Skutečné mouchy

skutečné mouchy

vědecká klasifikace
Doména:eukaryotaKrálovství:ZvířataPodříše:EumetazoiŽádná hodnost:Oboustranně symetrickéŽádná hodnost:protostomyŽádná hodnost:LínáníŽádná hodnost:PanarthropodaTyp:členovciPodtyp:Tracheální dýcháníSupertřída:šestinohýTřída:HmyzPodtřída:křídlatý hmyzInfratřída:NovokřídlíPoklad:Hmyz s plnou metamorfózousuperobjednávka:Antliophoračeta:DipteraPodřád:Diptera s krátkými vousyInfrasquad:Kulatý šev letíSekce:SchizoforaNadrodina:MuscoideaRodina:skutečné mouchy
Mezinárodní vědecký název
Muscidae latreille , 1802
Podrodiny
  • Achanthipterinae
  • Atherigoninae
  • Azeliinae
  • coenosinae
  • Cyrtoneurininae
  • eginiinae
  • Lispinae
  • Muscinae
  • Mydaeinae
  • Phaoniinae
  • Reinwardtiinae
  • Stomoxyinae

Skutečné mouchy [1] [2] [3] ( lat.  Muscidae )  jsou čeledí dvoukřídlého hmyzu s krátkými vousy , která zahrnuje asi pět tisíc druhů, rozdělených do více než stovky rodů. Biologie pravých much je velmi rozmanitá a těžko ji charakterizovat jako celek.

Morfologie

Tělo je tmavé, někdy žluté, stává se to i s kovovým leskem (modrý nebo zelený). Shora je tělo pokryto chlupy a sety dlouhými 2 až 20 mm. Členové rodiny mají jeden pár membránových křídel a pár halter , přeměněných ze zadních křídel. Hlava skutečných mušek je poměrně velká, pohyblivá, zatímco ústní aparát v podobě sosáku je uzpůsoben pro sání nebo olizování tekuté potravy.

Skutečné mouchy se při přežití velmi spoléhají na zrak, takže mají složené oči složené z tisíců jednotlivých čoček a jsou velmi citlivé na pohyb. Některé druhy mají velmi přesné trojrozměrné vidění.

Životní styl

Živí se rostlinnou šťávou; existují saprofágové , predátoři; některé druhy jsou pijavice krve (samice, někdy samci). Larvy jsou predátoři nebo saprofágové, extrémně vzácně parazité akridoidů nebo ektoparaziti ptáků. Vyvíjejí se v rozkládajících se organických zbytcích, někdy v živých tkáních rostlin nebo zvířat.

Některé skutečné mouchy jsou účinnými opylovači, kteří přenášejí pyl z jedné rostliny na druhou.

U jednoho z druhů čeledi, Musca larvipara Portschinsky , byla popsána ovoviviparita [4] .

Geografické rozšíření

Rodinu skutečných much představuje několik tisíc druhů žijících ve všech zoogeografických oblastech. Ve světové fauně je 3650 druhů ze 100 rodů, na území zemí bývalého SSSR  - asi 1000 druhů, v Rusku - více než 400 druhů.

Ekologický a zemědělský význam

Mezi skutečnými mouchami je mnoho škůdců zemědělských plodin a zvířat, ale i synantropních druhů - přenašečů patogenů různých lidských a zvířecích chorob, mezi které patří: moucha domácí ( Musca domestica ), moucha podzimní ( Stomoxys calcitrans ), moucha domácí ( Muscina stabulans ), řada zubařů atd.

Lékařský význam

Zástupci čeledi skutečné mouchy patří k synantropním mouchám, to jsou mouchy ekologicky spojené s lidskými sídly. Synantropní mouchy představují největší nebezpečí pro lidské zdraví.

Útok na člověka s cílem živit se krví nebo sekrety z ran, sliznic a potních žláz, mouchy velmi obtěžují lidi, zejména děti. Z epidemiologického hlediska jsou mouchy nebezpečné jako distributoři střevních a očních infekcí. Mouchy mohou způsobit tkáňovou a kavitární myiázu .

Genetika

Diploidní sada chromozomů u většiny studovaných druhů je 2n=12 (pohlaví samců je určeno párem XY) [5] .

Klasifikace

Čeleď zahrnuje 181 rodů s 5190 druhy [6] :

