Alvares, Francisco

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 10. dubna 2021; ověření vyžaduje 1 úpravu .
Francisco Alvares
Datum narození 1465 [1] nebokolem 1490 [2]
Místo narození
Datum úmrtí 1541 nebokolem 1540 [2]
Místo smrti
Země
obsazení cestovatel-průzkumník , spisovatel , diplomat , misionář

Francisco Alvares (asi 1465, Coimbra  - asi 1536 ~ 1541, Řím ) - portugalský kněz , misionář a vědec  - průzkumník. Byl kaplanem krále Manuela I. V roce 1515 odešel do Etiopie jako součást portugalského velvyslanectví ke dvoru císaře Davida II ., na cestě ho doprovázel etiopský velvyslanec v Portugalsku, velvyslanec Matouš Arménský, a Rodrigo de Lima se stal vedoucím velvyslanectví . Velvyslanectví dorazilo do Etiopie až v roce 1520, kde na ně již poměrně dlouho čekal portugalský vyslanec Peru da Covilhã . Zde strávil dalších šest let a v letech 1526-1527 se vrátil do Lisabonu . Po návratu publikoval zprávu s názvem „Skutečné spojení země Prester John s Indií“ (neboli „ Prester John of India “, asi 1540 Verdadeira Informação das Terras do Preste João das Indias ). Popsal mnoho geografických památek Etiopie. Kniha byla přeložena do mnoha evropských jazyků.

1515 velvyslanectví v Etiopii

Francisco Alvares byl poslán jako součást portugalského velvyslanectví do Etiopie v roce 1515 . První pokus o přistání u Massawy byl neúspěšný kvůli aktivitám Lopu Suarish , který vládl portugalské Indii . Přitom nebyli daleko od souostroví Dahlak , nicméně v té době na Camaranu zemřel starý portugalský velvyslanec Duarte Galvan . Alvares spolu s Matthewem byli nuceni čekat na někoho, kdo nahradí velvyslance. Diogo Lopes de Sequeira vyslal nového velvyslance, Don Rodrigo da Lima. V důsledku toho byli schopni přistát v Massawě až 9. dubna 1520 a byli přijati Davidem II . U dvora již bylo několik Evropanů, kteří byli císaři nakloněni, včetně Peru da Covilhã a Nicola Brancaleón . Padre Alvares zůstal v Etiopii šest let, dokud neopustil zemi v roce 1526 nebo 1527. V roce 1533 mu bylo povoleno odcestovat s velvyslanectvím Dona Martina z Portugalska do Říma k papeži Klementovi VII ., kterému padre předal dopis. Přesné datum smrti Alvarezova otce, stejně jako datum narození, není známo, ale 11. vydání Encyklopedie Britannica, vydané v roce 1911, je zařazuje do doby po roce 1540, kdy byly zveřejněny jeho cestovní poznámky. Výzkumníci CF Beckingham a GWB Huntingford , prezentující překlad  jeho práce, uvádějí, že mohl zemřít v Římě před vydáním knihy.  

Poznámky Francisca Alvarese

V roce 1540 publikuje Luís Rodrigues výběr spisů Padre Francisca s názvem „Skutečné zemské spojení presbytera Johna s Indií“ (nebo „Prester John of India“, cca 1540 Verdadeira Informação das Terras do Preste João das Indias ). Výše uvedení výzkumníci, Buckingham a Huntingford, poznamenávají (s odkazem na dřívější práci profesora Roberta Almagia), že Rodriguez publikoval pouze část práce. Za další verzi díla Francisca Alvarese je třeba považovat soubor cest Navigationi et Viaggi , který široké veřejnosti představil Giovanni Battista Ramusio v roce 1550 . Alvaresovo autorství také s největší pravděpodobností náleží ke třem dalším rukopisům uloženým ve Vatikánské knihovně , jejichž autorství potvrdila Almagia.

Díla Francisca Alvarese byla přeložena do angličtiny nejméně dvakrát . První překlad provedl devátý baron Stanley z Alderley pro Hakluyt Society v roce 1881 . Tento překlad byl revidován a doplněn pozdějšími autory (Buckingham a Huntingford) v Elder John of India, vydaném v roce 1961 (Cambridge: Hakluyt Society). Autor slovníkového hesla o Franciscu Alvaresovi v Encyclopedia Brittanica z roku 1911 vyzývá k pečlivějšímu a vyváženějšímu přístupu k informacím prezentovaným v překladech. Buckingham a Huntingford se však na autorství toho či onoho dílu dívají trochu jinak, když uvádějí, že „dodatky zpřesnily autorovo dílo... navíc autor poskytl nesrovnatelně více informací o Etiopii než kdokoli před ním a v některých případech jeho autorství nepochybně. Uvedené údaje jsou důležitým prvkem při popisu historie této země, která byla podrobena Ahmed ibn Ibrahim al-Ghazi a napadena oromskými pohany ve druhé čtvrtině šestnáctého století. Také Francisco Alvares zanechal první popisy Aksuma a Lalibely . Někdy se mýlí, ale neměli byste jeho svědectvím nevěřit. Pár chyb sice udělal, zatímco zbytek udělal, když spoléhal na ty předchozí – to ale není v naší kompetenci. V budoucnu se snaží popisovat budovy a stavby – zde se jeho jazyk často neliší od jazyka používaného k popisu této oblasti. Padre Francisco se velmi často v uvažování dostává do slepé uličky, jsou tam nejasná místa, ale možná za to může jeho vydavatel víc než on sám. Často je obtížné číst a odpovídajícím způsobem obtížně překládat. Zdá se nám však, že se autor snažil být co nejupřímnější a předložit vše, co cestovatel vidí, na základě vlastních znalostí a zkušeností strukturuje podle důležitosti nebo jen obdivuje“ [3] .

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Německá národní knihovna , Státní knihovna v Berlíně , Bavorská státní knihovna , Rakouská národní knihovna Záznam #10001075X // Obecná regulační kontrola (GND) - 2012-2016.
  2. ↑ 1 2 Álvares, Francisco // Databáze českého národního úřadu
  3. ↑ C. F. Beckingham a G. W. B. Huntingford, Prester John , str. 13

Viz také

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie