Host, Charlotte

Charlotte Elizabeth host
Angličtina  Lady Charlotte Elizabeth
Host  Lady Charlotte Schreiberová
Jméno při narození Charlotte Elizabeth Bertie
Datum narození 19. května 1812( 1812-05-19 ) [1] [2]
Místo narození
Datum úmrtí 15. ledna 1895( 1895-01-15 ) [1] [3] [2] (ve věku 82 let)
Místo smrti
Země
obsazení překladatel , lingvista , podnikatel , spisovatel , sběratel umění
Otec Albemarle Bertie, 9. hrabě z Lindsey
Matka Charlotte Suzanne Elizabeth Layard
Manžel John Josiah Guest,
Charles Schreiber
Děti Ivor Guest, 1st Baron Wimborne [d] [4], Montague Guest [d] , Arthur Guest [d] , Thomas Merthyr Guest [d] [3], Constance Rhiannon Guest [d] [3], Blanche Vere Guest [d ] [3], Katharine Gwladys Guest [d] [3], Mary Enid Evelyn Guest [d] [3][4], Charlotte Maria Guest [d] [3]a Augustus Frederick Guest [d] [3]
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Lady Charlotte Elizabeth Guestová , rozená Bertie ( 19.  května 1812 – 15. ledna 1895 ) , později Lady Charlotte Schreiberová , byla anglická překladatelka a obchodnice. Je známá především jako autorka prvního anglického překladu Mabinogion , klíčového díla středověké velšské literatury .  

Životopis

Host se narodil v Uffingtonu, Lincolnshire . Její rodiče byli Albemarle Bertie, 9. hrabě z Lindsey a jeho druhá manželka Charlotte Susanna Elizabeth Layard. V šesti letech Charlotte ztratila otce a její matka se znovu provdala za reverenda Petera Peguse, kterého Charlotte nemilovala. Ve studiích byla velmi nadaná a i přes negativní postoj svého nevlastního otce ke vzdělávání žen se sama učila francouzštinu a italštinu a u učitelů bratrů se učila řečtinu , latinu , perštinu a hebrejštinu . Zajímala se také o historii a archeologii [5] .

Ve věku 21 let se Charlotte přestěhovala do Londýna, kde potkala svého budoucího manžela Johna Josiaha Guesta, majitele Dowlais Iron Company a člena parlamentu za volební obvod Merthyr Tydfil . Pár měl velký věkový rozdíl: zatímco Charlotte bylo 21, když se v roce 1833 vzali, jejímu manželovi 49. Přestěhovali se do Dowleys, Merthyr Tydfil, Wales . Manželství bylo velmi šťastné, Host měl deset dětí. Charlotte se podílela na práci ve firmě svého manžela, překládala technickou dokumentaci do francouzštiny, pomáhala mu v politické kariéře studiem velštiny a komunikací s místními voliči a také aktivně podporovala jeho filantropické aktivity - zejména byl Guest široce známý jako mecenáš umění Walesu [5] [6] . V roce 1838 získal John Guest titul baronet [7] .

Po zhoršení zdravotního stavu svého manžela se Charlotte začala více věnovat podnikání a po jeho smrti v roce 1852 zcela převzala vedení firmy. V roce 1855 se Charlotte znovu provdala za Charlese Schreibera a předala vedení podniku J. T. Clarkovi [8] . Schreiber byl klasický filolog a poslanec za Cheltenham (1865-1868) a Poole (od roku 1880). Pár opustil Wales a cestoval po Evropě po mnoho let , sbíral sbírku keramiky, následně přenesenou do Victoria and Albert Museum . Charlotte také sbírala fanoušky , deskové hry a hrací karty . Její sbírka fanoušků byla první známá v historii a napsala několik knih o anglických a evropských fanoušcích [5] .

Lady Charlotte Schreiber zemřela 15. ledna 1895 po krátké nemoci a přežila svého druhého manžela o 11 let. Její nejstarší syn Ivor se stal 1. baronem Wimbornem a oženil se s lady Cornelií Spencer-Churchillovou, nejstarší dcerou 7. vévody z Marlborough a tetou Winstona Churchilla . Stali se rodiči prvního vikomta Wimborna. Mezi potomky Charlotte Guest jsou také American Guest, Earls of Bessborough, Viscounts of Chelmsford a další.

Překlady

Ve Walesu host studoval velštinu a stýkal se s literáty a učenci včetně Thomase Price, Wilmarke , Gualltera Mehainea. Přeložila několik středověkých písní a básní a nakonec Mabinogion, který měl obrovský úspěch. Byl to Gest, kdo zavedl název „Mabinogion“ pro tyto příběhy; slovo „Mabinogi“ technicky odkazuje pouze na první čtyři příběhy, známé jako Čtyři větve Mabinogi. Slovo „mabynnogyon“, s nímž se setkáváme v jednom z textů, použil Guest na sbírku jako celek.

Příběhy z Mabinogionu byly zahrnuty do Myvyrian Archaiology of Wales Williama Owena Pugha , přeložil je, ale až do své smrti v roce 1835 je nikdy nepublikoval. Host se nespoléhal na Pughovy překlady, i když používala velšský slovník, který dokončil v roce 1803. Její „Mabinogion“ se tak stal prvním publikovaným překladem těchto příběhů. To se objevilo v několika svazcích mezi 1838 a 1849, první svazky pojednávající o materiálu souvisejícím s Arthurianou . První díl obsahoval rytířské romány Owain aneb Paní fontány, Peredir, syn Evraugův a Geraint a Enid, druhý díl obsahoval romány Kilhuh a Olwen a Sen o Ronabui. Tennyson použil „Geraint a Enid“ jako základ pro dvě básně o Geraintovi v „ Královské idyle “.

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Lady Charlotte Guest // Internetová databáze spekulativní fikce  (anglicky) - 1995.
  2. ↑ 1 2 Lady Elizabeth Charlotte Guest // FemBio : Databanka pozoruhodných žen
  3. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 Lundy D. R. Lady Charlotte Elizabeth Bertie // Peerage 
  4. ↑ 12 Rodná Británie
  5. ↑ 1 2 3 Katherine Marsh. Lady Charlotte (Elizabeth)  host . Projekt Camelot na University of Rochester . Datum přístupu: 27. května 2012. Archivováno z originálu 22. září 2012.
  6. ↑ Poznámka k Lady Charlotte Guest, překladatelce  Mabinogionu . Datum přístupu: 27. května 2012. Archivováno z originálu 22. září 2012.
  7. ↑ Josiah John  Guest . Velšský životopis online. Datum přístupu: 27. května 2012. Archivováno z originálu 22. září 2012.
  8. ↑ CLARK, GEORGE  THOMAS . Velšský životopis online. Datum přístupu: 27. května 2012. Archivováno z originálu 22. září 2012.

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie
Genealogie a nekropole