Zahraniční politika Kyrgyzstánu

Zahraniční politika Kyrgyzstánu  - obecný kurz Kyrgyzstánu v mezinárodních záležitostech . Zahraniční politika upravuje vztahy Kyrgyzstánu s ostatními státy. Tuto politiku provádí Ministerstvo zahraničních věcí Kyrgyzské republiky .

Historie

Od získání nezávislosti byla zahraniční politika Kyrgyzstánu řízena dvěma faktory: za prvé, že země je příliš malá a příliš chudá na to, aby byla ekonomicky životaschopná bez významné zahraniční pomoci, a za druhé, že země je v nestabilní části planety a je zranitelná. . Tyto dvě úvahy významně ovlivnily mezinárodní pozici Kyrgyzstánu, zejména ve vztahu k vyspělým zemím a jeho bezprostředním sousedům [1] .

Kyrgyzský prezident Askar Akaev a ministři země od získání nezávislosti podnikli mnoho oficiálních návštěv jiných zemí, navazovali vztahy a hledali partnery. V prvních čtyřech letech nezávislosti navštívil Askar Akajev Spojené státy americké , Turecko , Švýcarsko , Japonsko , Singapur a Izrael . Kyrgyzští představitelé byli také v Íránu , Libanonu a Jižní Africe a premiéři procestovali velkou část Evropy. Jedním z důsledků těchto návštěv je, že Kyrgyzstán uznává 120 zemí a s 61 z nich má diplomatické vztahy. Americká ambasáda byla otevřena v Biškeku v únoru 1992 a kyrgyzská ambasáda byla otevřena ve Washingtonu DC později toho roku . Země je členem většiny hlavních mezinárodních orgánů, včetně OSN , Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě , Světové banky , MMF a EBRD . Kyrgyzstán se také připojil k Asijské rozvojové bance , Organizaci hospodářské spolupráce a Islámské bance [1] .

Askar Akajev opakovaně zdůraznil, že hlavním principem zahraniční politiky země je přísná neutralita. Kyrgyzstán je malá, relativně chudá, odlehlá země, která spíše hledá pomoc světového společenství, než aby do něj přispívala. Zejména v prvních měsících nezávislosti Askar Akaev zdůrazňoval intelektuální a politický potenciál Kyrgyzstánu v naději, že přiláká světové společenství k účasti na rozvoji země. Askar Akaev nabízel možnost proměnit zemi v „asijské Švýcarsko“ díky mezinárodní finanční pomoci a lehkému průmyslu, zejména elektronice, který podle jeho očekávání vzejde z transformace obranného průmyslu ze sovětské éry. Z velké části díky pověsti a osobnosti Askara Akaeva se Kyrgyzstán stal největším příjemcem zahraniční pomoci v SNS na hlavu [1] .

Úpadek kyrgyzské ekonomiky a rostoucí nespokojenost veřejnosti však způsobily, že vláda Askara Akaeva je méně optimistická, pokud jde o mezinárodní pomoc, na kterou může počítat. Politické a společenské dění v nejbližším okolí země přitom nutilo vedení země věnovat více pozornosti zahraničněpolitickým problémům než domácím [1] .

Vztahy se sousedními státy

Kazachstán

Čína

Tádžikistán

Uzbekistán

Rusko

Poznámky

1. ↑ 1 2 3 4 Kyrgyzstán - zahraniční vztahy . Staženo 1. ledna 2020. Archivováno z originálu 09. května 2021. (neurčitý)