Diecéze Adria-Rovigo | |
---|---|
lat. Dioecesis Adriensis-Rhodigiensis ital. Diecéze Adria-Rovigo | |
| |
Země | Itálie |
Metropole | Benátky |
obřad | latinský obřad |
Datum založení | 7. století |
Řízení | |
Hlavní město | Adria |
Katedrála | Svatí Petr a Pavel |
Hierarcha | Pierantonio Pavanello |
Statistika | |
farnosti | 109 |
Náměstí | 1 193 km² |
Počet obyvatel | 204 179 |
Počet farníků | 202 069 |
Podíl farníků | 99,0 % |
dicesi.rovigo.it | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Diecéze Adria-Rovigo ( latinsky: Dioecesis Adriensis-Rhodigiensis , italsky: Diocesi di Adria-Rovigo ) je diecéze římskokatolické církve v rámci arcidiecéze - metropole Benátek , která je součástí církevní oblasti Treveneto v Itálii . Diecézi v současnosti spravuje biskup Pierantonio Pavanello.
Klérus diecéze zahrnuje 169 kněží (138 diecézních a 31 klášterních kněží ), 48 mnichů, 185 jeptišek.
Adresa diecéze: Via Giacomo Sichirollo 18, 45100 Rovigo, Itálie. Telefon: 0425 22 454. Fax: 0425 23 033.
Diecéze má jurisdikci přes 109 farností ve 44 obcích v provincii Padova .
Všechny farnosti jsou sdruženy ve 13 děkanátech .
Biskupské křeslo se nachází ve městě Adria v kostele svatých Petra a Pavla. Rovigo je domovem konkatedrály svatého Štěpána, papeže a mučedníka.
Přesné datum založení departementu Adria ještě nebylo stanoveno. Podle legendy byl jeho zakladatelem Apollinaris , biskup z Ravenny , který žil na konci 2. století . Ale i přes známý vliv exarchátu Ravenna na diecézi Adria neexistují žádné dokumenty potvrzující tuto tradici. Poprvé v písemném prameni je diecéze Adria zmíněna v aktu císaře Valentiniana III . (419 - 455), ve kterém byla Janu Angelopusovi, metropolitovi z Ravenny, udělena jurisdikce nad 24 sufragánními biskupstvími, včetně Adrie. Caesar Baronius ve svých Annales ad annum 432 říká, že tento akt byl padělek a byl sepsán mezi 7. a 8. stoletím.
Akty Lateránského koncilu z roku 649 za papeže Martina I. jsou prvním dokumentem, který hovoří o diecézi Adria. Biskup Gallinostius Hadrianensis Episcopus je na seznamu účastníků .
Nápis na křtitelnici Santa Maria della Tombe v Adrii pochází ze 7.–8. století a obsahuje jméno Bona, třetího biskupa Adrie. Na architrávu bran Baptisteria San Giovanni, vlevo od průčelí Santa Maria della Tomba, je napsáno jméno Jana I., čtvrtého biskupa z Adrie. Od té doby jsou informace o biskupech z Adrie obsaženy v písemných pramenech.
14. března 863 udělil papež Mikuláš III . biskupu Lvu právo vykonávat světskou moc na území diecéze. Biskupové z Adrie zprvu spravovali pouze hrabství Gavello, později však obdrželi řadu titulů a pozemků odkázaných dobrodinci.
V roce 920, kvůli častým pohanským nájezdům ze severu a neustálým záplavám, biskup Paul opustil Adrii a přestěhoval se do Rovigo. Papež Jan X. bulou Curtem Bonevigo quae vocatur Rodige schválil světskou pravomoc pro biskupa i v tomto regionu. Až dosud se vědci neshodli na tom, zda je tento dokument potvrzením přesunu kazatelny z Adrie do Roviga. Kolem roku 1200 ztratili biskupové světskou moc v diecézi a přešli nejprve na aristokraty (Este a Cararesi), poté na Benátskou republiku , Francii , rakouskou říši a nakonec Itálii .
V průběhu staletí se hranice diecéze Adria několikrát změnily. 7. září 1792 , po zrušení opatství Vangadizza, Senát Benátské republiky připojil k diecézi 12 farností v Badia (San Giovanni), Barucella, Salvaterra, Crocetta, Villafora, Rasa, Barbullo, Sagvedo, Cavazza , San Martino di Venice, Borsea a Fratta.
Papež Pius VII . bulami De salute dominici gregis z 1. května 1818 a Cum non gravibus z 9. března 1819 znovu změnil hranice diecéze, načež diecéze Adria zahrnovala 78 farností a 150 000 farníků.
Dne 7. července 1909 byl dekretem Ea semper fuit Posvátné kongregace konzistoře přenesen Adrijský stolec do Roviga. Když se to dozvěděli, obyvatelé Adrie zaútočili na biskupa Tommasa Pio Boggiani, za což byl na město uvalen zákaz , který trval patnáct dní.
30. září 1986 obdržela diecéze svůj současný název diecéze Adria-Rovigo a katedrála v Rovigu byla povýšena na důstojnost konkatedrály.
