| M901ITV | |||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| M901ITV | |||||||||||||||||||
| Klasifikace | Stíhač tanků | ||||||||||||||||||
| Bojová hmotnost, t | 11,8 tuny | ||||||||||||||||||
| Posádka , os. | 4 (velitel, střelec, nabíječ, řidič) | ||||||||||||||||||
| Příběh | |||||||||||||||||||
| Výrobce | USA | ||||||||||||||||||
| Rozměry | |||||||||||||||||||
| Délka pouzdra , mm | 4,86 m | ||||||||||||||||||
| Šířka, mm | 2,69 m | ||||||||||||||||||
| Výška, mm |
2,94 m (snížená věž) , 3,41 m (zvednutá věž) |
||||||||||||||||||
| Motor | |||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||
| Mobilita | |||||||||||||||||||
| Výkon motoru, l. S. | 275 | ||||||||||||||||||
| Rychlost na dálnici, km/h | 72 km/h (44 mph) | ||||||||||||||||||
| Dojezd na dálnici , km | 480 km (300 mil) | ||||||||||||||||||
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |||||||||||||||||||
M901 ITV je americký nosič ATGM vyvinutý na základě obrněného transportéru M113 v prosinci 1976. Byl navržen tak, aby konkuroval sovětským ATGM nosičům založeným na BRDM-2 .
M901 ITV nebyl produktem pečlivého dlouhodobého plánování. Americká armáda se zdráhala nakupovat nosiče ATGM. Zatímco ostatní státy NATO a Varšavské smlouvy v 50. a 60. letech rychle vyvinuly a přijaly obrněná a vysoce mobilní ATGM vozidla, americká armáda tuto koncepci přijala pomalu. Všechny americké stíhače tanků v té době používaly buď bezzákluzové pušky (jako např. M50 Ontos ), nebo to byly ATGM lafety určené pro použití pěchotou . Všechny neposkytovaly posádce dostatečnou ochranu.
Trend se rychle změnil po Jomkipurské válce v roce 1973 , kdy arabské stíhače tanků, verze průzkumného vozidla BRDM-2 , vyzbrojené odpalovacími zařízeními ATGM, způsobily značné ztráty izraelským tankovým silám . Tato jasná demonstrace schopností stíhačů tanků ATGM přiměla americkou armádu konečně zahájit seriózní výzkum a vývoj takového vozidla. Armáda se rozhodla pro stejný přístup jako Sovětský svaz, vytvořit nové vozidlo na základě stávajícího lehkého, vysoce mobilního podvozku, který je již v armádě rozšířen. Jako takový podvozek byl zvolen M113 .
Pouhé tři roky po Jomkipurské válce předložili konkurenční výrobci ve formě Chrysler , Northrop Corporation a Emerson prototypy svých vozidel americké armádě. Každá společnost nainstalovala na M113 vlastní odpalovací zařízení. Nad obrněným vozidlem se mohl tyčit například odpalovač Northrop a odpalovací zařízení Chrysler bylo ze všech nejlehčí a nejjednodušší, i když zároveň nejméně chráněné. Jako nejúspěšnější se ukázala varianta od společnosti Emerson, která kombinuje dostatečnou ochranu instalace a přijatelnou výrobní cenu. Americká armáda si ho vybrala jako svého favorita. V prosinci 1976, po prvních polních zkouškách, armáda podepsala kontrakt na předsériovou výrobu 10 vozidel. Další příznivé testování těchto strojů vedlo k tomu, že v červnu 1978 byla podepsána smlouva na sériovou výrobu a v roce 1979 byl zařazen do provozu M901 ITV.
První M901 používaly podvozek M113A1. Od roku 1979, kdy výroba přešla [1] na podvozek M113A2, byla výroba původního M901 zastavena. Stroje s novým podvozkem dostaly označení M901A1. Stroje, které dostaly podvozek M113A3 jako podvozek dostaly označení M901A3.
M901 ITV poskytuje posádce a zbraňovému systému ochranu proti palbě z ručních zbraní a střepinám dělostřelectva. Velitel tanku má 270stupňový výhled přes periskop velitele čety (SLP). Věžový odpal má schopnost detekovat a sledovat cíle ve dne i v noci a také poskytuje 360stupňovou palbu v azimutu a +35 až -30 stupňů v elevaci. ITV má úložné prostory pro komponenty TOW namontované na stativu, konfigurované tak, aby bylo možné pozemní systém demontovat a nainstalovat za tři až pět minut. ITV je navíc plně obojživelný a lze jej přepravovat letecky.
Systém je schopen odpálit dvě rakety bez nabíjení a nese deset nábojů TOW v raketovém stojanu. Přebíjení se provádí pod ochranou pancíře a provádí se nakloněním odpalovacího zařízení dozadu tak, aby se posádka dostala do věže zadním poklopem ve střeše nosiče. Zaměřovací hlava raketometu je na konci otočného ramene, které zvedá odpalovací zařízení pro střelbu. Ve složené poloze věžička směřuje dolů a směrem k zadní části vozidla. Hlavním omezením M901 je, že se prakticky nemůže pohybovat, když je věž v palebné poloze, a nemůže střílet, když je ve složené poloze. Běžným řešením je pohybovat vozidlem, když je věž v nakládací poloze, čímž se zkracuje doba potřebná k uvedení věže do palebné polohy, nikoli k jízdě. Přesun z bojové pozice do pochodové je postup, který vyžaduje několik sekund a určitou dovednost ze strany operátora.