Avestský jazyk , stejně jako sanskrt , má bohatý systém skloňování jmen a komplexní verbální paradigma. Důkladné studium jeho struktury začalo až v 19. století a bylo spojeno s určitými obtížemi; týkalo se to především skutečnosti, že první badatelé nerozlišovali mezi mladými a starými avestany, což vedlo k určitému zmatku. K dnešnímu dni byla morfologie obou dialektů docela dobře prostudována, nicméně ohledně syntaxe existuje mnoho nevysvětlených bodů, zejména staroavestského. Tento článek se bude zabývat hlavně formami, které jsou přímo charakteristické pro Starý Avestan. Formuláře zaznamenané pouze v Young Avestan budou označeny jako (M.) .
Avestan je příkladem flektivního vysoce syntetického jazyka, který má tři gramatické rody : mužský, ženský a střední, tři čísla: jednotné, množné a duální. Jeho osm pádů – nominativ , akuzativ , instrumentál , dativ , degenerovaný , genitiv , lokativ a vokativ – se obecně ve funkci shoduje s jejich odpovídajícími případy v sanskrtu.
Podstatná jména a přídavná jména lze podle jejich skloňování rozdělit do dvou velkých tříd: s kmeny na souhlásky a samohlásky. Obě třídy se dále dělí na menší skupiny a nejúplnější klasifikace zahrnuje dvanáct deklinací (bez podskupin).
Níže uvedená tabulka uvádí standardní koncovky, které mají jména, když jsou odmítnuta. Kmeny jmen, ke kterým jsou připojeny koncovky, se však mohou v některých případech měnit kvůli střídání samohlásek. V sanskrtské gramatice se takové efekty nazývají guna a vriddhi . Střídání ve vriddhi je však v Avestánu poměrně vzácné a v guně je vzhledem k větší rozmanitosti samohlásek ve srovnání se sanskrtem mnohem běžnější.
| případ | Mužský a ženský | střední rod | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| Jmenovaný | -s (-š), - | -A | (-as°), -ō, -ā | — , -m | — , -ī | — , -i |
| Akuzativ | -(a/ə)m | -A | (-±s°), ó; -A | — , -m | — , -ī | — , -i |
| Instrumentální | -A | -biia | -bis | -A | -biia | -bis |
| Dativ | -E | -biia | (-biias°) -biiō | -E | -biia | (-biias°) -biiō |
| Odložení | -(v | -biia | (-biias°) -biiō | -(v | -biia | (-biias°) -biiō |
| Genitiv | (-as°) -ō; -s (š); -on, -hiia | -E | -dopoledne | (-as°) -ō; -s (š); -on, -hiia | -E | -dopoledne |
| Místní | -i | -Ó | -su, -ṣ̌u, -hu | -i | -Ó | -su, -ṣ̌u, -hu |
| Vokativ | — | -A | (-±s°), ó; -A | — , -m | — , -ī | — , -i |
Tvary označené ° jsou tzv. sandhi -formy , používané především před enklitikou ( -ca "a") a enklitickými zájmeny začínajícími na t- .
Formuláře v závorkách níže nejsou opraveny. Vedle nich budou uvedeny pevné tvary jmen stejného skloňování. Tvary označené hvězdičkou * byly vytvořeny uměle na základě podobných tvarů v sanskrtu a dalších avestánských deklinacích.
K a-kmenům patří především podstatná jména mužského a středního rodu, stejně jako mnoho přídavných jmen mužského a středního rodu [1] [2] .
| případ | mužský | střední rod | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| Jmenovaný | ahurō , ciϑrə̄, akas° | zasta | (yasnā) maṣ̌iiā, maṣ̌iiåŋhō | xšaϑrəm | šiiaoϑanōi | šiiaoϑanā |
| Akuzativ | ahurəm | zasta | (yasnə̄ṇg) maṣ̌iiə̄ṇg, sə̄ṇghąs° | xšaϑrəm | šiiaoϑanōi | šiiaoϑanā |
| Instrumentální | (ahura) sə̄ṇghā | zastōibiiā | (yasnāiš) maṣ̌iiāiš | xshaϑrā | (š́iiaoϑanōibiiā) | šiiaoϑanāis |
| Dativ | ahurāi , ahurāi.ā | zastōibiiā | yasnōibiiō , marətaēibiiō | (xšaϑrāi) rafəδrāi, aṣ̌ā.ye° | (š́iiaoϑanōibiiā) | (š́iiaoϑanōibiias°) dātōibiias° |
| Odložení | (ahurāt̰) zaošāt̰, vīrāat̰° | zastōibiiā | yasnōibiiō , marətaēibiiō | (xšaϑrāt̰) š́iiaoϑanāt̰, aṣ̌āat̰° | (š́iiaoϑanōibiiā) | (š́iiaoϑanōibiias°) dātōibiias° |
| Genitiv | ahurahiiā , zaraϑuštrahē,
spəṇtaxiiiā° |
(zastaiiå) rānaiiå | yasnanam | (xšaϑrahiiā) š ́iiaoϑanahiiā,
aṣ̌axiiā° |
(š́iiaoϑanaiiå) | šiiaoϑənanąm |
| Místní | (ahurē) marəkaē°, sə̄ŋ́hē,
xᵛāϑrōiiā |
zastaiiō | (yasnaēšū) maṣ̌iiaēṣ̌ū | (xšaϑrōi) š ́iiaoϑanōi,
aṣ̌aē° |
(siiaoϑanaiiō) | šiiaoϑanaēšū |
| Vokativ | ahurā | zasta | (yasnā) maṣ̌iiā, maṣ̌iiåŋhō | xšaϑrəm | šiiaoϑanōi | šiiaoϑanā |
ā-kmeny jsou dvojího druhu. Prvním jsou ženské ā-kmeny, ke kterým patří pouze podstatná a přídavná jména ženského rodu. Druhý - tzv. „laryngeální“ ā-základy vzniklé přechodem -aH- > -å- [3] [4] .
ā-stonky ženského rodu| případ | Ženský | ||
|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| Jmenovaný | daēna | ube | daēnå , daēnås° |
| Akuzativ | daēnam | ube | daēnå , daēnås° |
| Instrumentální | daēnā , daēnaiiā | (ubābiiā) vąϑβābiia (M.) | daēnabīš |
| Dativ | daēnaiiāi | (ubābiiā) vąϑβābiia (M.) | daēnabiiō |
| Odložení | daēnaiiå
daēnaiiāt̰ (M.) |
(ubābiiā) vąϑβābiia (M.) | daēnabiiō |
| Genitiv | daēnaiiå | (ubaiiå) nāirikaiiå [5] (M.) | (daēnanąm) sāsnanąm |
| Místní | (daēnaiiā) daēnaiia (M.) | *ubaiiō | (daēnāhū) gaēϑāhū |
| Vokativ | (daēnē) bərəxδē | ube | daēnå , daēnås° |
| případ | mužský | ||
|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| Jmenovaný | mazdå , mazdås° | — | — |
| Akuzativ | mazdam | — | pāϑō |
| Instrumentální | — | — | padəbīš |
| Dativ | Mazdai | — | — |
| Odložení | mazda | — | — |
| Genitiv | mazda | — | paϑam |
| Místní | — | — | — |
| Vokativ | paiϑī | — | — |
i-kmeny zahrnují jména mužského, ženského a středního rodu [6] [7] .
| případ | mužský | Ženský | střední rod | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| Jmenovaný | astiš , zaraϑustris | ə̄nəitī, xᵛīti° | (astaiiō) | armaitis | (ārmaitī) | armataiiō | būiri | *buiri | (būirī) būiri (M.) |
| Akuzativ | astim | ə̄nəitī, xᵛīti° | (astīš) | armaitim | (ārmaitī) | (ārmaitīš) īštīš | būiri | *buiri | (būirī) būiri (M.) |
| Instrumentální | (asti) | (ə̄nəitibiiā) ašibiia (M.) | *astibismus | armaitī | (armaitibiia) | *ārmaitibīš | (būirī) | (būiribiia) | *būiribīš |
| Dativ | (astōiiōi) , paiϑiiaē° | (ə̄nəitibiiā) ašibiia (M.) | (astibiiō) | (ārmatōiiōi) axtōiiōi | (armaitibiia) | (ārmaitibiiō) gairibiiō | (būrōiiōi) | (būiribiia) | (būiribiō) |
| Odložení | (astōiš) dāmōiš
frauuaṣ̌ōit̰ (M.) |
(ə̄nəitibiiā) ašibiia (M.) | (astibiiō) | armatōis | (armaitibiia) | (ārmaitibiiō) gairibiiō | (būrōis) | (būiribiia) | (būiribiō) |
| Genitiv | (astōiš) dāmōiš | *ə̄nəitiia | (astinam) | armatōis | *armaitiia | (ārmaitinąm) gairinąm | (būrōis) | *būiriya | (būirinąm) |
| Místní | (asta) | *ə̄nəitiiō | (astišu) | (ārmatā) ustā | *armaitiiō | (ārmaitišū) ratufritišu (M.) | (burā) | *būiriiō | (būirišū) |
| Vokativ | (astē) | ə̄nəitī, xᵛīti° | (astaiiō) | armaitē | (ārmaitī) | armataiiō | būiri | *buiri | (būirī) būiri (M.) |
K ī-kmenům patří podstatná a přídavná jména výhradně ženského rodu [8] [9] .
| případ | Ženský | ||
|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| Jmenovaný | vaŋᵛhī | azī | azīš |
| Akuzativ | vaŋᵛhīm | azī | azīš |
| Instrumentální | vaŋhuiiā | (azibiiā) fṣ̌aonibiia (M.) | (azibīš) vaŋᵛhibiš (M.) |
| Dativ | vaŋhuiiāi , usiiāi | (azibiiā) fṣ̌aonibiia (M.) | (azibiiō) šiieitibiiō |
| Odložení | vaŋhuiya
aṣ̌aoniiat̰ (M.) |
(azibiiā) fṣ̌aonibiia (M.) | (azibiiō) šiieitibiiō |
| Genitiv | vaŋhuiya | *Aziia | (azinąm) nāirinąm |
| Místní | (vaŋhuiiā) aṣ̌auuaniia (M.) | *aziiō | (azišū) xšaϑrišu (M.) |
| Vokativ | vaŋᵛhī | azī | azīš |
Stejně jako i-kmeny, u-kmeny zahrnují jména mužského, ženského a středního rodu [10] [11] .
