Jorubština (jazyk)

jorubština
vlastní jméno (Èdèe) Yorùbá
země Nigérie , Benin , Togo
Celkový počet reproduktorů 27 milionů [1]
Klasifikace
Kategorie Africké jazyky

Makrorodina Niger-Kongo

Benue-konžská rodina Pobočka Volta-Niger Joruboidní skupina
Psaní latinský
Jazykové kódy
GOST 7.75–97 yor 245
ISO 639-1 jo
ISO 639-2 yor
ISO 639-3 yor
WALS yor
Etnolog yor
ABS ASCL 9212
IETF jo
Glottolog yoru1245
Wikipedie v tomto jazyce

Yoruba  je jazyk lidí Yoruba , mluvený hlavně v jihozápadní Nigérii , stejně jako v okolních oblastech Benin a Togo.

Představuje dialektové kontinuum , které také někdy zahrnuje jiné idiomy skupiny Yoruboid . Yoruba je součástí rodiny Benue-Congo . Typologicky lze jorubštinu charakterizovat jako izolující tonální jazyk se slovosledem SVO.

Za domov předků jorubských mluvčích je považováno území jihozápadně od soutoku Nigeru a Benue [2] .

Je to jeden ze tří (spolu s Hausa a Igbo ) hlavních jazyků Nigérie [3] .

Klasifikace

Jorubština je součástí joruboidské skupiny Benue-konžské větve nigersko-konžské jazykové rodiny [4] [5] .

Linguogeografie

Rozsah a abundance

Většina Jorubů (asi 20 milionů) žije v Nigérii, ve státech Lagos , Oyo , Ogun , Ondo , Ekiti , Osun , Kogi a Kwara . Jorubové navíc žijí v jihovýchodní části Beninu a také ve středním a severním Togu [4] .

Yoruba přetrvává jako kultovní jazyk mezi Nagos, potomky jorubských otroků v Brazílii. Navíc do jisté míry existuje mezi potomky otroků na Kubě a v Sierra Leone [3] [6] .

Sociolingvistické informace

Jorubové tvořili velké procento otroků exportovaných do Nového světa. V tomto ohledu mnoho z osvobozených otroků, kteří se usadili ve Freetownu na počátku 19. století , byli Yorubové. V roce 1831 byla yorubština vybrána jako jeden ze dvou afrických vyučovacích jazyků na dívčí škole v Sierra Leone [4] .

Ve dvacátých letech se mezi jorubskými reproduktory začala šířit gramotnost, což mělo za následek originální prózu a poezii v jorubštině [7] .

Yoruba se vyučuje jako předmět na nigerijských školách a studuje se také na nejméně osmi univerzitách v Nigérii a také v Beninu. Spolu s angličtinou, Hausa a Igbo, Yoruba je používána v National shromáždění Nigérie a také v National shromáždění Beninu [3] .

V současné době vycházejí v yorubštině noviny, knihy a rozhlasové pořady, točí se filmy. Yoruba je široce používána ve veřejném životě, včetně vzdělávání a politických kampaní [6] .

Dialekty

Jorubština se dělí na asi 20 dialektů: Oyo, Ekiti, Egba, Ijebu, Ijesha, Ife, Igbomina, Onda, Ovo, Yagba a další [3] [4] .

Psaní

Yoruba se píše pomocí latinské abecedy doplněné písmeny ẹ ( ɛ ), ọ ( ɔ ) a ṣ ( ʃ ). Písmeno p označuje dvouohniskový zvuk k͡p [8] .

Nosní samohlásky v písmu jsou zprostředkovány kombinací samohlásky a n : fún [ fṹ ] „dát“, pọn [ k͡pɔ̃ ] „nalít“ [9] .

