Zarif Bashiri

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 17. října 2022; kontroly vyžadují 2 úpravy .

Zarif Bashiri
portrét Zarifa Bashiriho od Enrique Bashiriho
Datum narození	5. května 1888( 1888-05-05 )
Místo narození	vesnice Chuteevo (nyní Kaibitsky District , Tatarstan )
Datum úmrtí	21. října 1962( 1962-10-21 ) (74 let)
Místo smrti	Ufa , Bashkir ASSR
občanství (občanství)	SSSR
obsazení	básník, spisovatel, pedagog, prozaik, vědec, překladatel, etnograf, publicista, učitel
Jazyk děl	tatarská , uzbecká , ujgurská , ruská , baškirská [1] [2] [3]
© Díla tohoto autora nejsou zdarma

Zarif Sharafutdinovich Bashiri , ( Tat. Zarif Sharafetdin uly Bashiri ), 5. května 1888 , vesnice. Chuteevo , Tsivilsky okres, Kazaňská provincie (nyní Kaibitsky okres Tatarstánu ) - 21. října 1962 , Ufa , Baškir ASSR ) - Tatarský sovětský spisovatel , básník , překladatel , publicista a etnograf , učitel [4] . Vytvořil díla v tatarštině , uzbečtině , ujgurštině [2] [5] , dále v baškirštině [1] a ruštině .

Životopis

Zarif Bashiri se narodil 5. května 1888 ve vesnici Chuteevo , okres Tsivilsky v provincii Kazaň (nyní okres Kaibitsky v Republice Tatarstán ) v rodině mully. Tatar podle národnosti .

Od roku 1898 do roku 1902 studoval na Nuria Madrasah ve městě [6] Buinsk . Poté, od roku 1902 do roku 1904, pokračoval ve studiu na madrasa ve vesnici Akyegetovo. Poté, co vystudoval madrasu, pracoval sám jako učitel ve své rodné vesnici, vstoupil do madrasy „Muhammadiya“ , kterou absolvoval v roce 1908.

První publikace Bashiri spadají do období studia v madrasa "Muhammadiye". Takže v roce 1905 jeho první básně „Ať žije svoboda!“ a „Odvolání k Dumě“. Následně byl publikován v časopisech Shura (Rada) a Chukech (Kladivo), novinách Fiker (Myšlenka), Yoldyz (Star), Vakyt (Čas) ).

V roce 1908 se přestěhoval do města Orenburg , kde v letech 1908-1910. Vyšlo 8 básnických sbírek „Sounds of the Tuty River“, „Básně“, „Jarní slunce“ 1908 „Morning Ring“, „For Memory“, „Utěšení a probuzení“, „Jarní kapka“ 1909, „Kolébka citů“ 1909 d. Pracoval jako korektor v tiskárně "Karimov, Khusainov a spol.". Dále spolu s funkcí hlavního tajemníka v časopise "Chukech" ("Hammer"). Zabýval se vědeckým výzkumem, výsledkem práce je sepsání a vydání v roce 1909 etnografických esejů „Čuvaš“ a „Meščeryaki“.

Od roku 1910 vyučoval tatarský a ruský jazyk a literaturu ve vesnicích Allagulovo a Verka v provinciích Penza a Tambov . Velmi zajímavý je příběh „Chuvash kyzy Anisә“ („Čuvašská dívka Anisa“), vydaný v roce 1911.

Od roku 1913 vyučuje ve městě Kapal (dnes Kazachstán ). Studuje jazyky, život a způsob života kazašských, ujgurských a uzbeckých národů. Od roku 1917 v redakcích novin a satirického časopisu "Sadak" ("Ray") ve městě Verny (od roku 1921 Alma-Ata ).

1918-1919 - vedoucí oddělení veřejného školství ve městě Džarkent ( Kazachská ASSR ). Později - pracuje ve vzdělávacích institucích Taškentu , zastává odpovědné funkce v redakcích novin a časopisů.

Pracuje na románu "Tau kultiklarynda" ("V soutěskách"). Píše hru „Sadyr Khonruk“, jejíž inscenace ujgurské divadelní skupiny v Domě národnostních menšin v Alma-Atě se v roce 1923 stala jednou z prvních divadelních inscenací v ujgurském jazyce .

