Mark Semjonovič Živov | |
---|---|
Datum narození | 1893 [1] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 1962 [1] |
Místo smrti | |
občanství (občanství) | |
obsazení | spisovatel |
Pracuje ve společnosti Wikisource |
Mark Semjonovič Živov ( 1893 , Gomel - 1962 , Moskva ) - sovětský literární kritik a překladatel.
Narodil se ve vzdělané židovské rodině – jeho otec byl novinář a ve Varšavě vydával jidiš noviny . [2] Vystudoval ruské gymnázium ve Varšavě. Ve 20.–30. letech 20. století pracoval jako novinář, mimo jiné v novinách Izvestija . Napsal brožuru „Rudá armáda v boji proti negramotnosti“ ( 1925 ), recenzi maďarské literatury „Od Pemeta k Tissovi“ (1932). Překládal také z jidiš, včetně sbírky povídek Davida Bergelsona Bouřlivé dny (1923), básně Leiba Kvitka ; [3] Řada článků z 20. a 30. let je věnována inscenacím Moskevského státního židovského divadla (Moskva GOSET). [4] [5]
V roce 1943 sestavil a přeložil sbírku německých antifašistických příběhů Velký hněv, včetně děl Johannese Bechera , Willyho Bredela , Bertolta Brechta , E. E. Kishe . Autor populárních knih o Adamu Mickiewiczovi ( 1949 , značně rozšířené vydání 1956 ), Vladislavu Bronevském ( 1951 ), Juliuszi Slovackém ( 1958 ), Julianu Tuwimovi ( 1960 , dotisk 1963 ). Překládal do ruštiny polské klasiky - Mickiewicz, Slovák, Tuwim, Galchinsky , Staff ; ve větší míře je však znám jako redaktor-sestavovatel edic polské literatury, který k jejímu překladu přilákal řadu významných autorů, včetně Sigismunda Krzhizhanovského .
Byl pohřben na hřbitově Peredelkino .
Syn - lingvista Viktor Živov (1945-2013); dcera Julia byla provdána za filozofa I. D. Rozhanského .
|