| případ | Mužský-ženský | střední rod | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| Jmenovaný | mainiius | mainiiū | (paorauuō) xratauuō | vohu | *vohu | vohu |
| Akuzativ | mainiium | mainiiū | pourūš | vohu | *vohu | vohu |
| Instrumentální | mainiiū | (mainiiubiiā) ahubiiā | (pourubīš) | (vohu) | (vohubiia) | (vohubiiō) |
| Dativ | (mainiiauuē) vaŋhauuē | (mainiiubiiā) ahubiiā | pourubiō | vaŋhauē | (vohubiia) | (vohubiiō) |
| Odložení | mainiiə̄us
zaṇtaot̰ (M.) |
(mainiiubiiā) ahubiiā | pourubiō | (vaŋhə̄us) | (vohubiia) | (vohubiiō) |
| Genitiv | mainiiə̄us | mainiuuå , ahuuå | (pourunąm) daxiiunąm | (vaŋhə̄us) | (vaŋhuuå) | vohunam |
| Místní | (mainiiaō) pərətaō,
vaŋhaū |
(mainiuuō) aŋhuuō | pourusu | (vaŋhaū) | (vaŋhuō) | (vohušū) |
| Vokativ | (mainiiō) mainiiō (M.) ,
ratuuō (M.) |
mainiiū | (paorauuō) xratauuō | vohu | *vohu | vohu |
Většina jmen příbuzných ū-kmenům je ženského rodu, ale existují i jména mužského [8] [12] .
| případ | Mužský-ženský | ||
|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| Jmenovaný | fšəratus | *tanū | (tanuuō) tanuuō (M.) |
| Akuzativ | fšəratūm , tanuuə̄m | *tanū | tanuuō |
| Instrumentální | (fšəratuuā) hizuuā | *tanubiiā | (tanubīš) hizubīš |
| Dativ | (fšəratuiiē) tanuiiē | *tanubiiā | (tanubiiō) tanubiiō (M.) |
| Odložení | (fšəratuuō) hizuuō
tanuuat̰ (M.) |
*tanubiiā | (tanubiiō) tanubiiō (M.) |
| Genitiv | (fšəratuuō) hizuuō | *tanue | (tanunąm) [10] [13] [14] tanuuąm (M.)* |
| Místní | (fšəratuuī) tanuui (M.) | *tanuuō | (tanušū) tanušu (M.) |
| Vokativ | (fšəratuuō) tanuuō (M.) | *tanū | (tanuuō) tanuuō (M.) |
*Genitiv množného čísla je tvořen analogií s odpovídající formou u-deklinace. V Mladém Avestánu má tato forma koncovku -uuąm pro u- i ū-deklinaci, což odpovídá koncovce -uvām ve védském sanskrtu. Ve starém Avestánu má genitiv množného čísla koncovku -unąm , která odpovídá koncovce -ūnām v sanskrtu. Dá se tedy předpokládat, že ve starém Avestánu se budou tyto formy také shodovat, dáno [14] .
Tyto kmeny zahrnují pouze podstatná jména mužského rodu, s výjimkou gao- , které může být podstatné jméno mužského i ženského rodu. Zapsaných forem těchto deklinací není mnoho; všechny budou uvedeny zde [15] .
| případ | aē-skloňování | ||
|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| Jmenovaný | kauuā, °haxā | — | kāuuaiias° |
| Akuzativ | °haxāim | — | — |
| Instrumentální | — | — | — |
| Dativ | — | — | — |
| Odložení | rāiiō | — | — |
| Genitiv | rāiiō | — | — |
| Místní | — | — | — |
| Vokativ | — | — | kāuuaiias° |
| případ | ao-skloňování | ||
|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| Jmenovaný | gāuš, °bāzāuš, hiϑāuš | gāuuā | — |
| Akuzativ | gąm, hiϑąm | gāuuā | ge |
| Instrumentální | — | — | — |
| Dativ | gauuchi | — | — |
| Odložení | gə̄us
gaot̰ (M.) |
— | — |
| Genitiv | gə̄us | — | — |
| Místní | — | — | — |
| Vokativ | — | — | — |
V ah kmenech jsou zaznamenána pouze jména mužského a středního rodu [16] [17] .
| případ | mužský | neutrální pohlaví (samostatné formuláře) | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| Jmenovaný | váza | anaocasha | °varšnaŋhō | manō | — | hříva |
| Akuzativ | (vasaŋhəm) °aēnaŋhəm | anaocasha | (varšnaŋhō) °vacaŋhō | manō | — | hříva |
| Instrumentální | (vasaŋhā) vacaŋha (M.) | *anaocə̄biia | (varšə̄bīš) vacə̄bīš | — | — | — |
| Dativ | (vasaŋ́hē) aēnaŋ́hē | *anaocə̄biia | (varšə̄biiō) raocə̄biiō | — | — | — |
| Odložení | (vasaŋhō) aojaŋhō
manaŋhat̰ (M.) |
*anaocə̄biia | (varšə̄biiō) raocə̄biiō | — | — | — |
| Genitiv | (vasaŋhō) aojaŋhō | (anaocaŋhå) zraiiaŋhå (M.) | (varšaŋhąm) vacaŋhąm | — | — | — |
| Místní | (vasahī) ϑβōi.ahī | *anaocaŋhō | (varšahū) sarahu (M.) | — | — | — |
| Vokativ | (vasō) huuacō (M.) | anaocasha | °varšnaŋhō | manō | — | hříva |
Tyto kmeny zahrnují jména mužského a středního rodu. V některých případech jsou pozorovány účinky guny a vriddhi: stonek může být v silné i slabé míře. Tato alternace se přímo týká přípon -han , -man [16] [18] .
| případ | mužský | neutrální pohlaví (samostatné formuláře) | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| Jmenovaný | airiiama | (airiiamanā) airiiamana (M.) | (airiiamanō) aṣ̌auuanō (M.) | Anma | — | nāmąn , nāmə̄nī |
| Akuzativ | (airiiamanəm) airiiamanəm (M.)
(airiiamānəm) |
(airiiamanā) airiiamana (M.) | (airiiamnō) xṣ̌afnō (M.)