Jorubská abeceda používaná v Nigérii [10]
A B D E E F G GB H já J K L M N Ó Ó P R S Ṣ T U W Y
A b d E E F G gb h i j k l m n Ó Ó p r s ṣ t u w y
Jorubská abeceda používaná v Beninu [11]
A B D E Ɛ F G GB H já J K Kp L M N Ó Ɔ P R S Sh T U W Y
A b d E ɛ F G gb h i j k kp l m n Ó ɔ p r s sh t u w y

Jazyková charakteristika

Fonetika a fonologie

Samohlásky

Literární jorubština má sedm čistých a pět nosových samohlásek [12] [13] :

přední řada zadní řada
Horní vzestup já ĩ u ũ
Horní-střední vzestup E Ó
Nižší-střední vzestup ɛ ɛ̃ ɔɔ̃ _
spodní vzestup a ( ã )

Samohlásky ɔ̃ a ã jsou alofony stejného fonému [9] .

Existují dlouhé samohlásky: aago "bell" - ago "cup" [14] .

Souhlásky

Jorubské souhlásky [9] [13] :

Labiální Alveolární Palatal Velární Glotální
Obyčejný Labiální
nosní ŋ
explozivní b t d ɟ kɡ k͡p ɡ͡b
frikativy F s ʃ h
Přibližné l j w
jediný takt ɾ

Implementace jediné nosní souhlásky Yoruba foném závisí na fonetickém prostředí. Vyslovuje se jako velární nos před samohláskou: n ò lọ [ŋ̍ o lɔ] „nešel jsem“. V jiných případech je nosní připodobňována místem vzniku k následující souhlásce: ḿbọ̀ [ṃbɔ] „přichází“; ńfọ̀ [ɱ̩fɔ] „myje“; ńsùn [n̩sũ] "spí"; ńjó [ɲ̩ɟo] "tanec"; ńkà [ŋ̍ka] „čte“ [15] .

Prozódie

V jorubě jsou tři tóny – vysoký, nízký a střední. V písmu se vysoká označuje akutním (á), nízká hrobem (à) a střední se obvykle neznačí (v situaci, kdy je to nutné, např. u slabičného nosáku, se to dělá makron - ā). Tóny jsou smysluplné: igbá „tykev“, igba „dvě stě“, ìgbá „lilek“, ìgbà „čas“, igbà „šplhací lano“ [16] .

Díky přítomnosti tónů je možná hvízdavá jorubština a jazyk bubnů. V jorubském pískání jsou všechny souhlásky nahrazeny h , samohlásky u . Například z pracovního pozdravu ẹ kú iṣẹ́ o se stává u hú uhú u . Jazyk bubnů je také založen na přenosu tónů samohlásek. Stejnou pasáž lze přitom někdy chápat různě. Například hudba na pozadí Radia Nigeria Ibadan (vysoká - vysoká - nízká - nízká - vysoká - vysoká - střední - vysoká - vysoká - střední - nízká), tj. rédíó nàìjíríá la tí ń fọhùn „vysíláme na Radio Nigeria“, by se dalo vtipně vyložit jako nínú kòkò dúdú la ti ń sebẹ̀ „vaříme polévku v černém hrnci“ [17] .

V každodenní a vzdělávací diskusi o tónech yorubského jazyka se používají názvy hudebních not : nízký tón se nazývá do , střední tón je re a vysoký je mi [18] .

Morfologie

Jorubština je izolační jazyk a zcela postrádá skloňování. Pro vyjádření syntaktických vztahů se používá slovosled a pomocná slova [19] .

Podstatné jméno

Podstatná jména v jorubštině mívají dvě nebo tři slabiky. Méně časté jsou čtyři, pět a šest slabik. Jednoslabičné téměř neexistují. Navíc podstatná jména téměř nikdy nezačínají samohláskou. Výjimkou jsou výpůjčky a podstatná jména tvořená reduplikací [20] .

Sloveso

Na rozdíl od podstatných jmen jsou slovesa obvykle jednoslabičná, často ve strukturách CV (kde C je jakákoli souhláska a V je jakákoli samohláska): lọ „jít“, wá „přijít“, fò „skočit“. Anglické výpůjčky se také ořezávají na CV: pass > pá , fail > fé , pump > pọ́ [21] .

Slovní zásoba

Slovní zásoba jorubštiny se dělí na původní a přejatou. Mezi výpůjčkami se nejvíce ze všech anglicismů dostalo do Yoruby jak v koloniálním období, tak po získání nezávislosti: kọ́bù "cup" < eng.  pohár , fidí "pole" < angl.  pole , sáàsí "nůžky" < angl.  nůžky , hámà "kladivo" < angl.  kladivo , tábìlì "stůl" < angl.  stůl , táwẹ́lì "ručník" < angl.  ručník , búlúù "modrý" < angl.  modrá , fíríì "free" < angl.  volný , dọ̀tí "špinavý" < angl.  špinavý , gómínọ̀n "guvernér" < angl.  guvernér , kóòtù "soud" < angl.  soud , dókítà "doktor" < angl.  lékař , lọ́yà "právník" < angl.  právník , tíșà "učitel" < angl.  učitel , bíříkì "cihla" < angl.  cihla [22] .

Starší jsou výpůjčky z Hausa a arabštiny a mnoho arabismů vstoupilo do Yoruby přes Hausa: ràkunmí "velbloud" < Hausa rakuba , fìtílà "lampa" < Hausa fìtilà [23] .

Syntaxe

Obvyklý slovosled ve větě je SVO (Předmět-Verb-Objekt) [24] [25] .

Historie studia

První slova v jorubštině zaznamenal v roce 1819 anglický cestovatel T. Bowdich [2] .

Počátek jorubských studií je spojen s postavou S. Crowthera , osvobozeného otroka, který se usadil a získal vzdělání ve Freetownu. V roce 1841 doprovázel britskou expedici do Yorubalandu. Po návratu z výpravy se Crowther stal knězem a začal psát jorubskou gramatiku a slovník (1843-1849) a také jorubský překlad Bible (plný text byl dokončen a publikován po jeho smrti v roce 1900) [7 ] [26] .

První jorubské periodikum, noviny Ìwé Ìròhìn , vycházely v Abeokutě v letech 1859 až 1867 [2] .

