Kerim Abbas-Alievich Kerimov | |||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
ázerbájdžánu Kərim Abbasəli oğlu Kərimov | |||||||||||||||||||||||||||
Ázerbájdžánská známka věnovaná 90. výročí Kerima Karimova | |||||||||||||||||||||||||||
Předseda Státní komise pro letové zkoušky pilotovaných vozidel | |||||||||||||||||||||||||||
1966 - 1991 | |||||||||||||||||||||||||||
Narození |
1. (14. listopadu) 1917 |
||||||||||||||||||||||||||
Smrt |
29. března 2003 (ve věku 85 let) |
||||||||||||||||||||||||||
Pohřební místo | |||||||||||||||||||||||||||
Otec | Abbas-Ali Karimov | ||||||||||||||||||||||||||
Matka | Suriya Kerimova (ur. Achmedov) | ||||||||||||||||||||||||||
Manžel | Zara Anifovna Kerimová | ||||||||||||||||||||||||||
Děti | Surya Tatevyan | ||||||||||||||||||||||||||
Zásilka | CPSU | ||||||||||||||||||||||||||
Vzdělání |
Ázerbájdžánský průmyslový institut dělostřelecká akademie pojmenovaná po F. E. Dzeržinském |
||||||||||||||||||||||||||
Akademický titul | Vědec-inženýr | ||||||||||||||||||||||||||
Aktivita | průzkum vesmíru | ||||||||||||||||||||||||||
Postoj k náboženství | islám | ||||||||||||||||||||||||||
Autogram | |||||||||||||||||||||||||||
Ocenění |
|
||||||||||||||||||||||||||
Vojenská služba | |||||||||||||||||||||||||||
Afiliace | SSSR | ||||||||||||||||||||||||||
Hodnost |
generálporučík |
||||||||||||||||||||||||||
bitvy | |||||||||||||||||||||||||||
Vědecká činnost | |||||||||||||||||||||||||||
Vědecká sféra | Průzkum vesmíru | ||||||||||||||||||||||||||
Místo výkonu práce | Moskva, RSFSR, SSSR | ||||||||||||||||||||||||||
Známý jako | Jeden ze zakladatelů sovětského vesmírného programu [1] | ||||||||||||||||||||||||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Kerim Abbas-Alievich Kerimov ( ázerbájdžánský Kərim Abbasəli oğlu Kərimov ; 1917 - 2003 ) - sovětský vědec-inženýr, generálporučík dělostřelectva , předseda Státní komise pro letové zkoušky lodí s posádkou ( 1966 - 1999 ).
Jeden ze zakladatelů sovětského vesmírného programu [2] [1] [3] , který významně přispěl k průzkumu vesmíru [1] . Po mnoho let byl jednou z ústředních postav sovětské kosmonautiky [4] . Přes jeho důležitou roli, Kerimov identita byla držena v tajnosti od veřejnosti pro většinu z jeho kariéry [4] [3] .
Narozen 1. (14. listopadu) 1917 v Baku v rodině procesního inženýra Abbas-Ali Kerimova. Podle národnosti - Ázerbájdžán [5] [6] [2] . Dědeček Karimova z matčiny strany - Asadulla Akhmedov, byl členem parlamentu Ázerbájdžánské demokratické republiky [7] .
V letech 1936-1939 studoval na energetickém oddělení Novočerkaského průmyslového institutu. Sergo Ordzhonikidze . Absolvoval AzII v roce 1942 a dělostřeleckou akademii pojmenovanou po F. E. Dzeržinském na konci roku 1943 .
Během války se Kerimov v továrnách moskevského průmyslového buše zabýval přijímáním strážních minometných zařízení typu Katyusha a granátů pro ně z průmyslu, za což získal Řád rudé hvězdy . V roce 1946 byl spolu s dalšími specialisty na raketovou techniku poslán do Nordhausenu ( Německo ), aby shromáždili informace o balistické střele V-2 .
Poté sloužil v Ústředí Ministerstva obrany SSSR , kde sloužil 20 let na různých pozicích: od vedoucího inženýra až po vedoucího Ústředního ředitelství vesmírných zařízení strategických raketových sil .
Od roku 1967 jako předseda státní komise osobně posílal do vesmíru všechny posádky kosmických lodí. Právě jemu hlásili na kosmodromu připravenost k letu a po přistání mu také hlásili splnění úkolu. Samotný Kerimov byl však v televizních reportážích ukazován pouze zezadu, jeho jméno nebylo v médiích zmíněno a bylo přísně utajováno . Identita předsedy státní komise se poprvé dozvěděla až v létě 1987 [4] z deníků Pravda a Sovětské Rusko , kdy v SSSR začala perestrojka .
V roce 1991 , ve věku 74 let, odešel do důchodu, ale nadále pracoval jako konzultant MCC .
V roce 1995 napsal knihu o historii sovětského vesmírného programu [4] . Je autorem autobiografické knihy „Cesta do vesmíru“ (Poznámky předsedy Státní komise), vydané v nakladatelství Baku „Ázerbájdžán“ v ruštině v roce 1995 . Byl zvolen čestným členem Národní akademie věd Ázerbájdžánu . [9]
Zemřel 29. března 2003 . Byl pohřben v Moskvě na Vagankovském hřbitově .
Ázerbájdžánští specialisté významně přispěli k vesmírné vědě SSSR. Zvláště pozoruhodný byl Kerim Alijevič Kerimov, ázerbájdžánský raketový specialista, který byl jedním ze zakladatelů sovětského kosmického průmyslu a předním architektem mnoha sovětských vesmírných úspěchů od Sputniku po vesmírnou stanici Mir.
Navzdory své vedoucí roli při utváření sovětského vesmírného programu po několik desetiletí byl Kerim Kerimov tajemnou, stínovou postavou, jejíž identita zůstala po většinu jeho kariéry utajena. Kerimov, který pracoval po boku tak legendárních postav jako Sergei Korolev a Valentin Glushko, byl jedním ze strůjců řady sovětských úspěchů, které ohromily svět na počátku 60. let.
![]() | |
---|---|
Slovníky a encyklopedie | |
V bibliografických katalozích |