(airiiamanō) rasmanō (M.) |
Anma | — | nāmąn , nāmə̄nī |
| Instrumentální | airiiamna
(airiiamanā) maēšmana (M.) |
*airiiamabiia | (airiiamə̄nīš) namə̄nīš
(airiiamə̄bīš) damə̄bīš (M.) |
— | — | — |
| Dativ | (airiiamaine) airiiamaine (M.)
(airiiamnē) xṣ̌afne (M.) |
*airiiamabiia | (airiiamabiiō) dāmabiiō (M.) | — | — | — |
| Odložení | (airiiamnō) airiiamnas°
(airiiamanō) airiiamanō (M.) cašmanat̰ (M.) |
*airiiamabiia | (airiiamabiiō) dāmabiiō (M.) | — | — | — |
| Genitiv | (airiiamnō) airiiamnas°
(airiiamanō) airiiamanō (M.) |
*airiiamna | (airiiamnąm) arṣ̌nąm (M.)
(airiiamanąm) nāmanąm |
— | — | — |
| Místní | (airiiamainī) cašmainī | *airiiamnō | (airiiamōhū) viiāxmōhu (M.) | — | — | — |
| Vokativ | airiiama | (airiiamanā) airiiamana (M.) | (airiiamanō) aṣ̌auuanō (M.) | Anma | — | nāmąn , nāmə̄nī |
Tyto kmeny zahrnují příčestí a přídavná jména v -aṇt a přivlastňovací adjektiva v -maṇt , -uuaṇt . Toto skloňování zahrnuje pouze jména mužského a středního rodu, příslušná jména ženská patří ke skloňování ī, končící na -ai(ṇ)tī- . Stejně jako v předchozím skloňování i zde dochází ke střídání kmenů: v silném stupni zůstává přípona -aṇt , ve slabém stupni -at/āt . Alternace se týká především pouze adjektiv, je běžné, že příčestí jsou ve všech pádech v silné míře [19] [20] [21] .
aṇt-base| případ | Mužský, přídavné jméno | Mužský rod, příčestí | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| Jmenovaný | bərəzō | (bərəzaṇtā) bərəzaṇta (M.) | bərəza ṇ tō | fšuiąs | (fšuiiaṇtā) bərəzaṇta (M.) | fšuiiaṇ tō _ |
| Akuzativ | bərəza ṇ təm | (bərəzaṇtā) bərəzaṇta (M.) | bərəzatō | fšuiiaṇtəm _ _ | (fšuiiaṇtā) bərəzaṇta (M.) | fšuiiaṇ tō _ |
| Instrumentální | (bərəzātā) bərəzata (M.) | (bərəzaṇbiiā) bərəzaṇbiia (M.) | (bərəzadbīš) bərəzaδbīš (M.) | (fšuiiaṇta) | (fšuiiaṇbiiā) bərəzaṇbiia (M.) | (fšuiiaṇbīš) |
| Dativ | (bərəzāitē) bərəzaite (M.) | (bərəzaṇbiiā) bərəzaṇbiia (M.) | (bərəzadbiiō) bərəzaδbiiō (M.) | fšuiie ṇ tē | (fšuiiaṇbiiā) bərəzaṇbiia (M.) | fšuiia ṇ biiō |
| Odložení | (bərəzātō) drəguuātō
bərəzatat̰ (M.) |
(bərəzaṇbiiā) bərəzaṇbiia (M.) | (bərəzadbiiō) bərəzaδbiiō (M.) | (fšuiiaṇtō) saošiiaṇtō
fšuiiaṇtat̰ (M.) |
(fšuiiaṇbiiā) bərəzaṇbiia (M.) | fšuiia ṇ biiō |
| Genitiv | (bərəzātō) bərəzatō (M.) | (bərəzaṇtå) °uxšaiiaṇtå | (bərəzātąm) bərəzatąm (M.) | (fšuiiaṇtō) saošiiaṇtō | (fšuiiaṇtå) °uxšaiiaṇtå | (fšuiiaṇtąm) saošiiaṇtąm |
| Místní | (bərəzaiṇtī) astuuaiṇti (M.) | *bərəzaṇtō | (bərəzasū ) | (fšuiieṇtī) astuuaiṇti (M.) | *fsuiiaṇtō | fšuiiasu |
| Vokativ | (berəzā) berəza (M.) | (bərəzaṇtā) bərəzaṇta (M.) | bərəza ṇ tō | (fšuiiā) berəza (M.) | (fšuiiaṇtā) bərəzaṇta (M.) | fšuiiaṇ tō _ |
| případ | mužský | ||
|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| Jmenovaný | drəguuå , ϑβāuuąs | *drəguuaṇtā | drəguuaṇ tō _ |
| Akuzativ | drəguuaṇtəm _ _ | *drəguuaṇtā | drəguuatō |
| Instrumentální | drəguuātā | *drəguuaṇbiia | drəguuō.dəbīš |
| Dativ | drəguuāitē | *drəguuaṇbiia | drəguō.dəbiiō |
| Odložení | drəguuatō
astuuatat̰ (M.) |
*drəguuaṇbiia | drəguuaṇ tō _ |
| Genitiv | drəguuatō | *drəguuaṇtå | drəguuatąm |
| Místní | (drəguuaiṇtī) astvaiṇti (M.) | *drəguuaṇtō | drəguuaū |
| Vokativ | (drəguuō) astuuō | *drəguuaṇtā | drəguuaṇ tō _ |
Tato deklinace zahrnuje odvozené kmeny v -tar , -ar , které zahrnují slovesná podstatná jména k označení nositele děje ( dātar- , "tvůrce") a podstatná jména k označení rodinných vazeb. Při skloňování se pozorují tři stupně střídání: silný na -ār , silný na -ar a slabý na -r před samohláskami a -ərə před souhláskami. V akuzativu jednotného čísla, nominativu duálu a množného čísla jsou verbální podstatná jména obvykle v nejsilnějším stádiu, zatímco podstatná jména označující příbuzenství v silném [22] [23] .
| případ | mužský | ||
|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| Jmenovaný | data | (dātārā) dātāra (M.)
