Msc.Lit.23; Bamberský antifonář;
C Paříž, Bibliothèque nationale, lat.17436; Antifonář z opatství sv. Cornelia v Compiègne (poslední čtvrtina 9. století);
D * Paříž, Bibliothèque nationale, lat. 17296; antifonář z opatství Saint-Denis (1140-50);
E *Ivrea, Bibl. Cap., paní 106; antifonář z Ivrea ;
F * Paříž, Bibliothèque nationale, lat.12584; antifonář z opatství sv. Maura (konec 11. stol.);
G * Durham, kapitulní knihovna paní. B.III.11; antifonář z Durhamu (francouzského původu);
H * Sankt-Gallen, Stiftsbibliothek mss. 390/391; tzv Hartkerův antilantern ze St. Gallen (mezi 986 a 1011);
L * Benevento, Bibl. Víčko. MS V.21; antifonář z Beneventu (XI století).
M * Monza, Bibl. Cap., treska. c.12,75; antifonář z Monzy ;
R * Curych, Zentralbibliothek, Rheinau 28; antifonář z kláštera Rheinau (XII. stol.?);
S *Londýn, Britská knihovna, Ms.add. 30850; antifonář z kláštera sv. Dominika v Silu ;
V *Verona, Bibl. Cap., treska. XCVIII; Veronský antifonář.