Sloup Nejsvětější Trojice

Vlajka UNESCO Světové dědictví UNESCO , objekt č. 859
rus. • angličtina. • fr.

Sloup Nejsvětější Trojice  je morový sloup nacházející se na Horním náměstí v Olomouci v České republice . V roce 2000 byl Sloup Nejsvětější Trojice zapsán na seznam světového dědictví jako vynikající dílo středoevropského baroka .

Historie

Sloup Nejsvětější Trojice je náboženský pomník postavený jako vděčnost za vysvobození z moru . Stavba sloupu Nejsvětější Trojice začala v roce po morové epidemii v Olomouci v roce 1716 a pokračovala až do roku 1754. Sloup je výrazem českého vlastenectví: navrhli ho olomoučtí řemeslníci a jsou na něm místní katoličtí světci spjatí s Olomoucí. Základním modelem sloupu Nejsvětější Trojice byl sloup na Piazza Santa Maria v Římě , který byl postaven v roce 1614.

Na stavbě a výzdobě sloupu Nejsvětější Trojice se podílela řada místních olomouckých sochařů , zedníků a umělců . Stavbu zahájil architekt Wenzel Reder. Jako první navrhl městské radě Olomouce postavit morový sloup jako poděkování obyvatelům města za zbavení se moru; sponzoroval zahájení stavby. Během první fáze stavby sloupu zemřel Wenzel Raeder. Ve stavbě pokračovali jeho nástupci Franz Tonek, Johann Wenzel Rokicki a Augustin Scholtz. V roce 1754 dokončil stavbu sloupu Nejsvětější Trojice Johann Ignatius Rokitsky.

Sochařskou výzdobu zahájil Philipp Sattler. Po jeho smrti v práci pokračoval Andreas Saener, který devět let navrhoval 18 soch a 9 basreliéfů. Simon Forstner zhotovil zlacené plastiky Nejsvětější Trojice a Panny Marie .

K vysvěcení sloupu Nejsvětější Trojice došlo v roce 1754 za účasti císařovny Marie Terezie a jejího manžela Františka I. V roce 1758 byla Olomouc obléhána pruským vojskem a sloup Nejsvětější Trojice byl několikrát ostřelován z děl. Po válce byl sloup Nejsvětější Trojice opraven. Na památku ostřelování sloupu zůstalo několik granátů.

Popis

Sloup je korunován věží, na které je obraz Nejsvětější Trojice. Poblíž Nejsvětější Trojice jsou sochy Nanebevzetí Panny Marie a archanděla Gabriela . Základ sloupu tvoří tři úrovně, zdobené 18 kamennými plastikami světců a 14 basreliéfy.

Na horní úrovni jsou sochy lidí spojené s pozemským životem Ježíše Krista . Jedná se o plastiky Josefa, snoubence Panny Marie, plastiky jejích rodičů - sv. Anny a Joachima , Jana Křtitele . V horním patře jsou také sochy svatého Vavřince a svatého Jeronýma , na jejichž jméno je zasvěcena kaple na radnici. Tři basreliéfy představují tři teologické ctnosti: víru, naději a lásku.

Střední úroveň je věnována moravským a českým světcům. Jsou zde sochy svatých Cyrila a Metoděje (hlásali křesťanství v ČR v roce 863), svatého Blažeje ze Sebaste (patrona jednoho z hlavních olomouckých kostelů), svatého Wojciecha (patrona České republiky), svatého Jana Nepomuckého a sv . Jana Sarkandera (během stavby ještě nebyl svatořečen).

Ve spodním patře jsou sochy sv. Mauricia a sv. Václava (patrona České republiky) - těmto světcům jsou zasvěceny dva olomoucké kostely; sv. Florián (patron Rakouska ), sv. Jan z Kapistra (dvakrát v Olomouci), sv. Antonín Paduánský (po něm se jmenuje klášter v Olomouci), sv. Alois Gonzaga (patron studentů; socha zdůrazňuje, že Olomouc je univerzitní město). Mezi sochami jsou basreliéfy 12 apoštolů .

Kaple

Uvnitř sloupu je kaple s basreliéfy zobrazujícími Kaina a Ábela , potopu, Izáka a ukřižování Ježíše Krista.

Chronogramy

Na sloupu jsou chronogramy. Velká písmena v jejich textech jsou shodná s římskými číslicemi, které označují rok, kdy byla stavba sloupu Nejsvětější Trojice dokončena.

TR IV N I V EROQ V E D EO PRAESENT I B V S A V G V ST I S FRAN CI S K O ATQ V E THERES I A KO LOST V S I STE_ _ KARDINA L E TRO I ER _ K ONSE KRYSA V S 9. ZÁŘÍ. G L OR I A D EO PATR I D EO F ILI O D EO PARA CL ETO SA C RATA S I NT E I SO LI C OR D A O M N I A I N F ID E P L ENA SPE F I R M A CHAR I TATEPERFE C TA

Zdroj

Odkazy