(patara) patara (M.) |
dātārō
patarō |
| Akuzativ | dātārəm
patarə̄m |
(dātārā) dātāra (M.)
(patara) patara (M.) |
dātārō , fəδrō |
| Instrumentální | (dāϑrā) āϑrā | (dātərəbiiā) nərəbiia (M.) | (dātərəbīš) garō.bīš < garə̄bīš |
| Dativ | (dāϑrē) āϑrē, fəδrōi | (dātərəbiiā) nərəbiia (M.) | (dātərəbiiō) ātərəbiiō |
| Odložení | (dāϑrō) āϑrō
āϑrat̰ (M.) |
(dātərəbiiā) nərəbiia (M.) | (dātərəbiiō) ātərəbiiō |
| Genitiv | (dāϑrō) āϑrō | (dāϑrå) narå | (dāϑrąm) sāϑrąm |
| Místní | (dāϑrī) sairī | *dāϑrō | *datərəsū |
| Vokativ | (dātarə) ātarə | (dātārā) dātāra (M.)
(patara) patara (M.) |
dātārō
patarō |
Kromě výše uvedeného existuje řada podstatných jmen, jejichž kmen končí na souhlásku. Rozlišují základy pro sykavky, základy pro zubní, labiální, palatinální / velární, ale protože je ve všech těchto deklinacích zaznamenáno příliš málo forem, nebudou zde uvažovány.
Všechny avestanské číslice, které jsou zaznamenány, se nacházejí výhradně v textech v Young Avestan, a proto zde budou uvedeny v této podobě.
| jeden. | aēuua- | deset. | dasa | 100. | satem | 1000. | hazaŋrəm |
| 2. | duua- | dvacet. | visaiti (visasta) | 200 | duiie stránky | 10 000. | baēuuar-/baēuuan- |
| 3. | ϑraii-/ϑri- | třicet. | ϑrisatem | 300. | tišro sata | ||
| čtyři. | caϑβar-/catur- | 40. | caϑβarəsatəm | 400. | caϑβārō sata | ||
| 5. | paṇca | padesáti. | paṇcāsatəm | 500 | paṇca sata- | ||
| 6. | xšuuaš | 60. | xšuuašti- | 600. | xšuuaš sata- | ||
| 7. | hapta | 70. | haptāiti- | 700. | hapta sata- | ||
| osm. | asta | 80. | astaiti- | 800. | asta sata- | ||
| 9. | nauua | 90. | nauuaiti- | 900. | nauua sata- |
Číslovky od jedenácti do devatenáct, pokud se v textech vyskytují, se tvoří přidáním -dasa k číslovce od jedné do devíti: paṇcadasa- „patnáct“, xšuuaš.dasa- „šestnáct“. Ve složených číslicích jsou nižší číslice před vyššími číslicemi a komponenty obvykle připojují enklitické -ca "a":
| 33. | ϑraiiasca ϑrisąsca |
| 405. | paṇcāca caϑβarəsatəmca |
| 99999. | nauuaca nauuaitišca nauuaca sata |
Číslovka "jedna" se skloňuje podle typu zájmenného kmene na -a , číslovka "dva" - podle typu dvojčísla a-základu. Číslovky „tři“ a „čtyři“ mají některé zvláštní ženské tvary, zbytek číslovek je většinou nesklonný.
| případ | aēuua- | ||
|---|---|---|---|
| M. r. | S. r. | J. r. | |
| Jmenovaný | aēuuō | ōiium, ōim | ageuua |
| Akuzativ | ōiium, ōim | ōiium, ōim | aēuuąm |
| Instrumentální | ageuua | ageuuaiia | |
| Odložení | aēuuahmāt̰ | — | |
| Genitiv | aēuuāhe | aēuuaŋ́hå | |
| Místní | aēuuahmi | — | |
| případ | duua- | ||
|---|---|---|---|
| M. r. | S. r. | J. r. | |
| Im.-vin. | duua | duiie, duuaē° | ageuua |
| Data-Excellent-Creative | duuagibiia | — | |
| Místní | duaiiå | — | |
| případ | ϑraii-/ϑri- | ||
|---|---|---|---|
| M. r. | S. r. | J. r. | |
| Jmenovaný | ϑrāiiō | ϑri | tišrō |
| Akuzativ | ϑris | ϑri | tišrō |
| Data-exc. | ϑribiiō | — | |
| Genitiv | ϑraiąm | tišrąm, tišranąm | |
| případ | caϑβar-/catur- | ||
|---|---|---|---|
| M. r. | S. r. | J. r. | |
| Jmenovaný | caϑβārō | catura | cataŋrō |
| Akuzativ | caturə̄ | catura | cataŋrō |
| Genitiv | caturam | — | |
Existují také některé formy jiných číslovek: v případě genitivu - paṇcanąm , nauuanąm , dasanąm ; v kreativním - paṇcasat̰biš , satāiš , hazaŋrāiš , baēuuarəbiš .