  1. Adia
  2. Aethiopomyia
  3. Afromydaea
  4. Agenamyia
  5. Albertinella
  6. Alluaudinella
  7. Altimyia
  8. Amicitia
  9. Anaphalantus
  10. Andersonosia
  11. Anthocenosia
  12. Apsil
  13. Arthurella
  14. Atelia
  15. Atherigona
  16. Auria
  17. Azelia
  18. Balioglutum
  19. Beccimyia
  20. Biopyrellia
  21. Bithoracochaeta
  22. Brachygasterina
  23. Brevicosta
  24. Bruceomyia
  25. Bryantina
  26. Buccophaonia
  27. Calliforoides
  28. Camptotarsopoda
  29. caricea
  30. Cariocamyia
  31. Cephalispa
  32. Chaetagenie
  33. Chaetopapuaia
  34. Chaetophaonia
  35. Charadrela
  36. Chortinus
  37. Coenosia
  38. Cordiluroides
  39. Correntosia
  40. Crucianella
  41. Curranosia
  42. Cypselodopteryx
  43. Cyrtoneurina
  44. Dasyfora
  45. Deltotus
  46. Dichetomyie
  47. Dimorfie
  48. dolichophaonie
  49. Drepanocnemis
  50. Drymeia
  51. Eginia
  52. Eginiella
  53. Eudasyfora
  54. Exsul
  55. Fraserella
  56. Graphomya
  57. Gymnodia
  58. Gymnopapuaia
  59. Hematobie
  60. hematobosca
  61. Hematostoma
  62. Haroldopsis
  63. Hebecnema
  64. Helina
  65. Helinomydaea
  66. Heliografa
  67. Hemichlora
  68. Hennigiola
  69. Hennigmyia
  70. Huckettomie
  71. Hydrotaea
  72. Idiohelina
  73. Insulamyia
  74. Itatingamyia
  75. Lasiopelta
  76. Limnohelina
  77. Limnophora
  78. Limnospila
  79. Lispacenosie
  80. Lispe
  81. Lispocephala
  82. Lispoides
  83. Lophosceles
  84. makroeginie
  85. Macrorchis
  86. Magma
  87. Megophyra
  88. Mesembrina
  89. Metopomyia
  90. Mikrokalyptra
  91. Mitroplatia
  92. Morellia
  93. Mulfordia
  94. Musca
  95. Muscina
  96. Mydaea
  97. Myiophaea
  98. Myospila
  99. Neivamyia
  100. Neodexiopsis
  101. Neohelina
  102. Neolimnophora
  103. neomuscina
  104. Neomyia
  105. Neorypellia
  106. Neurotrixa
  107. Notoschoenomyza
  108. Nystomie
  109. Ochromusca
  110. Ocypodomyia
  111. Ophyra
  112. Opsolasia
  113. Orchisia
  114. Oxytonocera
  115. Pachyceramyie
  116. Palpibracus
  117. papuaia
  118. Papuella
  119. Paraceenosie
  120. Paralimnophora
  121. Parastomoxys
  122. Parvisquama
  123. Passeromyia
  124. Pektiniseta
  125. Pentacricia
  126. Phaomusca
  127. Phaonia
  128. Phaonidia
  129. Phaonina
  130. Philornis
  131. Pictia
  132. Pilispina
  133. Plexiopse
  134. Plumispina
  135. opatření
  136. Polietina
  137. Potamia
  138. Prohardia
  139. Prostomoxys
  140. Pseudocenosie
  141. Pseudohelina
  142. Pseudoptilolepis
  143. Psilochaeta
  144. Pygophora
  145. Pyrellia
  146. Pyrellina
  147. reinwardtia
  148. Reynoldsia
  149. Rhabdoptera
  150. Rhinomusca
  151. Rhynchomydaea
  152. Rypellia
  153. Sarcopromusca
  154. Scenetes
  155. Schoenomyza
  156. Schoenomyzina
  157. Scutellomusca
  158. Sinophaonia
  159. Souzalopesmyie
  160. spanochaeta
  161. Spathipheromyia
  162. Spilogona
  163. Stomopogon
  164. Stomoxys
  165. Stygeromyia
  166. Syllimnophora
  167. Syngamoptera
  168. Synthesiomyia
  169. Tamilomia
  170. Tertiuseginia
  171. Tetramerinx
  172. Thaumasiochaeta
  173. Thricops
  174. Trichomorella
  175. Villeneuvia
  176. Xenomorellia
  177. Xenomyia
  178. Xenotachina
  179. xestomie

Viz také

Poznámky

  1. Zimin L. S., Elberg K. Yu.  Sem. Muscidae - Skutečné mouchy // Klíč k hmyzu evropské části SSSR. Svazek 5. Diptera, blechy. 2. díl / pod obecnou. vyd. G. Ya Bei-Bienko . - (V sérii: Klíče k fauně SSSR, vydal Zoologický ústav Akademie věd SSSR . Číslo 103). - L .: Nauka, 1970. - S. 511. - 944 s.
  2. Mamaev B. M. Detachment Diptera aneb mouchy a komáři (Diptera) // Život zvířat. Svazek 3. Členovci: trilobiti, chelicery, tracheální dýchači. Onychophora / ed. M. S. Gilyarová , F. N. Pravdina , kap. vyd. V. E. Sokolov . - 2. vyd. - M .: Vzdělávání, 1984. - S. 411. - 463 s.
  3. Biologický encyklopedický slovník  / Ch. vyd. M. S. Gilyarov ; Redakce: A. A. Baev , G. G. Vinberg , G. A. Zavarzin a další - M .  : Sov. Encyklopedie , 1986. - S. 396. - 831 s. — 100 000 výtisků.
  4. Zimin L. S., Elberg K. Yu.  Sem. Muscidae - skutečné mouchy // Klíč k hmyzu evropské části SSSR v pěti dílech. T. V. Diptera, blechy. Část 2. / Pod obecným. vyd. člen korespondent Akademie věd SSSR G. Ya. Bei-Bienko. L.: Nauka, 1970. S. 511-595.
  5. Mónica G. Chirino, Patricia J. Folgarait, Lawrence E. Gilbert, Silvia Lanzavecchia a Alba G. Papeschi. 2009. Cytogenetická analýza tří druhů parazitoidů Pseudacteon (Diptera, Phoridae) mravenců ohnivých pomocí standardních a molekulárních technik . Genetics and Molecular Biology 32(4): 740-747.
  6. Katalog života : Rodina Drosophila s odkazem na Systema Dipterorum Archivováno 5. dubna 2010 na Wayback Machine . Staženo 29. srpna 2016

Literatura