Bělorusko-české vztahy

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 2. března 2019; kontroly vyžadují 9 úprav .
Bělorusko-české vztahy

Bělorusko

čeština

Bělorusko-české vztahy  jsou bilaterální diplomatické vztahy mezi Běloruskem a Českou republikou . Obě země navázaly diplomatické styky v roce 1993. Bělorusko má velvyslanectví v Praze a Česká republika má velvyslanectví v Minsku . Obě země jsou řádnými členy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě .

Historie

V roce 1517 vytiskl běloruský tiskařský průkopník Francysk Skaryna v Praze svou první knihu Žaltář, Bibli a řadu dalších knih .

V letech 1918-1945 působila v Praze Běloruská (Krivichi) kulturní společnost pojmenovaná po F. Skaryně, Běloruská společnost "Sokol" a Běloruský archiv. V meziválečném období vláda ČR financovala vzdělávání běloruských studentů především ze západní části země na českých vysokých školách, existovala Asociace běloruských studentů, která vydávala vlastní bulletin.

V roce 1923 se vláda Běloruské lidové republiky přestěhovala do hlavního města Československa . Rada BNR byla v Praze až do března 1943. Bylo zde také diplomatické zastoupení BNR .

Od roku 1996 začaly běloruské univerzity opět přijímat běloruské studenty. V srpnu 2001 navštívila Prahu delegace Národního shromáždění Běloruské republiky . V roce 2002 navštívil Minsk český premiér Miloš Zeman . V listopadu 2002 odmítla česká vláda vpustit do země prezidenta Běloruské republiky Alexandra Lukašenka , který se chtěl zúčastnit summitu Rady euroatlantického partnerství. V roce 2006 nebyl bývalý český prezident Václav Havel vpuštěn na běloruskou ambasádu v Praze . Koncem října 2008 navštívil Bělorusko náměstek ministra zahraničních věcí České republiky Tomáš Poyar.

Nesoulad s mezinárodními smlouvami

Běloruská strana částečně neuznává smlouvu mezi Svazem sovětských socialistických republik a ČSSR o právní pomoci a právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech uzavřenou v Moskvě dne 12. srpna 1982 [1] ( datum vstupu v platnost 4. června 1983, pro Českou republiku - 25. listopadu 2002 ). Dědictví je formalizováno zákonem Běloruské republiky ze dne 1. listopadu 2002 č. 142-З. přičemž:

Článek 11 Platnost listin 1. Listiny, které jsou na území jedné smluvní strany vyhotoveny nebo ověřeny justičním nebo jiným orgánem nebo osobou zvlášť oprávněnou v jejich působnosti a v předepsané formě a které jsou připojeny s úřední pečetí, budou na území druhé smluvní strany přijímány bez jakéhokoli jiného potvrzení. To platí i pro doklady občanů, jejichž podpis je ověřen podle pravidel platných na území příslušné smluvní strany. 2. Doklady, které jsou na území jedné smluvní strany považovány za úřední listiny, požívají důkazní síly úředních listin i na území druhé smluvní strany.

Požadavek, aby žadatelé o takové dokumenty předložili Apostille , s odkazem na skutečnost, že "bez legalizace a apostily jsou dokumenty poskytovány pouze na žádost příslušných orgánů o právní pomoc [2] ". O problémech nedodržování této dohody na české straně není známo, běloruské dokumenty přeložené do češtiny jsou českými úřady stále přijímány bez apostily.

Obchod

Obě země aktivně obchodují s výraznými přebytky ve prospěch ČR. Dynamika zahraničního obchodu v letech 2011-2019 (miliony dolarů) [3] :

Mezi největší pozice běloruského exportu do ČR v roce 2017 patří různé druhy drátů a drátů [4] .

Největší pozice běloruského dovozu z ČR v roce 2017 [5] :

Poznámky

  1. DOHODA MEZI SSSR A ČESKOSLOVENSKOU SOCIALISTICKOU REPUBLIKOU O PRÁVNÍ POMOCI A PRÁVNÍCH VZTAZÍCH ... - LEXPRO . online.lexpro.ru. Získáno 11. března 2019. Archivováno z originálu 16. prosince 2017.
  2. Legalizace úředních dokumentů / apostila - Velvyslanectví Běloruské republiky v ČR . czech.mfa.gov.by. Staženo 11. března 2019. Archivováno z originálu 15. března 2019.
  3. Zahraniční obchod . Staženo 20. února 2021. Archivováno z originálu 25. února 2021.
  4. Zahraniční obchod Běloruské republiky, 2018 Archivováno 4. října 2020 na Wayback Machine . - S. 180-210.
  5. Zahraniční obchod Běloruské republiky, 2018 Archivováno 4. října 2020 na Wayback Machine . - S. 330-332.

Odkazy