Od roku 1921 byl členem předsednictva spolku proletářských spisovatelů. V letech 1920-1930. vyučoval uzbecké a ujgurské jazyky a literaturu na Středoasijské státní univerzitě ( Uzbek ASSR , Taškent ). V tomto období vyšly v Kazani sbírky „Uzbecká literatura“, „Ujgurská literatura“, „Čuvašská literatura“ (překlad a úvodní slovo Z. Bashiri), jejichž účelem bylo seznámit tatarského čtenáře s národními literaturami tyto národy. [1] [4] [7] [8]

V roce 1925 ve městě Samarkand oslavila veřejnost Uzbekistánu 20. výročí literární a tvůrčí činnosti Z. Bashiriho. V roce 1928 vyšel příběh „Efak kulmak“ („Hedvábné šaty“) v tatarštině (v Uzbeku v roce 1927). [čtyři]

1930-1931 žil a pracoval na Donbasu ve městě Stalino jako vedoucí literárního oddělení tatarských novin Proletar (Proletary). V letech 1931-1933. ve městě Moskvě , Lidový komisariát financí RSFSR  - vrchní inspektor. V roce 1933 přišel do Ufy na místo inspektora na Lidovém finančním komisariátu Baškirské ASSR , od roku 1933 pracoval na příběhu „Karakosh Yauy“ 1937 (vyšlo v baskirském jazyce v roce 1958). V roce 1936 vláda BASSR jmenovala osobní penzi. V roce 1938 byl přijat za člena Svazu sovětských spisovatelů BASSR (nyní Svaz spisovatelů Republiky Bashkortostan ).

Potlačován jako "nacionalista" ( "sultangaliyevshchina" ). 29. dubna 1938 byl zatčen, odsouzen podle článku 58, část 2-8-11 jako „ nepřítel lidu “. V letech 1938-1943 sloužil v Kolymě ( GULAG ). Poté v okrese Belebey v BASSR v exilu až do roku 1948. V roce 1948 se vrátil do Ufy . Rehabilitován 19. září 1956 [9] . „Stigma“ bylo odstraněno z příbuzných - manželky a dětí nepřítele lidu. 30. října 1956 byl znovu zařazen do Svazu spisovatelů Bashkiria jako „jeden z nejstarších tatarských spisovatelů“.

V Kazani a Ufě začínají po 27leté přestávce vycházet dosud nepublikovaná díla Bashiriho. Vlastní příběh „Invaze do Karagoše“ („Ҡaragosh yauy“) v baškirském jazyce [5] publikovaný v Bashkirknigoizdat v roce 1958 a v roce 2013 v ruštině v časopise „ Belskie Prostory “ (č. 6. června 2013), který popisuje události povstání Černého orla v roce 1920. Ve stejném roce vyšla v Kazani kniha „Sailanma аsәrlәr“ („Vybraná díla“). V posledních letech svého života pracuje na memoárech „Vzpomínky na současníky“, vydaných ve zkrácené verzi v roce 1968. Nyní v archivu Ústavu jazyka, literatury a historie. G. Ibragimova Akademie věd Republiky Tatarstán , fond č. 57 obsahuje 75 souborů (rukopisy, materiály, autografy) [10] a sbírky básní ve třech svazcích připravené k tisku, sestavené samotným autorem - „Moje Myšlenky“, „Moje květiny“, „Moje dny“, kromě těchto děl - příběh ve verši „Bourka ve vesnicích“ a román „Nestálost nebo na téma dne“.

Zemřel v roce 1962 a byl pohřben na muslimském hřbitově v Ufě .

