Hésiodos
| Hésiodos | |
|---|---|
| jiná řečtina Ἡσίοδος | |
| Mramorová busta Hésioda, tradičně považovaná za zobrazení Senecy . 2. století před naším letopočtem E. Britské muzeum | |
| Datum narození | 8. století před naším letopočtem E. |
| Místo narození | |
| Datum úmrtí | 7. století před naším letopočtem E. |
| občanství (občanství) | |
| obsazení | básník |
| Žánr | poezie |
| Jazyk děl | starověké řečtiny |
| Funguje na webu Lib.ru | |
 Pracuje ve společnosti Wikisource | |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
 Citace na Wikicitátu | |
Hésiodos ( starořecky Ἡσίοδος ; VIII - VII století před naším letopočtem) je první historicky spolehlivý starořecký básník, rapsodista , představitel směru didaktického a genealogického eposu .
Životopis
Hésiodos se narodil v Kyme ve starořeckém Aeolis , ale jeho otec, zchudlý kupec, se přestěhoval do Boiótie , kde pracoval jako rolník ve vesnici Askra., - "v létě bolestivý, v zimě špatný, nikdy příjemný" [1] , - poblíž hory Helikon . Co přimělo chlapce z chudé rolnické rodiny stát se básníkem, není známo. Sám Hésiodos říká, že v mládí, když pásl dobytek, k němu přišly helikonské nymfy , vdechly na něj dar božských písní a předaly mu prut bujného vavřínu - insignie rapsodisty.
Hesiod se stal profesionálním rapsodistou - interpretem epických písní. Ve svých dílech používal jazyk a stylistickou techniku maloasijského hrdinského eposu k novým úkolům náboženského a mravního učení. Hésiodos se chová jako prorok, „povolaný“ múzami, aby vysílal pravdu, a na rozdíl od bezejmenných zpěváků Homeridů je první v řecké poezii, který se definoval jako osoba a dal své jméno.
Tradice („Soutěž Homéra a Hésioda“ [2] [3] ) vypráví, že když král Chalkis Amphidamantus zemřel v lelantské válce , Hésiodos se účastnil her uspořádaných na jeho památku, soutěžil s Homérem a byl pojmenován vítěz. Král Paned, bratr Amphidamanta, předseda soutěže, dal přednost Hésiodovi jen proto, že vyprávěl o „zemědělství a míru“ a ne o „válkách a bitvách“ [4] . Paned později vstoupil do řeckého přísloví jako ztělesnění demence. Soutěž se datuje do přelomu 8.-7. před naším letopočtem e., která poskytuje chronologickou podporu pro život samotného Hésioda.
Kreativita
Díla a dny
Nejvýznamnějším Hésiodovým dílem je báseň „ Díla a dny “, napsaná ve formě nabádání adresovaných básníkovu bratru Persému, který Hésioda žaluje o dědictví a kterého Hésiodos přesvědčí, aby se nespoléhal na nespravedlivý soud podplacených „králů“. “ a napravit svůj roztřesený stav tvrdohlavou prací [5] . Zhoršení postavení rolnictva tvoří u Hésioda pesimistický postoj k moderně (výklad mýtu o neustálém zhoršování podmínek lidského života od zlatého věku po dobu železnou). Do básně byl zaveden rozmanitý materiál mravních pravidel a ekonomických pokynů, je bohatě lidově vybavena: přísloví, rčení, podobenství, báje, mýty. Rčení: „Kdo věří v ženu, věří ve zloděje“, „Každý, kdo dává, dá, kdo nedává, odmítne“ atd. [6]
Druhá část básně systematicky popisuje práci sedláka a mořeplavce a také znamení spojená s různými dny v měsíci [7] .
Theogonie
Další báseň od Hésioda, „ Theogonie “ ( starořecky Θεογονία ), je pokusem vnést rozporuplné epické příběhy o bozích do systému a spojit bohy do jediného genealogického stromu, počínaje předvěčným Chaosem , Gaiou a Erósem a končí Diem, organizátorem současného světového řádu, a jeho potomky.
Další práce
Zbývající díla, připisovaná Hésiodovi ve starověku, jsou v moderní vědě považována za napsaná později, v 7.–6. století před naším letopočtem. E.
