Průměrný výrok

Dispasha ( fr. Dispache, dépêche,  retule , despache ; anglicky  průměrný výkaz, průměrná úprava ) - akt vypracovaný zvláštním úředníkem , průměrným vyrovnávačem , obsahující definici druhu námořní ztráty ( nehody ), výpočet jejich celkový počet a škoda na každou osobu zúčastněnou na nehodě [1] .

Vypracování průměrného výpisu je zvláště důležité v případech velkého nebo obecného průměru , kdy kapitán za účelem záchrany lodi a nákladu před obecným nebezpečím přijal opatření, která vedla k poškození lodi nebo nákladu. V těchto případech se ztráty utrpěné jednou osobou rozkládají na ostatní: mezi lodí, nákladem a nákladem vzniká komunikace.

Vzhledem k tomu, že kromě osob přímo zúčastněných na nehodě mají na správném rozkladu škod zájem i pojistitelé , je s ohledem na tak velkou rozmanitost protichůdných zájmů zvykem poskytovat vyúčtování a rozklad škod zvláštním úředníkům - průměr seřizovači. Proto je místo sestavení průměru velmi důležité, neboť určuje osobu povolanou k jeho sestavení, postup při jeho sestavení a pravidla, kterými se bude upravovatel průměru řídit. Takové místo je především tam, kde končí námořní přeprava. Všeobecný německý obchodní zákoník stanoví, že úprava musí proběhnout v přístavu určení; pokud se k ní nedostane, pak v přístavu, kde loď končí svou plavbu.

Většina právních předpisů ukládá vůdci plavidla povinnost přistoupit k sestavení průměru; ale každý účastník nehody má právo požadovat jeho sepsání.

Kapitán je povinen ohlásit nehodu (podat námořní protest) v prvním přístavu, kde má někdo takové prohlášení učinit (před notářem , v zahraničí - před konzulem a v jeho nepřítomnosti - před notářem nebo před místní úřady).

Při sestavování průměrného výkazu pro závažnou havárii musí průměrný seřizovač :

  1. určit celkovou ztrátu a
  2. rozdělit je mezi všechny osoby zúčastněné na nehodě.

Celkový počet ztrát je dán poškozením a ztrátou nejen těch věcí, ke kterým opatření velitele přímo směřovalo, ale i dalších poškozených nebo zničených při plnění příkazu velitele (např. za účelem zpřístupnění stožár určený ke kácení, byly přemístěny a rozbity křehké věci) .

Ztráty ze ztráty nebo poškození se neberou v úvahu:

  1. pašované předměty ;
  2. předměty, které byly umístěny na loď tajně, bez vědomí kapitána, a pokud byla pronajata celá loď, pak předměty umístěné na ní bez vědomí nájemce;
  3. předměty, které byly nesprávně uloženy, např. ne v nákladovém prostoru, ale na palubě (toto pravidlo neplatí pro pobřežní lodě , na kterých je na palubách umístěno velké množství nákladu), nebo mezi palubami, v místnostech určených pro posádku;
  4. položky, jejichž polohu nelze ověřit přepravními doklady, tedy především nákladními listy.

Při výpočtu náhrady škody se vychází z ceny, za kterou by bylo možné příslušné věci prodat v místě sestavení souhrnného prohlášení, pokud by tam byly dodány nepoškozené; zároveň se však odečte částka, která by stála jejich přepravu ( dopravné ), clo a další výdaje na místě; při posuzování škod z poškození věcí se odečítá i částka, za kterou lze tyto věci v poškozené podobě na místě prodat. Ztráty vzniklé lodi se odhadují na náklady na opravu nebo na náklady, které bude nutné koupit místo ztraceného nebo poškozeného projektilu; ale bere se v úvahu i rozdíl mezi starým a novým. Rozkladu podléhají i náklady na sestavení průměrného výkazu.

Obchodní charta předpokládá další ztrátu, kterou je třeba rozložit: náklady na odměnu pro kapitána a členy posádky, kteří zachránili loď (a s ní i náklad) před útokem lupiče nebo piráta , a také náklady na ošetření zraněných a odměňování příbuzných zabitých (ve výši 6 měsíčních až 2letých platů). Předpokládejme, že celkový počet ztrát je odvozen ve 20 000 rublech. Toto množství je nutné rozložit na pohotovostní hmotu. Nouzová hmota se bude skládat především ze všech věcí, které byly zachráněny: loď s příslušenstvím, všechny položky nákladu, včetně těch, jejichž poškození nepodléhá rozkladu. Všechny tyto položky jsou zahrnuty do pohotovostní hmoty za cenu, za kterou by se daly prodat v místě sestavení průměrného vyúčtování, opět minus dopravné, clo a další náklady na místě. Předpokládejme, že všechny tyto položky jsou oceněny na 170 000 rublů. Do pohotovostní hmoty je ale třeba zahrnout také: 1) poškozené věci za cenu, za kterou jsou na místě ve své poškozené podobě, řekněme 10 000 rublů; 2) celkový počet ztrát již stažených a podléhajících rozkladu podle pravidla: pretium succedit in locum rei (cena nahrazuje věc), to znamená 20 000 rublů. Nouzová hmotnost bude tedy stanovena na 200 000 rublů. 20 000 r. ztráty budou rozloženy na 200 000 rublů; v důsledku toho každá osoba účastnící se nehody zaplatí nouzové peníze ve výši 10% hodnoty, která mu náleží (náklad, loď atd.), přičemž jeho ztráty mu budou nahrazeny pouze ve výši 90%, protože 10 % připadá na jeho podíl, který se mu odečítá. Kapitán nebo iniciátor průměrné úpravy vybírá a rozděluje nouzové peníze. Do zaplacení nouzových peněz jsou loď a náklad považovány za zástavu : celní správa je povinna je zabavit ihned po vyjádření kapitána o nutnosti vypracovat průměrný výpis. Pro účastníky nehody je kromě soudní asistence (ta je vyžadována v Prusku ) závazný průměrný výpis vypracovaný průměrným likvidátorem .

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Dispasha // Námořní slovník / Ch. vyd. V. N. Černovin . - Moskva: Vojenské nakladatelství, 1989. - S. 132. - 511 s. — 100 000 výtisků.  — ISBN 5-203-00174-X .

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie