Diecéze Adria-Rovigo

Diecéze Adria-Rovigo
lat.  Dioecesis Adriensis-Rhodigiensis
ital.  Diecéze Adria-Rovigo

Katedrála svatých Petra a Pavla, Adria
Země Itálie
Metropole Benátky
obřad latinský obřad
Datum založení 7. století
Řízení
Hlavní město Adria
Katedrála Svatí Petr a Pavel
Hierarcha Pierantonio Pavanello
Statistika
farnosti 109
Náměstí 1 193 km²
Počet obyvatel 204 179
Počet farníků 202 069
Podíl farníků 99,0 %
dicesi.rovigo.it
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Diecéze Adria-Rovigo ( latinsky:  Dioecesis Adriensis-Rhodigiensis , italsky:  Diocesi di Adria-Rovigo ) je diecéze římskokatolické církve v rámci arcidiecéze - metropole Benátek , která je součástí církevní oblasti Treveneto v Itálii . Diecézi v současnosti spravuje biskup Pierantonio Pavanello.

Klérus diecéze zahrnuje 169 kněží (138 diecézních a 31 klášterních kněží ), 48 mnichů, 185 jeptišek.

Adresa diecéze: Via Giacomo Sichirollo 18, 45100 Rovigo, Itálie. Telefon: 0425 22 454. Fax: 0425 23 033.

Území

Diecéze má jurisdikci přes 109 farností ve 44 obcích v provincii Padova .

Všechny farnosti jsou sdruženy ve 13 děkanátech .

Biskupské křeslo se nachází ve městě Adria v kostele svatých Petra a Pavla. Rovigo je domovem konkatedrály svatého Štěpána, papeže a mučedníka.

Historie

Přesné datum založení departementu Adria ještě nebylo stanoveno. Podle legendy byl jeho zakladatelem Apollinaris , biskup z Ravenny , který žil na konci 2. století . Ale i přes známý vliv exarchátu Ravenna na diecézi Adria neexistují žádné dokumenty potvrzující tuto tradici. Poprvé v písemném prameni je diecéze Adria zmíněna v aktu císaře Valentiniana III . (419 - 455), ve kterém byla Janu Angelopusovi, metropolitovi z Ravenny, udělena jurisdikce nad 24 sufragánními biskupstvími, včetně Adrie. Caesar Baronius ve svých Annales ad annum 432 říká, že tento akt byl padělek a byl sepsán mezi 7. a 8. stoletím.

Akty Lateránského koncilu z roku 649 za papeže Martina I. jsou prvním dokumentem, který hovoří o diecézi Adria. Biskup Gallinostius Hadrianensis Episcopus je na seznamu účastníků .

Nápis na křtitelnici Santa Maria della Tombe v Adrii pochází ze 7.–8. století a obsahuje jméno Bona, třetího biskupa Adrie. Na architrávu bran Baptisteria San Giovanni, vlevo od průčelí Santa Maria della Tomba, je napsáno jméno Jana I., čtvrtého biskupa z Adrie. Od té doby jsou informace o biskupech z Adrie obsaženy v písemných pramenech.

14. března 863 udělil papež Mikuláš III . biskupu Lvu právo vykonávat světskou moc na území diecéze. Biskupové z Adrie zprvu spravovali pouze hrabství Gavello, později však obdrželi řadu titulů a pozemků odkázaných dobrodinci.

V roce 920, kvůli častým pohanským nájezdům ze severu a neustálým záplavám, biskup Paul opustil Adrii a přestěhoval se do Rovigo. Papež Jan X. bulou Curtem Bonevigo quae vocatur Rodige schválil světskou pravomoc pro biskupa i v tomto regionu. Až dosud se vědci neshodli na tom, zda je tento dokument potvrzením přesunu kazatelny z Adrie do Roviga. Kolem roku 1200 ztratili biskupové světskou moc v diecézi a přešli nejprve na aristokraty (Este a Cararesi), poté na Benátskou republiku , Francii , rakouskou říši a nakonec Itálii .

V průběhu staletí se hranice diecéze Adria několikrát změnily. 7. září 1792 , po zrušení opatství Vangadizza, Senát Benátské republiky připojil k diecézi 12 farností v Badia (San Giovanni), Barucella, Salvaterra, Crocetta, Villafora, Rasa, Barbullo, Sagvedo, Cavazza , San Martino di Venice, Borsea a Fratta.

Papež Pius VII . bulami De salute dominici gregis z 1. května 1818 a Cum non gravibus z 9. března 1819 znovu změnil hranice diecéze, načež diecéze Adria zahrnovala 78 farností a 150 000 farníků.

Dne 7. července 1909 byl dekretem Ea semper fuit Posvátné kongregace konzistoře přenesen Adrijský stolec do Roviga. Když se to dozvěděli, obyvatelé Adrie zaútočili na biskupa Tommasa Pio Boggiani, za což byl na město uvalen zákaz , který trval patnáct dní.