Seznam ordinářů diecéze Adria Rovigo | |
---|---|
název | Komentář |
callionista | Blažený. Zmíněno v 649. |
Bon | Stolici zastával v 7. nebo 8. století. |
John I | Stolici zastával v 7. nebo 8. století. |
Leon (Leopert) | Zmíněno v 861 nebo 863. |
Theodine | Zmíněno v 877. |
Pavel Cattaneo da Lendinara | Zmíněno v roce 920. |
Jan II | Od roku 938 obsadil oddělení. Naposledy zmíněn v 948. |
Gemerius (Geminius) z Ravenny | Zmíněno v roce 952. |
Astolf (Asolf) z Říma | Předsedu zastává od roku 967. Naposledy zmíněn v 992. |
Alberic | Zmíněno v roce 1001. |
Petr I | Předsedu zastává od roku 1003. Naposledy zmíněn v 1016. |
Benedikt | Předsedu zastává od roku 1050. Naposledy zmíněn v roce 1067. |
Atto (Atton, Panson, Tuton) z Milána | Zmíněno v roce 1067. |
Hubert | Zmíněno v roce 1071. |
Petr II z Foligna | Předsedu zastával v letech 1073 až 1091. Zemřel na kazatelně. |
Jakuba I. z Florencie | Předsedu zastával v letech 1091 až 1104. Zemřel na kazatelně. |
Izák I | Obsadil oddělení od roku 1104 do roku 1115. Zemřel na kazatelně. |
Petr III Michieli | Obsadil oddělení od roku 1116. |
Řehoř I | Předsedu zastával v letech 1125 až 1138. Zemřel na kazatelně. |
Florius I Cattaneo da Lendinara (da Verona) | Obsadil oddělení od roku 1138. |
Řehoř II | Stolici zastával od prosince 1140. Poslední zmínka v roce 1154. |
Guiscard | Zmíněno v roce 1158. |
Vitalij z Milána | Předsedu zastává od roku 1160. Poslední zmínka v roce 1162. |
Gabriel | Obsadil oddělení od roku 1168. Poslední zmínka v roce 1179. |
Jana III | Zmíněno v roce 1184. |
Izák II | Obsadil oddělení od roku 1186. Naposledy zmíněn v roce 1198. |
Petr IV | Obsadil oddělení od roku 1203. Poslední zmínka v roce 1207. |
Rolando Sabatino (nebo Zabarella) | Předsedu zastává od roku 1210. Poslední zmínka v roce 1233. |
Guglielmo d'Este | Předsedu zastával v letech 1240 až 1257. Zemřel na kazatelně. |
Florius II | Předsedu zastává od roku 1258. Poslední zmínka z roku 1265. |
Jakuba II | Předsedu zastává od roku 1270. Poslední zmínka v roce 1274. |
Poutník I | Předsedu zastával v letech 1277 až 1280. Zemřel na kazatelně. |
Ottolin | Camaldul . Stolce zastával od října 1280 do 11. srpna 1284. Zemřel na kazatelně. |
Bonifác I | Předsedu zastával od roku 1285 do konce července 1286. |
Bonaconta (Bonajunta) | Dominikánská . Stolec zastával od 14. července 1288 do 10. prosince 1306. Zemřel na kazatelně. |
Jana IV | františkánský . Předsedu zastával v letech 1308 až 1317. Zemřel na kazatelně. |
Aegidius | Zmíněno v roce 1317. |
Salon Buzzacarino | Stolec zastával od 8. července 1318 do 29. srpna 1327. Zemřel na kazatelně. |
Esuperanzio Lambertazzi | Stolec zastával od 22. listopadu 1327 do 11. října 1329. Převeden do křesla Cervia. |
Benvenuto | Dominikánská. Stolec zastával od 20. října 1329 do roku 1348. Zemřel na kazatelně. |
Ke konci roku 2012 bylo z 204 464 lidí žijících na území diecéze 198 000 katolíků, což odpovídá 96,8 % z celkového počtu obyvatel diecéze.
rok | počet obyvatel | kněží | stálí jáhni | mnichy | farnosti | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
katolíci | Celkový | % | Celkový | světské duchovenstvo | černé duchovenstvo | počet katolíků na kněze |
muži | ženy | |||
2001 | 199,990 | 202,172 | 98,9 | 182 | 154 | 28 | 1,098 | 42 | 258 | 109 | |
2002 | 199,990 | 202,172 | 98,9 | 177 | 149 | 28 | 1,129 | 42 | 253 | 109 | |
2003 | 200,128 | 202,864 | 98,7 | 175 | 147 | 28 | 1,143 | 44 | 195 | 109 | |
2004 | 200,128 | 202,878 | 98,6 | 176 | 145 | 31 | 1,137 | 48 | 190 | 109 | |
2006 | 202,069 | 204,179 | 99,0 | 169 | 138 | 31 | 1,195 | 48 | 185 | 109 | |
2012 | 198 000 | 204,464 | 96,8 | 159 | 129 | třicet | 1,245 | 2 | 56 | 160 | 109 |
Slovníky a encyklopedie | |
---|---|
V bibliografických katalozích |
Církevní oblast Treveneto | |
---|---|