Paměť

• • 5. května 2012 - Centrum pro kulturu a přátelství pojmenované po Zarifu Bashirim z Republiky Bashkortostan zahájilo svou činnost . http://www.k-agent.ru/?mod=obj&id=6445622 Archivováno 2. dubna 2015 na Wayback Machine . Z. Bashiri RB, grafik, výtvarník - ikonomalba a malba. Enikeev Ruslan Zarshatovich: člen Rady Centra pro kulturu, vedoucí právního oddělení, právník, kandidát právních věd, od roku 2015 čestný právník Ústředního výboru DR pojmenovaný po. Z. Bashiri RB, specialista na ekonomické spory a trestní případy v RB, Rusko. Vakhitov Salavat Venerovich: člen Rady centra, spisovatel, kandidát filologických věd, specialista v oblasti žargonu. Ředitel nakladatelství "Vagant". Odpovědný tajemník časopisu "Belskie prostory". Krivosheev Aleksey Vladimirovich: člen Rady Centra pro kulturu, překladatel, básník, novinář týdeníku „Istoki“, specialista na žurnalistiku.
    • Kulturní centrum v TV Rusko - Kultura Republiky Bashkortostan. https://www.youtube.com/watch?v=0LRPkwJpMrw
    • V Russia-Culture TV tvůrci Centra kultury a přátelství Zarif Bashiri - Enrique Bashiri, Ruslan Enikeev, Salavat Vakhitov, Alexej Krivosheev - mluví o Zarifu Bashirim. https://www.youtube.com/watch?v=eTG_ReZIwso
    • Exkurze po stránkách knihy Salavata Vachitova „Literární mosty muslimského hřbitova v Ufě“. Nakladatel Salavat Vakhitov a vnuk Enrique Bashiri u hrobu Zarifa Bašíriho čtou dědečkovy básně a hovoří o spisovatelově díle a o přátelích, příbuzných a spolubojovníkech pohřbených na muslimském hřbitově. https://www.youtube.com/watch?v=zhPLyH3yL30 Archivováno 22. září 2016 na Wayback Machine
    • 21. října 2012 - v domě-muzeu Majita Gafuriho v Ufě v Baškortostánské republice se slavilo 50. výročí úmrtí Zarifa Bashiriho. https://www.youtube.com/watch?v=RtFOmr7Rkr4 Archivováno 11. října 2016 na Wayback Machine
    • 26. března 2013 - komise pro ochranu antických památek Ministerstva kultury Republiky Bashkortostan rozhodla o instalaci pamětní desky na dům v Ufě, kde žil v letech 1933-62.
    • 10. září 2012 - V televizním pořadu "Salam" TV "BST" vnuk Enrique Bashiri hovoří o básníkovi Zarifu Bashirim. Rozhovor - od 7. min. 35. sec. https://web.archive.org/web/20140625141652/http://tv-rb.ru/about/culture_salam#1 ... Rozhovor Enriquea Bashiriho o Zarifu Bashirim pro program Salam s Lilií Kuramshinou na BST TV 10.09. 12 G.
    • 25.-26.4.2013 - se v Ufě konala celoruská vědecká a praktická konference "Tatarská literatura Baškortostánu: formace, současný stav a vyhlídky rozvoje" věnovaná 125. výročí narození tatarského spisovatele Zarifa Bashiriho, dne základ katedry tatarského jazyka a literatury "Institutu filologického vzdělávání a interkulturní komunikace Baškirské státní pedagogické univerzity pojmenované po Miftakhetdinovi Akmullovi" za asistence Regionální veřejné organizace "Centrum pro kulturu a přátelství národů" Zarif Bashiri "ze Republika Baškortostán“. https://www.youtube.com/watch?v=wjvWUSKW1dA Archivováno 2. října 2016 na Wayback Machine
    • 23. května 2013 - ve Svazu spisovatelů Republiky Bashkortostan spolu s Národní knihovnou pojmenovanou po Akhmad-Zaki Validiya "Centrum kultury a přátelství pojmenované po Zarifu Bashiri z Republiky Bashkortostan", s podporou ministerstva kultury Republiky Bashkortostan se konal vzpomínkový večer věnovaný výročí básníka.
    • 18. května 2013 - v Chuteevu, okres Kaibitsky Republiky Tatarstán, slavnostní akce a vzpomínkový večer na počest 125. výročí Zarifa Bashiriho uspořádala Správa okresu Kaibitsky za podpory Svazu spisovatelů Tatarstánská republika. https://web.archive.org/web/20160304224607/http://www.kaibicy.ru/ru/the-news/item/3623-vnuk-zarifa-bashiri-enrike-priedet-v-kaybitsyi-na- yubileynyie-torzhestva-po-sluchayu-125-letiya-so-dnya-rozhdeniya-deda.html
    • 25. - 26. dubna 2013 - v Ufě, ve Svazu spisovatelů Republiky Bashkortostan, spolu s "Centrem pro kulturu a přátelství pojmenovaným po Zarifu Bashirim" proběhl slavnostní večer věnovaný Zarifu Bashirimu a byla vydána kniha po výsledcích Všeruské vědecké a praktické konference https://www.youtube.com /watch?v=erhj5qK6Gaw"Tatarská archivní kopie z 18. dubna 2016 na Wayback Machine Literature of Bashkortostan: formace, současný stav a vývoj vyhlídky“, věnované 125. výročí narození tatarského spisovatele Zarifa Bashiriho.
    • 18. května 2013 - příběh o životě a díle Zarifa Bashiriho byl natočen na televizním kanálu "BST" v televizním pořadu "Department of Culture". https://www.youtube.com/watch?v=UAG9uc6Mc7M Archivováno 16. října 2016 na Wayback Machine