Pokračováním "Theogonie" byla báseň " Katalog žen " nebo "Eoya", která se dochovala jen v několika fragmentech - seznam krásek, z jejichž manželství s bohy vzešli hrdinové, předkové šlechtických rodů; zde byl v genealogické podobě vysvětlen původ řeckých kmenů.
" Herkulův štít " - báseň o 480 verších. Nevypráví o všech Herkulových skutcích, ale zobrazuje jeho souboj s netvorem Kyknosem , synem Arese .
Také se k nám dostala řada názvů dalších Hésiodových děl („ Melampodium “, „ Svatba Thetis a Peleus “ atd.).
Vydání Merkelbach-West (Oxford, 1967, ruský překlad 2001) obsahuje 363 (kromě padělaných) fragmentů Hésiodových spisů zachovaných v rukopisech a nalezených na papyrech.
Přiřazeno
Známé rčení "Ztratil jsem veškerou naději v budoucnost své země, pokud dnešní mládež vezme otěže vlády do svých rukou, protože tato mládež je nesnesitelná, nesnesitelná, prostě strašná." s největší pravděpodobností nepatří Hésiodovi. V každém případě se tato citace v jeho spisech nenašla.
Paměť
Pausanias v „Description of Hellas“ (IX, 27) uvádí, že již ve 2. století v Thespiae existovala určitá komunita, která vlastnila pozemky spojené se jménem Hesioda, jejíž členové o něm uchovávali všechny místní legendy a ukazovali návštěvníkům např. relikvie jako oficiální seznam „ Díla a dny.
Starověký řecký básník a filozof Xenofanes se vysmíval Hésiodovu popisu bohů: „Vše, co lidé mají nečestné a hanebné, bylo přičítáno bohům Homérovi a Hésiodovi: krádež, cizoložství a vzájemný podvod“ (Sext adv. math. IX 193). [8] .
Po Hésiodovi je pojmenován kráter na Merkuru ( Hesiod ) [9] a kráter na Měsíci ( Hesiodus ) [10] .
Poznámky
- ↑ Hésiodos . Práce a dny, 640
- ↑ Evelyn-White, Hugh G. Hesiod, Homérské hymny a Homerica. - Scotts Valley, Kalifornie: CreateSpace Independent Publishing Platform, 2014. - 112 s. — ISBN 978-1497464117 .
- ↑ Gasparov, Michail Leonovič . Zábavné Řecko: Příběhy starověké řecké kultury. - M . : Nová literární revue, 2018. - 416 s. - ISBN 978-5-4448-0739-2 .
- ↑ Takho-Godi, Aza Alibekovna . Starověké Řecko // Ortodoxní encyklopedie . - M. , 2007. - T. XVI.: " Dor - Evangelická církev Unie ." - S. 211-247. — 752 s. - 39 000 výtisků. - ISBN 978-5-89572-028-8 .
- ↑ Aksjonova, A. A. Druhá Eris Hesiodova (o interpretaci fragmentu básně „Díla a dny“ // Fenomén práce v umělecké interpretaci: sbírka vědeckých článků / editoval L. Yu. Fukson. - Novosibirsk , Kemerovo: NGTI, KemGU, 2013. - S. 4-7. Archivovaná kopie (nepřístupný odkaz) ... Datum přístupu: 16. listopadu 2019. Archivováno 23. prosince 2018.
- ↑ Losev A. F., Sonkina G. A., Takho-Godi A. A., Timofeeva N. A., Cheremukhina N. M. Antická literatura. - M. : Vzdělávání, 1986. - S. 63. - 464 s.
- ↑ Chanyshev A. N. Téma 23. "Sedm mudrců" // Kurz přednášek o antické filozofii: Proc. příspěvek na filozofii. fak. a oddělení nesoudruhů. - M . : Vyšší škola, 1981. - 374 s.
- ↑ Antologie světové filozofie. Ve 4 svazcích T. 1. Filosofie starověku a středověku. Část 1. / ed. V. V. Sokolov a další - M .: Myšlenka, 1969. - 576 s.
- ↑ Hesiodos . _ Gazetteer of Planetary Nomenclature . Pracovní skupina IAU pro nomenklaturu planetárních systémů.
- ↑ Hesiodus . _ Gazetteer of Planetary Nomenclature . Pracovní skupina IAU pro nomenklaturu planetárních systémů.
Literatura
Texty a překlady
ruské překlady:
- Isiod Ascreianského stvoření. / Per. A. Frjazinovský. SPb., 1779. XX, 86 s.
