Akademie věd Íránské islámské republiky ( persky فرهنگستان علوم ایران ) byla založena v roce 1988. Je to jedna ze čtyř akademií moderního Íránu .
Akademie byla založena na 135. zasedání Nejvyšší rady kulturní revolucekonaného dne 5. ledna 1988 v souladu s čl. 4 zákona o úkolech a povinnostech tohoto zastupitelstva. Nejprve bylo řádnými členy Akademie věd zvoleno 15 nejvýznamnějších vědců z různých vědních oborů. Akademie oficiálně zahájila svou činnost v roce 1990. Předsedou Akademie věd byl Dr. Ali Shariatmadari, který v této funkci setrval do roku 1998. Po vypršení mandátu Shariatmadari v roce 1998 na valné hromadě Akademie Dr. Reza Jeho prezidentem byl zvolen Davari Ardakani a jeho kandidatura byla navržena k posouzení prezidentem země, který jmenoval Ardakaniho do funkce předsedy Akademie věd. Akademie věd je instituce, která má samostatné právní postavení a podléhá přímo prezidentovi země [1] .
- podporovat rozvoj vědy a techniky v zemi
— posílení výzkumného ducha
– zvyšování vzdělanostní a kulturní úrovně země
— získání přístupu k nejnovějším výsledkům a inovacím v oblasti vědy jako výsledek kolektivní činnosti, jakož i přilákání a podpora vynikajících vědců a výzkumných pracovníků
– rozšiřování hranic poznání a také neustálá touha zvyšovat úroveň poznání a vědeckého výzkumu v rámci země
- studium a analýzy stavu vědy, techniky, vzdělávání a vědeckého výzkumu v zemi, jakož i příprava návrhů na jejich zlepšení a jejich předání příslušným orgánům
— rozhodování o základních problémech vědeckého výzkumu a technologie adresovaných Akademii vládou a výzkumnými středisky
– studium zkušeností jiných zemí se získáváním a rozvojem vědy a techniky; studium nejnovějších vědeckých úspěchů a jejich využití s ohledem na možnosti země
– povzbuzování vědců a výzkumných pracovníků k tvorbě děl v oblasti vědy a kultury pomocí různých forem materiálních i nemateriálních pobídek
– podpora snadnější výměny informací, výsledků výzkumu a také výměny názorů mezi vědci
- výměna odborníků a výzkumných pracovníků s akademiemi věd jiných zemí, zejména islámských zemí a zemí třetího světa, prostřednictvím přidělování stipendií příslušnými orgány a využívání vědeckých a výzkumných cest
- studium a návrh kritérií pro zvyšování vědecké úrovně vědeckých seminářů, kongresů a konferencí pořádaných na národní i mezinárodní úrovni a hodnocení těchto akcí
– pořádání seminářů, konferencí, kongresů a sympozií věnovaných nejnovějším úspěchům v oblasti vědy, techniky a kultury
– šíření vědeckých informací a vědeckých poznatků prostřednictvím vydávání vědeckých časopisů a monografií s důrazem na výsledky výzkumu a nejnovější úspěchy v oblasti vědy a kultury na národní i mezinárodní úrovni
– udělování, prostřednictvím legitimních úřadů, ocenění, cen a medailí vědcům, výzkumníkům a institucím, které významně přispěly k vědě a kultuře
— návrhy na přidělování výzkumných grantů na práci vynikajících vědců
– prostudování a schválení účasti Akademie v mezinárodních sdruženích a organizacích, jejichž cíle a povinnosti odpovídají jejím cílům a odpovědnosti, v rámci zákonů a předpisů dané země [1]