Bibliografie

Bibliografie Zarif Bashiri

1. První báseň Zarifa Bashiriho "Ať žije svoboda!" publikováno v roce 1906 v novinách Kazan Mukhbire (Kazan Bulletin).
2. "Dumaga hitap" - "Odvolání k Dumě" bylo publikováno v novinách Kazan Mukhbire - 1906. Pravidelně vycházely publikace v novinách - Bayanelkhan, - Kazan Mukhbere ("Kazan Messenger"), - Vakyt, Yulduz, v časopise " Shura" ("Rada")
3. První kniha, sbírka Millet Kaitasy (Péče o národ), vyšla v roce 1907. Jeho básně Nářky služebníka (1907), Žebrák (1909), Stařena (1907) jsou prodchnuty soucitem k chudým. Nejlepší lyrické básně Z. Bashiriho „Oblak a touha dětí“ (1908), „U mateřského hrobu“ (1909) se následně staly oblíbenými díly studentů, byly provedeny sborem a staly se lidovými písněmi.
4. "Tuty tavyshy: shigyrlәr" - ("Zvuky řeky Tuty") sbírka básní - Orenburg: Korimov, Khөsәnov vә shөrәkәse, 1908. - 26 b.
5. Sbírka básní "Yazgy koyash: Shigyrlәr" ("Jarní slunce") - Orenburg: Karimov, Khөsәnov vә shөrәkәse, 1908. - 30 b.
6. "Irtange azan" ("Ranní zvonění"): sbírka básní - Zarif al-Bashirinen "Irtәnge azan, yaki kozge әsәr" nám shigyr mәҗmugasy. - Orenburg: Karimov, Khөsәnov in shөrәkәse, 1909. - 40 b.
7. Yuatkych yә uyatkych: shigyrlar. ("Utěšování nebo probuzení") sbírka básní. - Orenburg: Karimov, Khөsәnov in shөrәkәse, 1909. - 47 6.
8. "Yadkyar: shigyrlar". "(Pro paměť") sbírka básní - Orenburg: Karimov, Khөsәnov vә shөrәkәse, 1909. - 47 ž.
9. "Yaz tamchylary" (jarní kapky) Shigyrlar. sbírka básní - Kazaň: Bөradәrәn Karimovlar, 1909 - 36 b.
10. „Hissiyat bisheklari“ („Kroky zážitků nebo kolébka pocitů“) je sbírka básní. 1910 - 48 b.
11. Básnická a lyrická díla v učebnici-christomaty "Mektebte mi edebiyat dereslere" ("Lekce národní literatury ve škole" editoval G. Tukay).
12. “Chuvash kyzy Anisә” “Chuvash girl Anisa” Tale. – Kazaň: Boradärän Karimovlar, 1910. – 79 b. - Cheboksary: ​​​​Čuvashknigoizdat, 1960. - 131 s. 3500. - v čuvašštině. lang. Nejnovější vydání příběhu ve 2 jazycích, tatře a čuvašštině, přeložila Steklova, upravila Valerie Turgai. čuvašský. vyd. Pegasus - 2008.
13. Vtipná báseň "Nurgali voják" - 1911.
14. "Phaetonchi" - próza. Nakladatelství Sabah. 1911
15. „Och yulbasar“ je báseň. Vydavatelství "Megarif". 1911
16. "Syernyu tyyarsystyyale" - báseň. Vydavatelství "Megarif". 1911
17. "Tyufylyk khidayak" - próza. Vydavatelství novin "Vakyt". 1911
18. "Yakshshyn Aby Kyzlary" - ed. "Shygryn", 1912
