SS 433

SS 433  je jedním z nejexotičtějších objektů ve vesmíru. Zákrytová rentgenová dvojhvězda , jejíž jednou ze složek je s největší pravděpodobností černá díra nebo méně pravděpodobně neutronová hvězda [6] . Druhou složkou je pravděpodobně hvězda spektrálního typu A [7] . SS 433 je prvním objeveným mikrokvasarem [8] .

Označení SS 433 pochází ze jmen průzkumníků Nicholas Sandyulik.a Bruce Stephenson, který v roce 1977 sestavil katalog objektů s jasnými emisními čarami [8] . Tento objekt byl zařazen do katalogu pod číslem 433.

Umístění

SS 433 leží ve zbytku supernovy W50 , který je v době pozorování přibližně 10 000 let starý [9] . První složka systému, černá díra nebo neutronová hvězda, je pozůstatkem zhrouceného jádra supernovy , která vytvořila mlhovinu W50. Přibližná vzdálenost k SS 433 je 18 000 světelných let [1] . Nachází se na obloze v souhvězdí Aquila , vizuální magnituda je +14 m [4] , objekt vyzařuje i v rentgenovém a rádiovém dosahu.

Systém

Hmota normální doprovodné hvězdy proudí na kompaktní objekt a vytváří kolem něj akreční disk . Při rotaci se látka disku silně zahřívá a vyzařuje v oblasti rentgenového záření. Část hmoty opouští systém ve formě dvou výtrysků (výtrysků), které dopadají podél osy rotace kompaktního objektu rychlostí ~26 % rychlosti světla (79 000 km/s) [6] , pp . 23-24; [10] , str. 508 . Normální hvězda měla zřejmě menší hmotnost ve srovnání s předkem kompaktního objektu. Komponenty systému se otočí kolem společného těžiště za 13,1 dne [10] , s. 510 .

V tryskách se uvolňují relativistické elektrony , které spolu s rentgenovými kvanty ionizují atomy železa . Během tohoto procesu zůstávají v atomu železa 2 elektrony (nebo 1) místo 26. Atomy železa jsou tedy ionizovány do stavu atomů helia a atomů podobných vodíku.

Ve spektru SS 433 byly nalezeny hlavní emisní čáry vodíku a helia. Pozorovány byly i posuny menších linek s periodou 163 dnů. Takový posun naznačuje, že se hmota pohybuje opačnými směry rychlostí dosahující čtvrtiny rychlosti světla. Právě tato rychlost hmoty je pozorována u výtrysků opouštějících systém.

Gal.délka 39,6941°
Gal.šířka -2,2446°
Vzdálenost 18 000 sv. let

Poznámky

1. ↑ 1 2 3 Symmetry in the Changing Jets of SS 433 and Its True Distance from Us Archived 5. října 2018 na Wayback Machine , Katherine M. Blundell a Michael G. Bowler, Astrophysical Journal 616 , #2 (prosinec 2004), str. . L159–L162.
2. ↑ Podrobná stránka VizieR  . - RZ 433 v katalogu OKPZ . Získáno 21. září 2009. Archivováno z originálu 5. dubna 2012.
3. ↑ 1 2 3 Gaia Data Release 2  (anglicky) / Konsorcium pro zpracování a analýzu dat , Evropská kosmická agentura - 2018.
4. ↑ 1 2 SIMBAD . _ - SS 433 v databázi SIMBAD . Staženo: 5. srpna 2009.  
5. ↑ Duflot M., Figon P., Meyssonnier N. Vitesses radiales. Katalog WEB: Wilson Evans Batten. Radiální rychlosti: Katalog Wilson-Evans-Batten , 1995. svazek 114, s. 269–280.
6. ↑ 1 2 Pozorovací projevy precese akrečního disku v binárním systému SS 433 Archivováno 12. dubna 2019 na Wayback Machine , Anatol Cherepashchuk, Space Science Reviews 102 , #1 (2002), s. 23-35.
7. ↑ Identifikace spektra hvězdy hromadného dárce v SS 433 Archivováno 12. dubna 2019 ve Wayback Machine , TC Hillwig, DR Gies, W. Huang, MV McSwain, MA Stark, A. van der Meer a L. Kaper, Astrophysical Journal 615 , #1 (listopad 2004), str. 422-431.
8. ↑ 1 2 SS 433 (odkaz není k dispozici) . Získáno 3. srpna 2009. Archivováno z originálu dne 30. března 2008.  (neurčitý)  , David Darling, záznam v The Internet Encyclopedia of Science .
9. ↑ Pozorování gama paprsků s velmi vysokou energií z SS433/W50 pomocí dalekohledu CANGAROO-II Archivováno 19. července 2011 na Wayback Machine , Seiichi Hayashi, Fumiyoshi Kajino a Tsuguya Naito, v The Universe Viewed in Gamma- Ray University, sborník z Gamma-Ray University Workshop, 2002, ed. R. Enomoto, M. Mori a S. Yanagita, Tokyo: Universal Academy Press, 2003. ISBN 4-946443-75-4 .
10. ↑ 1 2 Observations of SS 433 Archived 12. April 2019 at Wayback Machine , Bruce Margon, in Annual review of astronomy and astrofyzika , svazek 22, Palo Alto, CA: Annual Reviews, Inc., 1984, pp. 507-536. DOI 10.1146/annurev.aa.22.090184.002451.

Literatura

• Objekt SS 433  / Čerepaščuk A. M.  // Vesmírná fyzika: Malá encyklopedie  / Redakční rada: R. A. Sunjajev (hlavní vyd.) a další - 2. vyd. - M  .: Sovětská encyklopedie , 1986. - S. 451-455. — 783 str. — 70 000 výtisků.

Odkazy

• S. N. Factory. Trysky a superkritický akreční disk objektu SS433 . Astronet (2002). Staženo: 4. srpna 2009. (neurčitý)