Smyk

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 18. prosince 2017; kontroly vyžadují 7 úprav .

Smyk - narušení pohybu automobilu nebo motocyklu podél podélné roviny kol . Vyvoláno úmyslně řidičem (pro rychlé zatáčení [1] ), nebo neúmyslně.

Na rozdíl od automobilů nejsou dvoukolové motocykly schopné trvalého pohybu v kontrolovaných smycích, s výjimkou sportů, jako je plochá dráha , kde motocykly zatáčí výhradně v kontrolovaných smycích.

Kromě toho se v některých regionálních dialektech smyku nazývá drift , tedy překročení poloměru zatáčky popsaného zadními krajními body karoserie při zatáčení v zatáčce přes poloměr zatáčky popsaný vnějším kolem pevné nápravy. (nebo v případě tramvají poloměr vnější kolejnice), zejména u dlouhých vozidel nebo přívěsů (návěsů).

Příčiny neúmyslného smyku

špatná trakce kol (včetně nadměrného opotřebení pneumatik a aquaplaningu ).
nesprávný chod spojky
náhlé uvolnění plynu na cestách
ostrý manévr řízení
nízký tlak v pneumatikách_

Bezpečnostní opatření

Pro řidiče na jedoucích vozidlech byla vypracována řada doporučení, aby se předešlo nebezpečí smyku [2] [3] [4] .

Fyzika jevu

Ke smyku vozu v zatáčce dochází, když odstředivá síla převyšuje tažnou sílu kol vozu s vozovkou :. Zde je hmotnost vozu, je rychlost vozu, je poloměr otáčení (vzdálenost od středu zatáčky ke středu zadní nápravy), je součinitel adheze kol vozu k vozovce , je zrychlení volného pádu . Maximální rychlost vozu v zatáčce je tedy . [5] ${\frac {Mv_{a}^{2}}{R}}=\varphi Mg$ $M$ $v_{a}$ $R$ $\varphi$ $G$ $v_{a}={\sqrt {\varphi Rg))$

Boční smyk vozu je možný i při prudkém brzdění, kdy řidič zapne blokování kol. Při odvalování kol automobilu bez prokluzu je část kol dotýkající se vozovky nehybná. Případnému bočnímu pohybu vozu brání statické tření , kde je koeficient tření, hmotnost vozu. Při zablokování kol prokluzují v místě kontaktu s vozovkou. Třecí síla je v tomto případě rovna , ale směřuje opačně k vektoru rychlosti vozidla vzhledem k vozovce. Síla potřebná k pohybu vozu do strany , kde je úhel mezi plnou rychlostí vozu a jeho rychlostí po silnici. Pokud je rychlost bočního pohybu automobilu mnohem nižší než jeho rychlost po silnici , pak a . Síla potřebná k pohybu vozidla do stran je tedy úměrná jeho boční rychlosti. Pomalý boční pohyb vozu (smyk) může být způsoben libovolně malou silou [6] . $\mu G$ $\mu$ $G$ $\mu G$ $F=\mu G\sin \alpha$ $\alpha$ $proti$ $u$ $\sin \alpha ={\frac {v}{u))$ $F={\frac {\mu Gv}{u))$

Viz také

Poznámky

↑ Alexander Ponomarev Proč sešlápnout brzdový pedál levou nohou? Archivováno 3. května 2017 na Wayback Machine // Popular Mechanics
↑ V. Gelmiza Jak se vyrovnat se smykem Archivní kopie z 29. prosince 2016 na Wayback Machine // Science and Life . - 1999. - č. 6
↑ D. Zykov Jak přežít na kluzké cestě Archivní kopie z 30. dubna 2017 na Wayback Machine // Science and Life . - 2002. - č. 1
↑ D. Zykov “Načítání - otáčení - trakce”, aneb co nás zachrání na kluzké cestě Archivní kopie z 20. prosince 2016 na Wayback Machine // Science and Life . - 2014. - č. 10
↑ Klennikov V. M., Iljin N. M. Car. Příručka pro řidiče první třídy. - M., Doprava, 1976. 301-302
↑ Butikov, 1982 , s. 52,53.

Literatura

E.I. Butikov, A.A. Bykov, A.S. Kondratiev. Fyzika pro vysokoškoláky. — M .: Nauka, 1982. — 608 s. — 300 000 výtisků.