19. Karta otylgan kyz hikase. - Kazaň: G. Gobaidullin matbagasy, 1912. - 40 b.
20. Karun belәn Һarun hikәyase: Shigri asar. - Kazaň: Millat, 1912. - 24 b.
21. "Aslan - sylykta" - 1912
22. Zifakaem belәn tabrik ittek: Bәirәm hatirәlәre: Hikәya. - Ufa: Karimov, Khөsәnov vә shөrәkәse, 1913. - 32 b.
23. Hissiyat bisheklare: shigyrlar. "Kolébka citů" - Kazaň: Matbagai Karimiya, 1913. - 24 6.
24. Iranda өch ilbasar hikәyase: Shigyr. - Kazaň: Magarif, 1914. - 20 b.
25. "Tamir Kyzlary" - báseň. TatIzdat.
26. "Isnankyzy Allaetda" - báseň. TatIzdat.
27. "Avyllarda Davyylar" - román ve verších.
28. Hra "Sadyr Khonruk" - Alma-Ata, 1923
29. "Tau Kultaklarynda" je román. Alma-Ata, 1923
30. "Aumakailyzhstan" je román. Alma-Ata.
31. "Čuvašové", "Čuvašlar" - etnografický esej o životě a způsobu života Čuvašů na počátku 20. století. Napsáno a vydáno tiskem v roce 1909.
32. "Meshcheryaki", "Mishcherler" - etnografický esej o životě a způsobu života Mishers (Meshcheryaks) lidí počátku 20. století. Napsáno a vydáno tiskem v roce 1909.
33. „U strmých skal“ („Teka tashlar eilanensende“, 1930)
34. "Básně" ("Shigyrlar", 1927)
35. "Effek kulmek" Tale ("Hedvábné šaty") v Uzbekistánu. - 1927 (Kazaň v tatarštině - 1928)
36. Shayan Fҙһim: (Zlomyslný Fagim) Hikәya. - Kazaň: Boradaran Karimovlar, 1919. - 15 b., Yal. - (Balalar bakchasynnan, 2 sady).
37. "Yaz tamchylari" Shigyrlar. - Kazaň: Bertugan Karimevlәr, 1919. - 36 b. (Shigyrlar mazhmugasynnan, 3-ch.).
38. "Bashiri shigyrlәre" ("Básně Zarify Bashiri") - Kazaň: Tatar, dҙүlәt nәshr., 1927. - 103 b. - (tatarský adabijaty k-khanese). 3000.
39. Příběh "Efak kulmak" (Hedvábné šaty) (Uzbak tormyshynan alyngan balalar hikase). - Kazaň: Tatar, dәүlәt nәshr., 1928. - 60 b. 3000
40. Zarif Bashiri v časopise "Naše cesta" "Bezneң yul" - 1928 - č. 2. - B. 24.-26. objemný článek „Studie Galimdžana Ibragimova“ a kniha „Dcera stepi“. Bashiri Zarif. Galimҗan Ibrahimovny өyrәnү һәm kitab "kozácké kyzy". Beznen červenec-1928 - č. 2.-B.24-26 https://web.archive.org/web/20140222134544/http://www.antat.ru/bigzip/NT2013/32013/1520133.pdf
41. "Ala-bola chet" - Vydavatelství UzbekGosIzdat. 1929
42. "Torganbayly tomarlary" - Vydavatelství UzbekGosIzdat. 1929
43. "Agyya haynf" - nakladatelství .UzbekGosIzdat. 1929
44. "Faminismus" - nakladatelství UzbekGosIzdat. 1925
45. "Mynda tygynda" - Vydavatelství UzbekGosIzdat. 1925
46. "Iptee Keyazh" - Vydavatelství UzbekGosIzdat. 1929 "Ala-bola chet" - nakladatelství UzbekGosIzdat. 1929