| 1. _ | fratəma-
paoiriia- |
11. _ | aēuuandasa- | 20. _ | visastəma- |
| 2. _ | bitia- | 12. _ | duuadasa- | 30. _ | ϑrisastəma- |
| 3. _ | ϑritia- | 13. _ | ϑridasa- | 100. _ | satōtəma- |
| 4. _ | tuiriia- | 14. _ | carϑrudasa- | 1000. _ | hazaŋrōtəma- |
| 5. _ | puxδa- | 15. _ | paṇcadasa- | 10 000 | baēuuarə° |
| 6. _ | xštuua- | 16. _ | xšuuaš.dasa- | ||
| 7. _ | haptaϑa- | 17. _ | hapta.dasa- | ||
| 8. _ | astəma- | 18. _ | asta.dasa- | ||
| 9. _ | naoma- | 19. _ | nauua.dasa- | ||
| 10. _ | dasəma- |
Kromě kardinálních a řadových čísel obsahují avestánské texty také:
| ⅓ | ϑrisuua- |
| ¼ | caϑrušuua- |
| ⅕ | paŋtaŋᵛha- |
| ⅐ | haptahuua- |
| ⅛ | astahuua- |
| jeden. | hakərət̰ "jednou" | deset. | 100. | satāiiuš "stonásobný" | |
| 2. | biš, bižuuat̰ "dvakrát" | dvacet. | visaitiuuå "dvacetkrát" | 1000. | hazaŋrāiš "tisíckrát" |
| 3. | ϑriš, ϑrižuuat̰ „třikrát“ | třicet. | ϑrisaϑβå, ϑrisataϑβəm "třicetinásobný" | 10 000. | baēuuarōiš "deset tisíckrát" |
| čtyři. | caϑruš "čtyřikrát" | 40. | caϑβarəsaϑβå "čtyřicetkrát" | ||
| 5. | padesáti. | paṇcasaϑβå "padesátinásobný" | |||
| 6. | xšuuažaiia "šestinásobný" | 60. | xšuuaštiuuå "šedesátkrát" | ||
| 7. | 70. | haptaiϑiuuå "sedmdesátkrát" | |||
| osm. | 80. | aštaiϑiuuå "osmdesátinásobek" | |||
| 9. | naomaiia, nauuasə̄ "devětkrát" | 90. | nauuaitiuuå "devadesátkrát" |
| "První" | paoirim |
| "podruhé" | āt̰bitim/āδbitim |
| "potřetí" | āϑrtim |
| "počtvrté" | axtuirim |
Tvary sloves v Avestánu obvykle odpovídají tvarům v sanskrtu jak z hlediska morfologie, tak syntaxe. Všechny objemy textů však nestačí k úplnému obrazu o slovesném systému; v různých konjugacích jsou občas na určitých místech mezery. V Avestánu existují dva hlasy : skutečný a mediopasivní , čtyři způsoby : indikativní, konjunktivní, imperativní a žádoucí, šest časů: přítomný a nedokonalý (vzniklý na základě přítomnosti), aorist (základ aoristu), dokonalý a pluperfektní (základ dokonalého), budoucnost. Sloveso je konjugováno ve třech osobách a třech číslech (jednotné, duální a množné číslo). Kromě osobních tvarů existují i takové neosobní, jako je infinitiv, obvykle v roli slovesného podstatného jména, reálné a střední příčestí různého času, gerundia.
Samostatně se rozlišují tzv. sekundární konjugace, což jsou vlastně sufixální deriváty základních sloves. Jedná se o kauzativní , inchoativní, desiderativní a intenzivní tvary sloves, sufixální trpný rod a pojmenovací slovesa tvořená od podstatných jmen. Obecně, jak lze soudit, je systém značně složitý a navíc jej ještě komplikuje značný počet výjimek, srovnatelných s těmi v sanskrtu. Vzhledem k velkému množství osobních a neosobních forem a konjugací (čtyři tematické a šest atematických) bude paradigma přítomného času ilustrováno především na příkladu první konjugace (tematické přípony) [24] .
Jak bylo uvedeno výše, v avestánském jazyce existuje deset tříd sloves, z nichž čtyři jsou tematické a šest atematických. Tématická slovesa se tak nazývají proto, že v osobních tvarech se mezi kmen slovesa a koncovku vkládá tzv. tematická samohláska -a- . Díky této vlastnosti jsou tematická slovesa obecně pravidelnější než atematická. Níže uvedená tabulka uvádí příklady sloves všech deseti tříd a rysy jejich konjugace [25] .
| Třída | Sloveso | Popis |
|---|---|---|
| jeden | √bar- , baraitī | Tematická konjugace, používá se silné stadium kořene |
| 2 | √vas- , vastī | Atematická konjugace, stupeň kořene je silný nebo slabý, v závislosti na koncovce |
| 3 | √dā- , dadāitī | Atematická konjugace s kořenovou reduplikací, stupeň podobný druhé třídě |
| čtyři | √nas- , nasiieitī | Tematická konjugace v -iia- , slabý stupeň kořene |
| 5 | √kar- , kərənaoitī | Atematická konjugace v -nao- (silná kmenová úroveň), -nu- / -nuu- (slabá), kořenová úroveň slabá |
| 6 | √vīs- , vīsaitī | Tematická konjugace, slabý stupeň kořene |
| 7 | √ciš- , cinastī | Atematická konjugace s nosním infixem -na- (silná úroveň stonku), -n- (slabá), kořenová úroveň slabá |
| osm | √in- , inaoitī | Atematická konjugace v -ao- / -auu- (silný kmenový stupeň), -u- / -uu- (slabý), kořenový stupeň slabý |
| 9 | √frī- , frīnāitī | Atematická konjugace v -nā- (silný kmenový stupeň), -n- / -na- (slabý), kořenový stupeň slabý |
| deset | √taϑ- , tāϑaiieitī | Tematická konjugace v -aiia- , silný stupeň kořene.
