Holandská dívka (opereta)

Dutch Girl ( německy:  Das Hollandweibchen ) je opereta o třech jednáních od Imre Kalmana . Poprvé uvedeno ve vídeňském Johann Strauß-Theater 20. ledna 1920 . Autoři libreta : Leo Stein a Béla Jenbach , dříve proslulí operetou " Čardášová královna " ("Silva").

Z hudby operety je nejoblíbenější čardáš „ Hörst du, es schlägtt die Liebesstunde “; toto číslo bylo obsaženo v sovětském filmu " Pan X " jako duet Karoliny a Pelikána ("Pokud je někdo do někoho zamilovaný"). Czardas byl také proveden pod názvem „Merry May“ (viz záznam Zoyi Rozhdestvenskaya na YouTube ). Populární je i Pavlova píseň („Kde najdu takovou holubici“).

Historie

Po okouzlujícím úspěchu „ Čardášové královny “ v roce 1915 , který se odehrál za války i na druhé straně fronty, se Kalmanovi dlouho nedařilo úspěch zopakovat. Opereta Masopustní víla (1917) propadla. Na konci války začal Kalman psát " Maritsa " (1918), ale pak ji odložil (premiéra "Maritsa" se konala až v roce 1924) a začal psát "Dutch Girl", kterou dokončil v roce 1920 [1 ] . Na rozdíl od dramatické "Queen of Czardas" je styl libreta "Holandské dívky" poněkud fraškovitý, ale Kalmanova hudba se vyznačuje živým romantismem a dokonalostí orchestrace.

I přes všeobecnou devastaci ve válkou zpustošeném Rakousku měla nová opereta úspěch. Ve Vídni se uskutečnilo 215 představení, následovaly inscenace v Berlíně, Miláně a Budapešti. Dále byla opereta nastudována v USA, Mexiku, Řecku, Jižní Africe, Finsku, Austrálii, ve všech velkých městech západní a východní Evropy. Ve 30. letech byla Holanďanka prakticky zapomenuta, vytlačena jinými úspěšnými operetami; od roku 1938 navíc nacisté zakázali na svém území všechny Kalmanovy operety.

První inscenace „Holandské dívky“ v sovětském Rusku byla uvedena Moskevským operetním divadlem v roce 1923, ale na rozdíl od ve stejné době inscenované „ Bajadere “ nebyla inscenace úspěšná [2] . Později se zájem o operetu v Rusku a dalších bývalých sovětských republikách obnovil, probíhaly nové inscenace.

• 1983: Novosibirské hudební divadlo [3] .
• 1986: Státní hudební divadlo Omsk [4] .
• 2003: Kyjevské operetní divadlo [5] .

"Nizozemská dívka" byla také uvedena v Saratovském operetním divadle a v Železnogorském operetním divadle [6] .

Jednotlivá čísla z této operety jsou uváděna na koncertech, vycházejí CD nahrávky. V roce 1945 vznikla v SSSR rozhlasová úprava operety, která byla distribuována i na gramofonových deskách. Umělci:

• Princezna Jutta - Olga Amatová
• Ellie von der Weide - Zinaida Sokolovskaya
• Princ Paul (Paul) - Vladimir Bunchikov
• Udo von Sterzel - Hugo Tietz
• Host - Anatoly Kubatsky
• Koncertní orchestr All-Union Radio. Dirigent: Leonid Pyatigorsky .

Hlavní postavy

Děj

Děj se odehrává v trůnním sále paláce malého německého knížectví Sonneburg-Glücksburg. Princezna Jutta se těší na příjezd svého snoubence prince Paula; nikdy se nesetkali, ale jako děti je oddávají rodiče a jejich svatební den je již stanoven. Jutta se do Paula zamilovala v nepřítomnosti, dostala od něj několik vášnivých milostných dopisů a poté i fotografii. Místo prince však přichází jeho zástupce, doktor Udo von Sterzel, který se odvolává na neexistující Paulovu nemoc a předkládá oprávnění mluvit jménem prince při svatebním obřadu. Jutta nemá podezření, že von Sterzel napsal všechny milostné dopisy jménem prince jménem otce Paula. Sám princ zjevně chce pokračovat ve svém svobodném životě.

O tři dny později Jutta zjistí, že princ se na své jachtě v Holandsku skvěle baví. Jde tam a najde Paula v resortu.

Uplynou ještě dva dny. Aby chytila ​​prince, Jutta předstírá, že je servírka a flirtuje s Paulem. Princ, který svou ženu nikdy neviděl, se zamiluje do půvabné služebné. Poté, co od něj Jutta obdržela vyznání lásky, odhalí se a okamžitě odmítne nešťastného manžela. Princ se musí tvrdě snažit, aby její lásku opětoval a vysloužil si odpuštění.

Hudební čísla

1. Úvod (Chor)
2. Geliebter in der Ferne (Jutta, Elly)
3. Marsch (Sterzel, Stopp, Hofmarschall, ministr)
4. Wenn im Wald froh erschallt (Elly, Sterzel)
5. O du holde Zeit der ersten Liebe (Jutta, Maedchen)
6. Finále I Act
7. Soubor
8. Tanz der Hollanderinnen
9. Ach wer weiss mir ein Maedel (Paul)
10. Chor
11. Árie
12. Tanze
13. Ach wer weiss mir ein Maedel (repríza)
14. Amsterdam a Rotterdam (Jutta, Elly, Stopp)
15. Hollandweibchen mit dem Haeubchen (Jutta, Paul)
16. Das haett' ich mir nie gedacht (Elly, Sterzel)
17. Mein must du werden
18. Lass' mich in deine Augen seh'n (Jutta, Paul)
19. Soubor
20. Árie
21. Hoerst du, es schlaegt die Liebesstunde (Jutta, Elly, Sterzel, Stopp)
22. finále

Poznámky

1. ↑ Yaron, 1960 , str. 146-147.
2. ↑ Yaron, 1960 , str. 134.
3. ↑ Holanďanka . Staženo 19. dubna 2019. Archivováno z originálu 19. dubna 2019. (neurčitý)
4. ↑ Holanďanka . Staženo 19. dubna 2019. Archivováno z originálu 19. dubna 2019. (neurčitý)
5. ↑ I. Kalman DUTCH Kiev Archivní kopie ze 4. ledna 2022 na Wayback Machine .
6. ↑ Holanďanka . Staženo 19. dubna 2019. Archivováno z originálu 19. dubna 2019. (neurčitý)

Literatura

• Vladimirskaya A. R. Opereta hvězdné hodiny . - L . : Umění, 1975. - 136 s.
• Trauberg L. Jacques Offenbach a další. Kapitola 11: Lehar. - M .: Umění, 1987. - 320 s.
• Yaron G. M. O svém oblíbeném žánru . - M. : Umění, 1960. - 255 s.

Odkazy

• Das Hollandweibchen im Capriccio Kulturforum  (německy) .
• Das Hollandweibchen bei Josef Weinberger spol.
• Jessie Wright Martin. Anketa operet Emmericha Kálmána  . — Podrobná revue všech Kalmanových operet. Staženo: 21. října 2018.

V bibliografických katalozích	GND : 300923783 LCCN : n2013053754 VIAF : 217026968 WorldCat VIAF : 217026968