47. "Zeyam". Kazaň: Tatizdat, 1929
48. „Teka tashlar ailansende“ – poezie. Kazaň: Tatizdat, 1930.—119 b. 3000.
49. "Qing Chiang-lining bulekere" - próza, časopis "Komsomol". 1937
50. "Chuvash adabiyaty". „Čuvašská literatura“ s předmluvou „Čuvašská literatura dříve a nyní“ (Kazan, 1928).
51. "Uzbak adabiyaty". "Uzbecká literatura" (Kazaň, 1929)
52. "Kara šváb": Hikaya. "Černí švábi" - Moskva. Centrizdat, 1930. - 63 b. 4000.
53. "Teka tashlar ailanaisende". - Kazaň: Tatizdat, 1930. - 119 b. 3000.
54. "Ujgurské adabijaty". "Ujgurská literatura". (Kazaň, 1931)
55. "Selected Works" ("Sailanma әsәrlәr"), Kazaň, 1958
56. Báseň "Vlak". Donbass 1930
57. "Shayan Fәһim": [Hikәya]. "Naughty Fagim" - Kazaň: Baradaren Karimovlar, 1910. - 10 b. - Kazaň: Tatkitnashr., 1960. - 12 b., ill. 25 000.
58. "Efak Korty" "Hedvábník" [Urta һәm oly yashtәge makt. balalari ochen]. - Kazaň: Tatkitnashr., 1962. - 40 b., ill. 13 000.
59. "Sailanma әsәrlәr", básně "Vybraná díla" a "Čuvaš kyzy Anisә" "Čuvašská dívka Anisa" Příběh. — s článkem M. Gainullina „Zarif Bashiri“) Kazan 196 s. 6000 kopií
60. "Karagosh Yauy". "Invaze Karakoshe": Příběh hlavy. lang. - Ufa: Bashknigoizdat, 1958. - 122 s.
61. „Zamandashlyarim belan ochrashular: Yazuchy istaleklare“ („Setkání se současníky“). — Autobiografická sbírka vzpomínek. - Kazaň: Tatkitnashr, 1968. - 292 b., portr. 7000. - Kazaň, ed. Iman - 2011
62. "Belskie open spaces" - časopis. Cyklus básní "Básník života" v ruštině s článkem Enrique Bashiri. překlad do ruštiny lang. A. Krivosheev. 1. ledna 2012
63. "Veterán Baškortostánu" - časopis. Básně různých let v ruštině, přeložil A. Krivosheev. S článkem básníkova vnuka Enrique Bashiriho. ledna 2012
64. "Setkání se současníky" Kapitoly z autobiografické sbírky "Zamandashlyarim belan ochrashular" v ruštině. přeložila Lucia Kamaeva. E-mailem nakladatelství "Vagant" - 2012
65. "Origins" - týdenní. Duben č. 14 2012 Básně z různých sbírek v ruštině "V brázdě slavného snu". lang. (přeložil A. Krivosheev) s článkem básníkova vnuka Enrique Bashiriho „Můj dědeček Zarif Bashiri“
66. Kaybychym-kuanychym, Kaybych tobogәnә bagyshlangan җyrlar hәm shigyrlәr, Kaybych, 1998
67. Básně (věnováno M. Gafurimu). s článkem E. Bashiriho – „Eshle Kalsyn men yasherlek imen bulip“ plyn. "Kyzyl tan" v Tat. Ufa 14. července 2012
68. „Invaze Karagushu“ úryvky z příběhu v ruštině. ořezávací pruh L.Abdullina literární překlad. S. Churaeva v časopise "Belskie prostory" č. 6. června 2013 Ufa.