Slovesa s kořenem a jsou často posílena vriddhi, ta s i, u jsou často posílena gunou. |
Osobní koncovky u sloves se dělí do dvou hlavních skupin: primární, která mají slovesa v indikačním způsobu přítomného a budoucího času a částečně v konjunktivu; a sekundární, která slovesa přijímají imperfektum, optativ, aorist a také částečně konjunktiv. Imperativ a perfekt mají některé zvláštnosti konjugace, takže obvykle jsou koncovky pro tyto formy rozděleny do dvou dalších samostatných kategorií [26] .
| Aktivní hlas | Střední hlas | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Tvář | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| Hlavní | jeden | -mi | -uuahī | -mahī | -E | — | -služka |
| 2 | -hī (-šī) | — | -ta
-ϑa (M.) |
-hē (-šē) | — | -duiē
-ϑβe (M.) | |
| 3 | -ti | -tō, -ϑō | -əṇtī | -te | -atē
-āϑe (M.) |
-aitē, -əṇtē | |
| Sekundární | jeden | -m | -uuā | -ma | -IA | — | -služka
- služka (M.) |
| 2 | -s (-š) | — | -ta | -má) | — | -dūm
-δβəm (M.) | |
| 3 | -t̰ | -təm | -ən | -ta | -atəm | -ātā, -əṇtā | |
| Perfektní | jeden | -A | — | -ma | -E | — | — |
| 2 | -tā, -ϑā | — | -A | — | — | — | |
| 3 | -A | -atarə̄ | -arə̄, -ərəš | -E | -aite | — | |
| Rozkazovací způsob | jeden | — | — | — | — | — | — |
| 2 | -dī, -
-δi (M.) |
— | -ta | -ŋᵛhā, -(s/h)uuā | — | -dūm
-δβəm (M.) | |
| 3 | -tu | — | -əṇtu | -tam | — | -əṇtąm | |
Ze základu přítomného se tvoří dva časy: přítomný čas vlastní a imperfektní, stejně jako přítomná příčestí, skutečný a střední. Nedokonalé tvary indikativního způsobu zjevně téměř vždy nemají augment, proto se shodují s tvary injunktivu [27] [28] [29] .
Orientační nálada Přítomný čas| Aktivní hlas | Střední hlas | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| jeden | bar amī | — | bar amahi | bair ē | — | barmanka _ |
| 2 | bar ahī | — | bar aϑā | bar ahē | — | bar ō.duiē |
| 3 | bar aitī | bar atō | bar əṇtī , van aiṇtī | bar aite | barový věk | bar əṇtē , hac iṇtē |
| Aktivní hlas | Střední hlas | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| jeden | bar əm | (bar āuuā ) juu āuua (M.) | bar ama | (bair ē ) bair e (M.) | — | — |
| 2 | ( barō ) jasō _ | — | (bar ātā ) tauruuaii ata (M.) | (bar aŋhā ) bar aŋha (M.) | — | (bar ō.dūm ) bar aδβəm (M.) |
| 3 | bar ṵ | (bar atəm ) tauruuaii atəm | bar ən | baratā _ | bar aētəm | (bar əṇtā ) bar əṇta (M.) |
| Aktivní hlas | Střední hlas | |||
|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Mn. h. | Jednotka h. | Mn. h. | |
| jeden | — | — | — | — |
| 2 | Bára _ | baratā _ | (bar aŋᵛhā ) yaz aŋᵛha (M.) | bar ō.dūm |
| 3 | (bar atū ) bar atu (M.) | (bar əṇtū ) bar əṇtu (M.) | (bar atąm ) yaz atąm (M.) | bar əṇtąm |
| Aktivní hlas | Střední hlas | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| jeden | barā , barānī _ | — | bar ama | barai _ | — | — |
| 2 | (bar āhī ) bar āhi (M.) | — | (bar āϑā ) az āϑā | bar aŋha | — | — |
| 3 | bar aitī , bar a̰ | (bar ātō ) jas ātō | bar əṇ , bar əṇtī | bar aite | — | bar əṇtē , yaz åṇtē (M.) |
| Aktivní hlas | Střední hlas | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| jeden | — | — | bar aema | bar ōiiā , bar āiiā | — | bar ōimaidē |
| 2 | bar ōis | — | (bar aētā ) ϑβərəs aēta (M.) | (bar aēšā ) yaz aēša (M.) | — | (bar ōi.dūm ) bar ōiδβəm (M.) |
| 3 | bar ōit̰ | — | bar aiiəm (M.) | bar ata | (bar aiiatəm ) vikář aiitəm (M.) | (bar aiiaṇtā ) maēz aiiaṇta (M.) |
| Aktivní hlas | Střední hlas | |
|---|---|---|
| M. r. | bar aṇt- _ | bar əmna- _ |
| J. r. | bar əṇtī- _ | bar əmnā - |
Nejzřetelnějším rysem, který odlišuje kmen dokonalého, je zdvojení kmene; osobní koncovky jsou také poněkud odlišné od těch pro kmen prezence. Stejně jako v sanskrtu se perfekt (a pluperfektum) často používá k označení prostého minulého času, v některých případech současného [30] [31] [32] .
