| Donna Donna | |
|---|---|
| Píseň | |
| Účinkující | Joan Baez , Donovan , Nice Toby [d] , Chava Alberstein , Esther Ofarim , Theodore Bikel , Karsten Troyke [d] a Cho Sumi |
| Datum vydání | 1960 |
| Jazyk | jidiš |
| označení | Vanguard Records |
| Písničkář | hudba Sholom Sekunda , text Arn Zeitlin |
"Donna Donna" ("Dona Dona", "Dana Dana") je populární píseň v Americe , stejně jako v několika dalších zemích; dlouho se například zpívalo v japonských školách.
Píseň napsal pod názvem „Dos kelbl“ ( tele ) skladatel Sholom Sekunda s textem Arna Zeitlina v jidiš pro muzikál „Esterke“ ( 1940-1941 ), který režíroval Maurice Schwartz v roce 1941 v židovském divadle umění na Manhattanu . 's Second Avenue. Poprvé ve Spojených státech byla píseň vytištěna v programu hry a v roce 1943 - v samostatném hudebním vydání s názvem „Dana, Dana, Dana“ (Metro Music Co., New York ).
Text písně napsal již dříve A. Zeitlin a byl publikován v časopiseckém vydání jeho hry „Esterke un Casimir der groyser“ ( Esterka a Kazimír Veliký , časopis Globus, Varšava , 1932). Pro produkci v roce 1941 v New Yorku Arn Zeitlin výrazně upravil svou dřívější hru.
Píseň byla nahrána ve 2/4 taktu, pro mužské a ženské hlasy, sbor a orchestr. Secunda napsal „Dana“ pro orchestr a „Dana Dana“ pro sólisty. Text v jidiš byl napsán v latině. Pro sbor Secunda označil „andantino“ a „sempre staccato“ („vždy staccato!“). Úvodní melodie se na konci opakovala. Bylo také napsáno piu mosso (rychleji) pro refrén a některé pasáže, kdy texty byly o větru. Nejprve vstoupí žena (Secunda napsal "ona", ona), 4 řádky, poté muž ("on", on) zpívá další čtyři řádky. Počínaje refrénem zpívají společně. Počínaje třetí větou (Dana Dana Dana…) muž zpívá níže, než je hlavní melodie. Pak se opakuje melodie refrénu, pak melodii zpívá "on" a "ona" zpívá někdy "Dana" a někdy "Ah", vysokým hlasem s technickou pasáží. Secunda napsal "molto rit." dokončit první verš (verš). Existují určité rozdíly mezi původní verzí a tou, která se stala široce známou. Sekunda napsal "ah-ah-ah" pro partituru sboru s "přerušenými" akordy.
První překlad písně do angličtiny provedl sám Secunda, ale nezískal žádnou proslulost. Píseň se stala populární v anglické verzi jako „Donna Donna“ v překladu kolem roku 1956 od Arthura Kevesse a Teddyho Schwartze . Píseň se stala obzvláště populární po vystoupení Joan Baez s kytarovým doprovodem v roce 1960 a Donovana v roce 1965 .
Píseň byla také přeložena do mnoha dalších jazyků, včetně němčiny , francouzštiny , japonštiny , hebrejštiny , esperanta (jedna z nejznámějších a nejznámějších esperantských písní na světě) a ruštiny. Ruské překlady vytvořili Zeev Geisel v roce 2002 , Anatoly Pinsky , Viktor Shapiro (2009).
Píseň nastudovali umělci jako Joan Baez , Donovan , Chava Alberstein , Theodore Bikel, André Zweig, Helene Rolle v duetu s Dorothe , jidiš jidiš soubor písní Dona a na soundtracku ji provedlo také Royal Knights Quartet. k japonskému anime seriálu Revoluční dívka Utena . Píseň byla zakázána v Jižní Koreji jako komunistická píseň [1] .
|
Původní text v ruském přepisu [2] Afn furl ligt dos kelbl, Refrén: Shright dos calble, zogt death poyer: refrén Bidne kelber tut man bindn refrén |
Překlad Victor Shapiro Na voze leží tele, lže Refrén : Dona, dona, dona, dona... Muž říká teleti: refrén Tak se to stalo s telaty - refrén |
Překlad Zeev Geisel Přes pole a kopeček Refrén: Možná, kdyby jen - kdybych ti mohl refrén Ale tele jde dál refrén |
Překlad Anatoly Pinsky Tu se britzka kutálí na trh, Refrén: "Přestaň kňučet," zakřičel řidič. - refrén A proč budou telata porážena, refrén |