Zlatá rybka osika

Zlatá rybka osika
vědecká klasifikace
Doména:eukaryotaKrálovství:ZvířataPodříše:EumetazoiŽádná hodnost:Oboustranně symetrickéŽádná hodnost:protostomyŽádná hodnost:LínáníŽádná hodnost:PanarthropodaTyp:členovciPodtyp:Tracheální dýcháníSupertřída:šestinohýTřída:HmyzPodtřída:křídlatý hmyzInfratřída:NovokřídlíPoklad:Hmyz s plnou metamorfózousuperobjednávka:Coleopteridačeta:ColeopteraPodřád:polyfágní brouciInfrasquad:ElateriformníNadrodina:buprestoidníRodina:ZlatkiPodrodina:ChrysochroinaeKmen:PoecilonotiniRod:PoecilonotaPohled:Zlatá rybka osika
Mezinárodní vědecký název
Poecilonota variolosa ( Paykull , 1799 )
Synonyma
  • Buprestis conspersa  Gyllenhal, 1808 [1]
  • Buprestis rustica  Herbst, 1786 jn. Linnaeus, 1758 [1]
  • Buprestis tenebrionis  Schaeffer, 1766 jn Linnaeus, 1761 [1]
  • Buprestis variolosa  Paykull, 1799 [1]
  • Descarpentriesina variolosa  (Paykull, 1799) [1]
  • Poecilonota aspersa  Rosenhauer, 1856 [1]
  • Poecilonota lugdunensis  Rey, 1890 [1]
  • Poecilonota populialbae  Richard, 1889 [1]
  • Poecilonota setulosa  Fleischer, 1896 [1]
  • Poecilonota tremulae  Abeille de Perrin, 1896 [1]
Poddruh
  • Poecilonota variolosa chinensis  Thery, 1926
  • Poecilonota variolosa cupreomaculata  Miwa & Chûjô, 1935
  • Poecilonota variolosa dicercoides  Reitter, 1888
  • Poecilonota variolosa populialbae  Richard, 1889
  • Poecilonota variolosa setulosa  Fleischer, 1896
  • Poecilonota variolosa variolosa  (Paykull, 1799)
  • Poecilonota variolosa yanoi  Kurosawa, 1963

Zavíječ osikový [2] , neboli zavíječ topolový [2] ( lat.  Poecilonota variolosa ) je druh broukovitého hmyzu z čeledi zavíječovitých . Délka těla dospělce (dospělého hmyzu) je 8,5–10,5 mm [3] , barva je černohnědá. Elytra jsou jednobarevné, kovově modré nebo zelené [3] . Vyskytují se v mrtvém dřevě , vlhkých listnatých a smíšených lesích [4] [5] . Larvy obývají staré živé nebo mrtvé stojící osiky [4] [6] [7] . Životní cyklus jednoho jedince trvá 2–3 roky [8] . Na larvách zavíječe osika parazitují ichneumoni druhu Dolicomitus mordator [9] .

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Systematika a synonymie  (anglicky) . Biolib. Získáno 20. srpna 2011. Archivováno z originálu 5. prosince 2013.
  2. ↑ 1 2 Striganova B. R. , Zakharov A. A. Pětijazyčný slovník zvířecích jmen: Hmyz (latinsko-rusko-anglicko-německo-francouzské) / Ed. Dr. Biol. věd, prof. B. R. Striganová . - M. : RUSSO, 2000. - S. 137. - 1060 výtisků.  — ISBN 5-88721-162-8 .
  3. ↑ 1 2 G. G. Yakobson a D. A. Ogloblin. Praktická entomologie. Determinant brouků / Ed. prof. N. N. Bogdanova-Kátková. - 7. - Moskva-Leningrad: Státní nakladatelství zemědělské a JZD-družstevní literatury, 1931 (2005). — 454 s. - 10 175 výtisků.
  4. ↑ 1 2 Telnov, Dmitrij; Bukeys, Andris; Gailis, Jānis & Kalniņš, Mārtiņš. Příspěvky k poznání lotyšských Coleoptera. 7  (anglicky)  // Latvijas Entomologs. - 2008. - Sv. 46 . - str. 47-58 .
  5. ↑ Telnov, Dmitrij; Bukeys, Andris; Gailis, Janis; Kalniņš, Mārtiņš; Napolov, Alexander & Sorensson, Makael. Příspěvky k poznání lotyšských Coleoptera. 6  (anglicky)  // Latvijas entomologs. - 2007. - Sv. 44 . - str. 45-52 .
  6. ↑ Telnov, Dmitrij; Fägerström, Christoffer; Gailis, Janis; Kalniņš, Mārtiņš; Napolov, Alexandr; Piterāns, Uģis & Vilks, Kristaps. Příspěvky k poznání lotyšských Coleoptera. 5  (anglicky)  // Latvijas entomologs. - 2006. - Sv. 43 . - str. 78-125 .
  7. ↑ Rēriha, Ilze; Petříny, Aivaři; Spunģis, Voldemārs; Pilats, Valdis; Ceirāns, Andris; Pilát, Digna; Susko, Uvis; Indriksonové, Aigarové; Kalniņa, Laimdota; Strazdina, Baiba & Backane, Sandra. Purva biotopu aizsardzības plāna īstenošana Latvijā  (lotyšsky)  : Dabas aizsardzības plāns. - Riga: VAS "Latvijas valsts meži", 2006. - L. 1-196 .  (nedostupný odkaz)
  8. ↑ FAOUN. Topoly a vrby v produkci dřeva a využití půdy. - Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství, 1979. - S. 221. - 328 s. — ISBN 92-5-100500-1 .
  9. ↑ 52.Ichneumonidae Archivováno 4. března 2016 na Wayback Machine

Odkazy