Orientační nálada Perfektní| Aktivní hlas | Střední hlas | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| jeden | vaēdā _ | — | vaoxə mā | (susruii ē ) susruii e (M.) | — | — |
| 2 | vōis ta
táta ϑā |
— | (haŋhān ā ) haŋhān a (M.) | — | — | — |
| 3 | vaēdā _ | vāuuərz ātarə̄ | cāxn arə̄ | dādrē _
ār ōi |
mamn aitē | — |
| Aktivní hlas | Střední hlas | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| jeden | (did aēm ) diδ aēm (M.) | — | — | — | — | — |
| 2 | — | — | — | — | — | — |
| 3 | tataš at̰ | — | sašən _ | ə̄nāxš tā [33] | — | — |
| Aktivní hlas | Střední hlas | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| jeden | vaēdā _ | — | — | — | — | — |
| 2 | — | — | vaorāzāϑā _ | — | — | — |
| 3 | (vaēd at̰ ) vaēϑ at̰ (M.) | — | (vaēd əṇtī ) vaēϑ əṇti (M.) | — | — | — |
| Aktivní hlas | Střední hlas | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| jeden | (daid iiąm ) daiδ iiąm (M.) | — | — | — | — | — |
| 2 | tūtu iiå | — | — | — | — | — |
| 3 | vid iiat̰ | — | (daid in ) daiδ in (M.) | — | — | vaoz irəm |
| Aktivní hlas | Střední hlas |
|---|---|
| vid uuah- _
viϑ nás - ( M.) |
āp ana- , vauuərəz āna- |
Aorist v Avestánu se obvykle používá k reprezentaci prostého minulého času. Mezi způsoby tvoření daného času lze nejjasněji rozlišit tři skupiny:
Stejně jako v imperfektu téměř vždy chybí augment v indikativu, takže se shoduje s aoristem v injunktivu [34] [35] [36] .
Indikativní/příkazKořenový aorist:
| Aktivní hlas | Střední hlas | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| jeden | co je əm | — | da mā | cə̄uuiš ī (< *cōiš ī ) | d uuaidī | varə maidī |
| 2 | då (< dā- s ), cōiš (< cōiš- s ) | — | dá ta | tak ŋha | — | — |
| 3 | dā t̰ , coiš t̰ | — | dą n | ciuuiš tā (< *cōiš tā ) | — | data _ |
Tematický aorist:
| Aktivní hlas | Střední hlas | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| jeden | frāuuaoc im (M.) | — | (frāuuaoc āmā ) frāuuaocāma (M.) | — | — | — |
| 2 | tašō _ | — | — | — | — | — |
| 3 | taš at̰ | — | — | gūš atā | — | — |
Sigmatický aorist:
| Aktivní hlas | Střední hlas | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| jeden | — | — | — | frā š ī
mə̄ŋ́ h ī |
— | amə̄ h maidī |
| 2 | daiš _ | — | — | mə̄ṇghā (< mə̄n-s-ŋhā) | — | ϑβarō ž dūm |
| 3 | darəšt _ _ | — | ståŋ h at̰
uruuāx š at̰ |
mą s tā | — | — |
Kořenový aorist:
| Aktivní hlas | Střední hlas | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| jeden | — | — | — | — | — | — |
| 2 | dāi dī | — | dá ta | dá huuā
kərəš uuā |
— | — |
| 3 | da tu | — | scaṇtu _ | dám _ | — | — |
Tematický aorist:
| Aktivní hlas | Střední hlas | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| jeden | — | — | — | — | — | — |
| 2 | vidā _ | — | — | gūš ahuuā | — | gūš ōdūm |
| 3 | — | — | — | — | — | xš ə̄ṇtąm |
Sigmatický aorist:
| Aktivní hlas | Střední hlas | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| jeden | — | — | — | — | — | — |
| 2 | — | — | są s ta | frā š uuā | — | sā z dūm |
| 3 | — | — | — | — | — | — |
Kořenový aorist:
| Aktivní hlas | Střední hlas | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| jeden | jim -a | — | dāmā (da-āmā ) | mə̄nāi _
dānē (da-ānē ) |
— | — |
| 2 | dāhī (< da-ahī ) | — | dātā (da-atā ) | d åŋ́hē (da-aŋ́hē) | — | da duiē |
| 3 | dāt̰ (da-at̰
) dāitī (da-aitī ) |
džem aete | dąn ( da-ən) | dāitē (da-aitē ) | — | dåṇtē (da-əṇtē ) |
Tematický aorist:
| Aktivní hlas | Střední hlas | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| jeden | vaocā _
han anī |
— | vaoc amā | xšai _ | — | — |
| 2 | — | — | — | — | — | — |
| 3 | vaoc āt̰
vid āitī |
— | — | vāur āitē | — | — |
Sigmatický aorist:
| Aktivní hlas | Střední hlas | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| jeden | varəšā _ _ | — | nāš āmā _ | xšnao š āi | — | — |
| 2 | — | — | — | råŋ h aŋhōi | — | — |
| 3 | naēš at̰ _
varəš aitī _ |
— | xšnao š ən
varə š əṇtī |
varə š aitē | — | — |
Kořenový aorist:
| Aktivní hlas | Střední hlas | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| jeden | d iiąm | — | (bu iiāmā ) bu iiama (M.) | d iiā | — | — |
| 2 | d iiå , dā iiå | — | (dā iiātā ) dā iiatā (M.) | dīšā _ | — | — |
| 3 | d iiāt̰ | — | bu iiąn (M.) | — | — | — |
Tematický aorist:
| Aktivní hlas | Střední hlas | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | Jednotka h. | Dv. h. | Mn. h. | |
| jeden | — | — | vaoc aēmā | vāurāiiā _ | — | vāur ōimaidē |
| 2 | — | — | — | (xs aēšā ) xšaēša (M.) | — | — |
| 3 | sīš ōit̰ | — | — | xs ata | — | — |
| Aktivní hlas | Střední hlas |
|---|---|
| daṇt- , vīd aṇt- _ | xšnaoš əmna - |