- Hésiodova díla . / Per. P. I. Golenishcheva-Kutuzova. M., 1807. 85 stran.
- Díla Hésioda z Ascreia . / Per. A. Oginského. SPb., 1830. XIV, 131 stran.
- Hésiodos . Meziřádkový překlad básní z řečtiny a cca. G. Vlastová. SPb., 1885. 280 stran (Díla a dny. Theogonie. Herkulův štít)
- Hésiodos . Práce a dny. Zemědělská báseň. / Per. V. Veresaeva . M.: Nedra, 1927. 88 str. 2000 výtisků.
- Hésiodos . Theogonie. / Per. V. Veresaeva. (publikováno mnohokrát)
- Hésiodos . Herkulův štít. / Per. O. P. Tsybenko. // Bulletin dávných dějin . 1985. č. 3.
- Hésiodos : Díla a dny, Theogonie // Helénští básníci. Přeložil VV Veresaev / kolektiv autorů. - M. , 1963. - (Knihovna antické literatury).
- Hésiodos. Kompletní sbírka textů. Básně, fragmenty. / intro. Umění. Yarkho V.N. , comm. Tsybenko O. P. a V. N. Yarkho; za. "Díla a dny", "Theogonie" od V. Veresaeva , "Herkulův štít" a fragmenty Tsybenko O.P.; redakční rada: Ilyinskaya L. S., Nemirovskiy A. I. , Tsybenko O. P., Yarkho V. N. - M . : Labyrinth, 2001. - 256 s. - (Starověké dědictví). — ISBN 5-87604-087-8 . - Básně (Theogonie. Díla a dny. Herkulův štít). Fragmenty (Seznam žen neboli Eoi. Velká Eoi. Keikova svatba. Melampodium. Sestup Pirithous. Idean daktylové. Chironovy instrukce. Velká díla. Astronomie. Egimius. Crucible nebo Potters).
Anglické a francouzské překlady:
- V sérii klasických knihoven Loeb (řecké texty s anglickým překladem) publikované:
- Athanassakis, Apostolos N. , Theogonie; Díla a dny; Štít / Hesiodos; úvod, překlad a poznámky, Baltimore: Johns Hopkins University Press, 1983. ISBN 0-8018-2998-4
- Básně publikované v edici " Collection Budé " (řecké texty a francouzské překlady): Hésiode . Theogonie. — Les Travaux et les Jours. — Bouclier. Texte établi et traduit par P. Mazon. 16. vydání 2002. XXX, 242 s.
Výzkum
- Aksenova A. A. Druhá Eris Hesiodova (o interpretaci fragmentu básně „Díla a dny“) (ruština) // NGTI, KemGU: sbírka vědeckých článků. - 2013. - S. 4-7.
- Martina Hirschberger , Gynaikôn Katalogos und Megalai Ehoiai. Ein Kommentar zu den Fragmenten zweier hesiodeischer Epen. BzA 198. München/Leipzig: KG Saur, 2004. Pp. 511. ISBN 3-598-77810-4 . recenze Archivováno 5. května 2010 na Wayback Machine ;
- Sychev M. V. ruskojazyčná historiografie o Hesiodovi Archivní kopie z 5. března 2016 na Wayback Machine
- Leclerc, Marie-Christine. La parole chez Hésiode: à la recherche de l'harmonie perdue. - P. : Les Belles Lettres, 1993. - 350 s. - (Collection d'études anciennes. Serie grecque 121). — ISBN 2-251-32643-X .
- Akimová, Ljudmila I. Hésiodos: vědecká a poetická moudrost // Umění starověkého Řecka: Geometrie a archaika. - Petrohrad. : ABC Classics, 2007. - S. 126-128. — 396 s. — ISBN 978-5-352-02068-5 .
Odkazy
- Tři básně (řecky a anglicky) Archivováno 28. listopadu 2012.
- Scholia Tsetsa Hesiodovi podle vydání z roku 1823 (řecký)
- Glosy a scholia k Theogonii podle vydání z roku 1876 (řecké)
- Hésiodos v knihovně Maxima Moshkova
- Hesiodos // Encyklopedie " Cesta kolem světa ".
| Hésiodova díla | ||
|---|---|---|
| básně | ||
| Přežívající fragmenty |
| |