Smyk - narušení pohybu automobilu nebo motocyklu podél podélné roviny kol . Vyvoláno úmyslně řidičem (pro rychlé zatáčení [1] ), nebo neúmyslně.
Na rozdíl od automobilů nejsou dvoukolové motocykly schopné trvalého pohybu v kontrolovaných smycích, s výjimkou sportů, jako je plochá dráha , kde motocykly zatáčí výhradně v kontrolovaných smycích.
Kromě toho se v některých regionálních dialektech smyku nazývá drift , tedy překročení poloměru zatáčky popsaného zadními krajními body karoserie při zatáčení v zatáčce přes poloměr zatáčky popsaný vnějším kolem pevné nápravy. (nebo v případě tramvají poloměr vnější kolejnice), zejména u dlouhých vozidel nebo přívěsů (návěsů).
Pro řidiče na jedoucích vozidlech byla vypracována řada doporučení, aby se předešlo nebezpečí smyku [2] [3] [4] .
Ke smyku vozu v zatáčce dochází, když odstředivá síla převyšuje tažnou sílu kol vozu s vozovkou :. Zde je hmotnost vozu, je rychlost vozu, je poloměr otáčení (vzdálenost od středu zatáčky ke středu zadní nápravy), je součinitel adheze kol vozu k vozovce , je zrychlení volného pádu . Maximální rychlost vozu v zatáčce je tedy . [5]
Boční smyk vozu je možný i při prudkém brzdění, kdy řidič zapne blokování kol. Při odvalování kol automobilu bez prokluzu je část kol dotýkající se vozovky nehybná. Případnému bočnímu pohybu vozu brání statické tření , kde je koeficient tření, hmotnost vozu. Při zablokování kol prokluzují v místě kontaktu s vozovkou. Třecí síla je v tomto případě rovna , ale směřuje opačně k vektoru rychlosti vozidla vzhledem k vozovce. Síla potřebná k pohybu vozu do strany , kde je úhel mezi plnou rychlostí vozu a jeho rychlostí po silnici. Pokud je rychlost bočního pohybu automobilu mnohem nižší než jeho rychlost po silnici , pak a . Síla potřebná k pohybu vozidla do stran je tedy úměrná jeho boční rychlosti. Pomalý boční pohyb vozu (smyk) může být způsoben libovolně malou silou [6] .