Poznámky

  1. ↑ Nationalencyklopedin  (švédština) . Získáno 1. července 2022. Archivováno z originálu dne 7. května 2021.
  2. ↑ 1 2 3 Owolabi K. Yoruba // Stručná encyklopedie jazyků světa. - Elsevier, 2009. - S. 1207. - ISBN 978-0-08-087774-7 .
  3. ↑ 1 2 3 4 Owolabi K. Yoruba // Stručná encyklopedie jazyků světa. - Elsevier, 2009. - S. 1209. - ISBN 978-0-08-087774-7 .
  4. ↑ 1 2 3 4 Pulleyblank D. Yoruba // Světové hlavní jazyky. - Londýn - New York: Routledge, 2009. - S. 866. - ISBN 978-0-203-30152-4 .
  5. ↑ Williamson K., Blench R. Niger-Kongo // Les langues africaines. - Paris: Karthala, 2004. - S. 42. - ISBN 978-2845865310 .
  6. ↑ 1 2 Pulleyblank D. Yoruba // Světové hlavní jazyky. - Londýn - New York: Routledge, 2009. - S. 867. - ISBN 978-0-203-30152-4 .
  7. ↑ 1 2 Campbell G. Yoruba // Stručný přehled světových jazyků. - Londýn - New York: Routledge, 1995. - S. 588. - ISBN 0-415-11392-X .
  8. ↑ Campbell G. Yoruba // Stručný přehled světových jazyků. - Londýn - New York: Routledge, 1995. - S. 588-589. — ISBN 0-415-11392-X .
  9. ↑ 1 2 3 Pulleyblank D. Yoruba // Světové hlavní jazyky. - Londýn - New York: Routledge, 2009. - S. 868. - ISBN 978-0-203-30152-4 .
  10. ↑ Hartell, Rhonda L. Abecedy Afriky . — Dakar: Senegal: Regionální úřad UNESCO, 1993. — S. 240.
  11. ↑ Hartell, Rhonda L. Abecedy Afriky . — Dakar: Senegal: Regionální úřad UNESCO, 1993. — S. 37.
  12. ↑ Pulleyblank D. Yoruba // Světové hlavní jazyky. - Londýn - New York: Routledge, 2009. - S. 867-868. - ISBN 978-0-203-30152-4 .
  13. ↑ 1 2 Owolabi K. Yoruba // Stručná encyklopedie jazyků světa. - Elsevier, 2009. - S. 1208. - ISBN 978-0-08-087774-7 .
  14. ↑ Pulleyblank D. Yoruba // Světové hlavní jazyky. - Londýn - New York: Routledge, 2009. - S. 870. - ISBN 978-0-203-30152-4 .
  15. ↑ Pulleyblank D. Yoruba // Světové hlavní jazyky. - Londýn - New York: Routledge, 2009. - S. 868-869. - ISBN 978-0-203-30152-4 .
  16. ↑ Pulleyblank D. Yoruba // Světové hlavní jazyky. - Londýn - New York: Routledge, 2009. - S. 869. - ISBN 978-0-203-30152-4 .
  17. ↑ Pulleyblank D. Yoruba // Světové hlavní jazyky. - Londýn - New York: Routledge, 2009. - S. 869-870. - ISBN 978-0-203-30152-4 .
  18. ↑ Aaron Carter-Ényì. Závislost na Sol-Fa: heuristika do-re-mi pro tóny řeči Yorùbá  (anglicky)  // Afrika. — 2018/05. — Sv. 88 , iss. 2 . — S. 267–290 . - ISSN 1750-0184 0001-9720, 1750-0184 . - doi : 10.1017/S0001972017000912 . Archivováno z originálu 15. dubna 2021.
  19. ↑ Jazyk Yakovleva V. K. Yoruba. - M . : Nakladatelství východní literatury, 1963. - S. 45-46.
  20. ↑ Jazyk Yakovleva V. K. Yoruba. - M . : Nakladatelství východní literatury, 1963. - S. 48-49.
  21. ↑ Pulleyblank D. Yoruba // Světové hlavní jazyky. - Londýn - New York: Routledge, 2009. - S. 871. - ISBN 978-0-203-30152-4 .
  22. ↑ Jazyk Yakovleva V. K. Yoruba. - M . : Nakladatelství východní literatury, 1963. - S. 42-43.
  23. ↑ Jazyk Yakovleva V. K. Yoruba. - M . : Nakladatelství východní literatury, 1963. - S. 43.
  24. ↑ Campbell G. Yoruba // Stručný přehled světových jazyků. - Londýn - New York: Routledge, 1995. - S. 591. - ISBN 0-415-11392-X .
  25. ↑ Pulleyblank D. Yoruba // Světové hlavní jazyky. - Londýn - New York: Routledge, 2009. - S. 875. - ISBN 978-0-203-30152-4 .
  26. ↑ Pulleyblank D. Yoruba // Světové hlavní jazyky. - Londýn - New York: Routledge, 2009. - S. 866-867. - ISBN 978-0-203-30152-4 .

Literatura

  • Jazyk Yakovleva V. K. Yoruba. - M . : Nakladatelství východní literatury, 1963.
  • Campbell G. Yoruba // Stručný přehled světových jazyků. - Londýn - New York: Routledge, 1995. - S. 588-592. — ISBN 0-415-11392-X .
  • Owolabi K. Yoruba // Stručná encyklopedie jazyků světa. - Elsevier, 2009. - S. 1207-1210. - ISBN 978-0-08-087774-7 .
  • Pulleyblank D. Yoruba // Světové hlavní jazyky. - Londýn - New York: Routledge, 2009. - S. 866-882. - ISBN 978-0-203-30152-4 .

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
 Volta-nigerské jazyky
ayer-ahan
  • ayer
  • ahan
gbe
igboidyigbo
yoruboidjoruba
nupoidnupe
idomoiddoma
odpočinek