Kniha Sulaym ibn Qays

Kniha Sulajm ibn Qays  - Kitabu Sulajm ibn Qays al-Hilali  je kniha hadísů sestavená jedním ze spolupracovníků prvního šíitského imáma Alího ibn Abu Talib .

Jedná se o nejstarší šíitskou knihu hadísů, jejíž autor byl očitým svědkem všech událostí té doby a klíčových bitev vedených imámem Alim. Tyto hadísy mají svá specifika: neodrážejí ani tak normy šaría , jako spíše historické události.

Totožnost autora

Zmínky o Sulaym ibn Qays Abu Sadiq jsou obsaženy v knize známého šíitského specialisty na ilm ar- rijal Najashi a tento vysílač a spolupracovník imáma Aliho je charakterizován jako spolehlivý a pravdivý. Kromě toho jsou informace o této osobě také obsaženy v knize "Fihrist" od Sheikh Tusi .

Sulaym ibn Qays se narodil v Kufa mezi 7. a 9. hodinou ranní / v letech 629-631. n. e .. Za vlády Umara ibn al-Chattába se přestěhoval do Medíny a stal se oddaným spolupracovníkem pěti šíistických imámů: Alího ibn Abú Táliba , Hasana ibn Alího , Husajna ibn Alího , Alího Zajna al-Abidina a Muhammada al . -Baqir . Během doby imáma Aliho Suleim zaujal výrazný protiumajjovský postoj. Za svou oddanost byl oslavován šestým šíitským imámem - Džafar al-Sadiq [1] .

V roce 694 n.l E. Sulaym odešel do Persie , kde byli v té době utlačováni příznivci Ahl al-Bayt . Tam se setkal s Abanem ibn Abi Ayyashem , od kterého se k nám dostala jeho kniha hadísů [2] .

Existuje určitá kontroverze ohledně data smrti Sulajma ibn Qayse. Jsou uvedena následující data: 76 AH / 695 našeho letopočtu. e., období od 80 do 90 AH / 699-708 let. AD [3] .

Otázka pravosti

Osobnost Sulajma ibn Qaise a skutečnost, že měl knihu hadísů, je zmíněna ve významné práci o ilmu ar-rijal nazvaném „Rijal al-Kashi“. Stejný zdroj říká, že Sulaym ibn Qays četl jeho knihu čtvrtému šíitskému imámovi Ali Zayn al-Abidinovi a ten potvrdil její pravost.

Šíitští Muhaddithové však považují Abana ibn Abi Ayyaše, který tyto skutečnosti zaznamenal, za nespolehlivého vysílače. V tomto ohledu mají někteří z nich pochybnosti o tom, zda je kniha Sulajm ibn Qays autentická a zda se do dnešních dob nezměnila.

Někteří šíitští Muhaddithové věří, že tento zdroj lze označit za spolehlivý. Tento názor zastával např. Muhammad ibn Ibrahim al-Numani († 360 AH) – student Muhammada al-Kulainiho  – který knihu Sulajm ibn Qays nazval „základem všech základů“, a názor o jeho pravost byla idžmou všech šíitských učenců té doby. Navíc v pozdější době se na tuto knihu odvolával i autor knihy Wasa'il al-shia Hurr al-Amili a poznamenal, že „v ní není nic falešného“.

Jiní Muhaddithové jsou přesvědčeni, že knihu Sulajm ibn Qays kompletně vynalezl Aban ibn Abi Ayyash a nemá nic společného se skutečným Sulajmem. Tento názor zastával Ibn al-Gadairi, autor jedné z důležitých knih o ilmu ar-rijal .

Třetí, přechodný názor je, že Aban ibn Abi Ayyash přidal některé části sebe do knihy, která skutečně patří k autorství Sulajma ibn Qayse. Tuto pozici sdílel mimo jiné šejk Mufid . Poznamenal, že hadísy obsažené v předmětné knize byly předány Abanem ibn Abi Ayyashem a jejich význam je správný, nicméně kniha sama o sobě nevzbuzuje důvěru kvůli pochybné povaze vysílačů, a proto šíité nesmí jednat v souladu s většinou hadísů v něm uvedených, protože se v něm mísí smyšlené legendy se spolehlivými a je problematické oddělit jednu od druhé.

Je důležité, aby existoval další, alternativní řetězec, který neprochází přes Aban ibn Abi Ayyash. Zejména v již zmíněné knize "Fihrist" od šejka Tusího je poznamenáno, že kniha Sulajm ibn Qays přišla přes dva řetězce vysílačů - od Abana ibn Abi Ayyash a od Hamada ibn Isa ibn Ibrahim ibn Umar al-Yamani. O těchto dvou řetězcích se zmiňuje i Najashi.

Ve 25. dílu Bihar al- anwar se Allameh Majlisi zmiňuje o ijaz , který dal Khurru al-Amili, ve kterém je povoleno vysílat knihu Sulajm ibn Qays prostřednictvím prvního řetězce vysílačů táhnoucích se od šejka al-Kuleiniho. V tomto řetězci jsou však obsaženy i slabé vysílače.

Otázka pravosti knihy Sulajm ibn Qays je tedy velmi nejednoznačná a dodnes vyvolává mezi šíitskými muhaddity mnoho kontroverzí a výkladů. Někteří z nich se snaží sestavit dva řetězce vysílačů, nakonec vyhodí nespolehlivé vysílače a uměle získají spolehlivý isnad .

Zdroje

Odkazy

Poznámky

  1. Ibn Qays, Sulaym. Kniha Sulaym Ibn Qays al-Hilālī. Trans. Muḥammad Baqir. Al-Anṣārī. Bayrut: Dār Al-Ḥawrāʼ, 2005.
  2. Tamtéž.
  3. Sulh al-Hasan . Získáno 15. září 2014. Archivováno z originálu 4. března 2016.