Poznámky

1. ↑ 1 2 3 Bashiri v Čuvashské encyklopedii . Získáno 2. října 2012. Archivováno z originálu dne 4. března 2016. (neurčitý)
2. ↑ 1 2 Unie spisovatelů Republiky Bashkortostan: Archivní kopie osobního spisu spisovatele ze dne 16. prosince 2013 na Wayback Machine
3. ↑ Gainullin M. Kh., Safuanov S. G. Zarif Bashiri // Stručná literární encyklopedie / Ch. vyd. A. A. Surkov. — M.: Sov. Encykl., 1962-1978. T. 2: Gavrilyuk - Zulfigar Shirvani. - 1964. - Stb. 994-995. . Získáno 2. října 2012. Archivováno z originálu 16. prosince 2013. (neurčitý)
4. ↑ 1 2 3 Gainullin M. Kh., Safuanov S. G. Zarif Bashiri // Stručná literární encyklopedie / Ch. vyd. A. A. Surkov. — M.: Sov. Encykl., 1962-1978. T. 2: Gavrilyuk - Zulfigar Shirvani. - 1964. - Stb. 994-995. . Získáno 2. října 2012. Archivováno z originálu 16. prosince 2013. (neurčitý)
5. ↑ 1 2 Tatarská encyklopedie. Kazaň, 2008.  (Tatar) (nepřístupný odkaz) . Datum přístupu: 16. prosince 2013. Archivováno z originálu 4. března 2016. (neurčitý) 
6. ↑ Historie Buinsky Madrasah | Islámská výchova v Tatarstánu . Získáno 12. března 2013. Archivováno z originálu 16. března 2013. (neurčitý)
7. ↑ Ramiev Z. Tukay һәm zamandash әdiplәr: "Gabdulla Tukay" encyklopedický suzlek-beleshmasenә materiallar. - Kazaň: TARIKH, 2004. - 111 b.  (nedostupný odkaz)
8. ↑ Zarif Bashiri v Tatar Electronic Library . Získáno 2. října 2012. Archivováno z originálu 24. října 2012. (neurčitý)
9. ↑ Sharif Kamal a potlačovaní tatarští spisovatelé | Art16.ru - Kultura a umění v Tatarstánu . Získáno 12. března 2013. Archivováno z originálu 16. března 2013. (neurčitý)
10. ↑ Gasyrlar Avaza – Echo věků. Vědecký dokumentární časopis (nepřístupný odkaz) . Získáno 14. června 2020. Archivováno z originálu dne 5. srpna 2016. (neurčitý) 