30. září 1986 obdržela diecéze svůj současný název diecéze Adria-Rovigo a katedrála v Rovigu byla povýšena na důstojnost konkatedrály.

Diecézní ordináři

Středověk

Seznam ordinářů diecéze Adria Rovigo
název Komentář
callionista Blažený. Zmíněno v 649.
Bon Stolici zastával v 7. nebo 8. století.
John I Stolici zastával v 7. nebo 8. století.
Leon (Leopert) Zmíněno v 861 nebo 863.
Theodine Zmíněno v 877.
Pavel Cattaneo da Lendinara Zmíněno v roce 920.
Jan II Od roku 938 obsadil oddělení. Naposledy zmíněn v 948.
Gemerius (Geminius) z Ravenny Zmíněno v roce 952.
Astolf (Asolf) z Říma Předsedu zastává od roku 967. Naposledy zmíněn v 992.
Alberic Zmíněno v roce 1001.
Petr I Předsedu zastává od roku 1003. Naposledy zmíněn v 1016.
Benedikt Předsedu zastává od roku 1050. Naposledy zmíněn v roce 1067.
Atto (Atton, Panson, Tuton) z Milána Zmíněno v roce 1067.
Hubert Zmíněno v roce 1071.
Petr II z Foligna Předsedu zastával v letech 1073 až 1091. Zemřel na kazatelně.
Jakuba I. z Florencie Předsedu zastával v letech 1091 až 1104. Zemřel na kazatelně.
Izák I Obsadil oddělení od roku 1104 do roku 1115. Zemřel na kazatelně.
Petr III Michieli Obsadil oddělení od roku 1116.
Řehoř I Předsedu zastával v letech 1125 až 1138. Zemřel na kazatelně.
Florius I Cattaneo da Lendinara (da Verona) Obsadil oddělení od roku 1138.
Řehoř II Stolici zastával od prosince 1140. Poslední zmínka v roce 1154.
Guiscard Zmíněno v roce 1158.
Vitalij z Milána Předsedu zastává od roku 1160. Poslední zmínka v roce 1162.
Gabriel Obsadil oddělení od roku 1168. Poslední zmínka v roce 1179.
Jana III Zmíněno v roce 1184.
Izák II Obsadil oddělení od roku 1186. Naposledy zmíněn v roce 1198.
Petr IV Obsadil oddělení od roku 1203. Poslední zmínka v roce 1207.
Rolando Sabatino (nebo Zabarella) Předsedu zastává od roku 1210. Poslední zmínka v roce 1233.
Guglielmo d'Este Předsedu zastával v letech 1240 až 1257. Zemřel na kazatelně.
Florius II Předsedu zastává od roku 1258. Poslední zmínka z roku 1265.
Jakuba II Předsedu zastává od roku 1270. Poslední zmínka v roce 1274.
Poutník I Předsedu zastával v letech 1277 až 1280. Zemřel na kazatelně.
Ottolin Camaldul . Stolce zastával od října 1280 do 11. srpna 1284. Zemřel na kazatelně.
Bonifác I Předsedu zastával od roku 1285 do konce července 1286.
Bonaconta (Bonajunta) Dominikánská . Stolec zastával od 14. července 1288 do 10. prosince 1306. Zemřel na kazatelně.
Jana IV františkánský . Předsedu zastával v letech 1308 až 1317. Zemřel na kazatelně.
Aegidius Zmíněno v roce 1317.
Salon Buzzacarino Stolec zastával od 8. července 1318 do 29. srpna 1327. Zemřel na kazatelně.
Esuperanzio Lambertazzi Stolec zastával od 22. listopadu 1327 do 11. října 1329. Převeden do křesla Cervia.
Benvenuto Dominikánská. Stolec zastával od 20. října 1329 do roku 1348. Zemřel na kazatelně.

Nový čas

Statistiky

Ke konci roku 2012 bylo z 204 464 lidí žijících na území diecéze 198 000 katolíků, což odpovídá 96,8 % z celkového počtu obyvatel diecéze.

rok počet obyvatel kněží stálí jáhni mnichy farnosti
katolíci Celkový % Celkový světské duchovenstvo černé duchovenstvo počet katolíků
na kněze
muži ženy
2001 199,990 202,172 98,9 182 154 28 1,098 42 258 109
2002 199,990 202,172 98,9 177 149 28 1,129 42 253 109
2003 200,128 202,864 98,7 175 147 28 1,143 44 195 109
2004 200,128 202,878 98,6 176 145 31 1,137 48 190 109
2006 202,069 204,179 99,0 169 138 31 1,195 48 185 109
2012 198 000 204,464 96,8 159 129 třicet 1,245 2 56 160 109

Zdroje

Viz také