| Leiser Greenberg | |
|---|---|
| jidiš אליעזר גרינבערג | |
| Datum narození | 13. prosince 1896 |
| Místo narození | |
| Datum úmrtí | 1977 |
| Místo smrti | |
| obsazení | básník , literární kritik |
| Jazyk děl | jidiš |
Eliezer Greenberg ( jidiš אליעזר גרינבערג ; anglicky Eliezer Greenberg ; 13. prosince 1896 , Lipkany , okres Chotinsky , provincie Bessarabia - 2. června , New York , židovský kritik . ) - 2. června, New York, židovský kritik . Psal v jidiš .
Leiser Grinberg se narodil v besarabském židovském městě Lipkany v rodině obchodníka s moukou a pšenicí Hoskla Grinberga [1] . Do 17 let žil v Lipčanech; studoval u místních pedagogů Itzika Shkolnika a Eliezera Steinbarga . Ten se stal jeho poetickým rádcem. Greenberg však začal publikovat až v Americe , kam dorazil v roce 1913 . Žil v Bostonu a Brocktonu ( Massachusetts ).
Po studiích na University of Michigan v Ann Arbor působil jako učitel na židovských školách v New Yorku (od roku 1927). Zde od konce 20. let 20. století vycházely jedna po druhé četné básnické sbírky: „Gasn Un Evenus“ ( Ulice a třídy , 1928), „Fun Umetum“ (Odkudkoli , 1934), „Fischer-Dorf“ ( Rybářská vesnice , 1938), "Di Lange Nacht" ( Dlouhá noc , 1946), "Banachtiker Dialogue" ( Noční dialog , 1953), "Eibiker Dorsht" ( Věčná žízeň , 1968), stejně jako literární díla a literární kritika: "Moishe-Leib halpern Yin Ram Fun Zain Dor" ( Moishe-Leib Galpern zarámovaný jeho generací , 1942), "Central Motivn Un Grunt-Problemen Ying hei Leiviks Shafn" ( Ústřední motivy a hlavní problémy v díle G. Leivika , 1961), " Yankev Glatsteins Freud Fun Idishn Worth“ ( Radost z jidiš slova od Yankeva Glatshteina , 1964) a další. Ve 30. letech spolupracoval s newyorským časopisem proletářské literatury a kritiky Signal (1933-1936), redigoval časopis Gezeltn ( Shatry , 1945), spolu s E. Shulmanem založil nakladatelství jidiš literatury, sestavil a redigoval svazek vybraná díla básníka Moishe-Leiba Galperna (1934). V letech 1951 až 1954 byl místopředsedou mezinárodního klubu jidiš per [2] .
V roce 1952 ve spolupráci s Irvingem Howem(vlastním jménem Gorenstein, 1920-1993) zahájil projekt vydávání děl židovské literatury v anglických překladech [3] . Ve snaze přilákat známé anglicky mluvící spisovatele k práci na dílech autorů, kteří dosud nebyli přeloženi do angličtiny, pozval Greenberg spisovatele Saula Bellowa do svého newyorského bytu na 19. ulici na East Side of Manhattan . Vzhledem k tomu, že Bellow, s plynulostí v hovorové jidiš , neuměl číst v tomto jazyce, Greenberg mu nahlas přečetl příběh „Gimple-Tam“ ( Gimpel the Fool ) od spisovatele Itzhok Bashevis-Singer , který Bellow napsal v anglickém překladu na cestách. . Tento první překlad Bashevise-Singera do angličtiny si získal široký ohlas, a tak s lehkým nádechem Greenberga a Bellowa odstartoval anglickou kariéru spisovatele, která vyvrcholila v roce 1978 udělením Nobelovy ceny za literaturu. Samotná sbírka, „Pokladnice příběhů v jidiš“ ( Pokladnice příběhů v jidiš ), vydaná v roce 1954, si také brzy získala slávu a od té doby byla mnohokrát přetištěna a v roce 1985 byla přeložena do italštiny .
Také v roce 1954 vytvořilo duo Greenberg-Hau podobnou sbírku hebrejské poezie v anglických překladech (A Treasury of Jidiš Verse), kterou potkal podobný osud a následně se objevila v prestižní sérii klasické literatury Penguin Classics. Úspěch těchto dvou knih, které vlastně poprvé představily židovskou literaturu anglicky mluvící veřejnosti, upevnil spolupráci mezi Greenbergem a Howem, kteří během následujících dvou desetiletí připravili sbírky postavené na stejném principu, Voices From The Jidiš ( Hlasy z jidiš : eseje, paměti, deníky ; první vydání v roce 1972), "Popel z naděje" ( Popel z naděje : Fikce sovětských židovských spisovatelů; první vydání - 1977) a vybraná díla klasika židovské literatury I. L. Perec (1975). Všechny byly mnohokrát přetištěny, jak ve Spojených státech , tak ve Velké Británii , a uvedly do literárního života anglicky mluvících zemí řadu skvělých jmen moderní židovské literatury, včetně těch, která vznikla na druhé straně. železné opony (spisovatelé Bergelson, Markish , Hofshtein a další).