Arcado-kyperský dialekt starověké řečtiny

Arcado-kyperština nebo jihoachájština  je dialekt starověkého řeckého jazyka , kterým mluví obyvatelé Arkádie (centrální Peloponés ) a Kypru . Jeho podobnost s mykénskou řečtinou , známou z nápisů Linear B , ukazuje, že arkádsko-kyperský dialekt je jeho potomkem. Pravděpodobně proto-Arkádo-kyperština (asi 1200 př. n. l.) byla mluvena Achájci z Peloponésu před invazí Dórů , proto se také nazývá jihoachájština.

Izoglosy kyperského a arkádského subdialektu potvrzují, že se Achájci usadili na Kypru. Jak píše Pausanias :

Po Echem , Agapenor , syn Ancaeus a vnuk Lycurgus , se stal králem Arcadians ; vedl Achájce na tažení proti Tróji . Když byl Ilion zajat a když se Helléni plavili domů, Agapenor a lodě Arkádců byly přivedeny na Kypr bouří, která se zvedla; tam se Agapenor stal stavitelem města Paphos a postavil chrám Afroditě v Palai Paphos (ve Starém Paphosu). [2]

Paphos byl založen před rokem 1100 před naším letopočtem. E. Po objevení se Dórů na Peloponésu se část obyvatel Arkádie přestěhovala na Kypr a zbytek byl zavřen v arkádských horách. Po zhroucení mykénské civilizace komunikace ustala a kyperský subdialekt se začal lišit od arkádského. Jeho psaní až do 3. století př. Kr. E. byl kyperský slabikář [3] [4]

Pouze písmeno san bylo používáno v arkádském písmu téměř až do 6. století před naším letopočtem. E. Arcado-kyperský dialekt si udržel mnoho rysů mykénštiny, které se například brzy ztratily v attických a iónských dialektech. zvuk / w /, značí se písmenem digamma .

Odkazy

• Hesychius Alexandrijský
• Historie starověkého Řecka: Od počátků do pozdní antiky - Arcado-Cypriot od A. Panayotou
• Homérská slova CM Bowra v arkádských nápisech
• Yves Duhoux, Introduction aux Dialectes Grecs Anciens , Cabay, Lounain-la-Neuve 1983 ISBN 2-87077-177-0
• Rüdiger Schmitt, Einführung in die griechischen Dialekte , Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1977 ISBN 3-534-05672-8

Poznámky

1. ↑ Staří lidé sami rozlišovali čtyři dialekty: attický, iónský, dórský, lijský.

1. ↑ Woodard, Roger D. Řecké dialekty // Starověké jazyky Evropy / ed. RD Woodard. - Cambridge: Cambridge University Press, 2008. - S. 51. - ISBN 978-1-139-46932-6 .  (Angličtina)
2. ↑ Pausanias , “Description of Hellas”, VIII 5, 2. překlad S. P. Kondratieva [1] Archivní kopie ze dne 21. srpna 2009 na Wayback Machine
3. ↑ Kyperské slabiky na webu Igora Garshina . Získáno 9. října 2011. Archivováno z originálu dne 4. listopadu 2011. (neurčitý)
4. ↑ Friedrich Johannes. Dešifrování zapomenutých písem  a jazyků