Literatura

Literatura

1. Zarif Bashiri // Rada Tatarstánu Yazuchylary: Bibliografická beleshma. - Kazaň: Tatkitnashr., 1986. - B. 61-63
2. Sailanma әsәrlәr. [M. Gainullinnyn keresh suze]. - Kazaň: Tatkitnashr., 1958. - 196 b., portr. 6500.
3. Khakov V. Zarif Bashiri әsәrlәre. - Sovy. Literatura, 1959, č. 6, 113-115.
4. Sәg'di G. Tataři әdәbiyaty tarihy. — Kazaňský tatar, dәүlәt nәshr., 1926.
5. Zarif Bashiri v časopise "Naše cesta" "Bezneң yul" -1928 - č. 2.-B.24-26. Svazkový článek "Studie Galimdžana Ibragimova a kniha" Dcera stepi ". "Kitabs. Beznen jul. -1928 - č. 2.-B.24-26 https://web.archive.org/web/20140222134544/http://www.antat.ru/bigzip/NT2013/32013/ 1520133.pdf
6. Bashiri Z. Zamandashlyarim belan ochrashular: (Yazuchy istәleklәre). - Kazaň: Tatkitnashr., 1968. - 292 b.
7. Gainullin M. Zarif Bashiri // Tatar adiplere: (Iҗat portraitlary). - Kazaň: Tatkitnashr., 1978. - B. 183-187.
8. Gainullin M. Bai Miras // Socialistický Tatarstán. - 1978. - 4. května. Zarif Bashiri. - Kazaňský utlary, 1978, č. 5, 170 b.
9. Giniatullina A. K. Spisovatelé sovětského Tatarstánu 1978.
10. Gainullin M. Bai Miras. - Soc. Tatarstán, 1968, 8. května Ramiev 3. Izhaty igtibar sory // Socialistický Tatarstán. - 1988. - 12. května.
11. Rami I., Dautov R. Adebi suzlek. - Kazaň: Tatkitnashr., 2001. - B. 46-47.
12. Ramiev Z. Tukay һәm zamandash adiplәr. - Kazaň: Tarikh, 2004. - B. 67-73.
13. Bashiri E.F. Článek - "Láska nevyprší" "Belskie open spaces" - časopis. Leden 2012 - Ufa. http://www.bp01.ru/public.php?public=2130
14. Článek Bashiri E.F. - O Zarifa Bashiri "Cesta vedoucí ke světlu" "Veterán Baškortostánu" - časopis č. 1. ledna 2012 - Ufa. http://www.veteranrb.ru/archives/528
15. Článek Bashiri E.F. - "Můj dědeček Zarif Bashiri." "Origins" - týdenní. č. 14. dubna 2012 - Ufa. http://www.istoki-rb.ru/index.php?article=2484#
16. Bashiri. E. F. Článek – „Eshle Kalsyn men yasherlek imen bulyp“ noviny „Kyzyl tan“ v Tat. lang. Ufa. 14. července 2012 - Ufa.
17. Bashiri E.F., Svetlana Khakimova. - "Žijte s otevřeným srdcem" O Zarifa Bashiri. "Veterán z Baškortostánu" - časopis č. 10. října 2012 - Ufa. http://www.veteranrb.ru/wp-content/uploads/2012/11/vet10-2012.pdf
18. Irina Bakke. "Iseme halykka kaita" - 50. výročí Zarif Bashiri smarti. noviny "Kyzyl tan" v Tat. Ufa 14. listopadu 2012 - Ufa.
19. Reseda Galikeeva. noviny "Kyzyl tan" v Tat. Ufa 14. listopadu 2012 - Ufa.
20. „Beshirinen yakty eze buylap“ s článkem M. Gilmutdinové – „Sonladykshul...“ a článkem „Be ochrash tarihy“ od H. Achmetzhanova. Noviny "Kyzyl tan" Ufa. 22. října 2012. 8 s.
21. Bakke I. "Iseme halykka kaita" - 50. výročí smarti Zarifa Bashiriho. noviny "Kyzyl tan" v Tat. Ufa 14. listopadu 2012 - Ufa.
22. R. Galikeeva. noviny "Kyzyl tan" v Tat. Ufa 14. listopadu 2012 - Ufa.
23. "Beshirinen yakty eze buylap" s článkem M. Gilmutdinové - "Sonladykshul ..." a článkem "Be ochrash tarihy" od H. Achmetzhanova. Noviny "Kyzyl tan" Ufa. 22. října 2012. 8 s.
24. Galimov S.F. "Literární, umělecké a novinářské dědictví Zarifa Bashiriho" 10.01.02 - literatura národů Ruské federace (tatarská literatura) dizertační práce pro titul kandidáta filologických věd. Kazaň – 2012 G. Ibragimová AS RT.
25. Článek Bashiri E.F. - "Srdce věrné snu." "Origins" - týdenní. č. 17(837), 3. května 2013 - Ufa. http://www.istoki-rb.ru/index.php?article=3808
26. Článek Galimova S. F. - „Tukai һәm Bashiri“ noviny „Kyzyl tan“ na Tat. lang. 26.04.2013 - Adabiyat - Ufa.
27. Bashiri E.F. Článek s básněmi Z. Bashiriho "V brázdě slavného snu." "Origins" - týdenní. 4. dubna 2012 - Ufa. https://web.archive.org/web/20140222042612/http://www.istoki-rb.ru/detail.php?article=2483&sphrase_id=337357&sphrase_id=314156&q=%D1%80%D0%BE%D0%BC %D0%B0%D0%BD&where=&PAGEN_1=17
28. Rameev 3.3. Bashiri Zarif Sharafutdinovich // Tatarská encyklopedie: T. 1. Kazan: ITE, 2002. - S. 322. http://www.dissercat.com/content/literaturno-khudozhestvennoe-i-publitsisticheskoe-nasledie-zarifa-bashiri Archival 5. března 2016 na Wayback Machine

Odkazy

• Dopis Z. Bashiriho adresovaný výkonnému tajemníkovi Tatarského oblastního výboru Všesvazové komunistické strany bolševiků A. Lepovi. 2/II-1937  (tatarský)
• Galimov Salavat Faragatovič. Literární, umělecké a novinářské dědictví Zarifa Bashiriho. 01/10/02 - literatura národů Ruské federace (tatarská literatura)