Kuzovleva, Taťána Vitalievna

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 16. března 2021; kontroly vyžadují 9 úprav .
Taťána Vitalievna Kuzovleva
Datum narození 10. listopadu 1939( 1939-11-10 ) [1] (ve věku 82 let)
Místo narození Moskva , Ruská SFSR , SSSR
Státní občanství  SSSR → Rusko
 
obsazení básník , překladatel , esejista
Jazyk děl ruština
Ocenění
Řád čestného odznaku - 1984
Ctěný pracovník kultury Ruské federace.png

Tatyana Vitalievna Kuzovleva (narozena 10. listopadu 1939 , Moskva ) je ruská básnířka, překladatelka, publicistka. Člen Svazu spisovatelů SSSR (1966-1991), Svazu spisovatelů Moskvy (od roku 1992), šéfredaktor literárního časopisu Koltso "A" (1993-2013), tajemník spisovatelů Union of Moscow [2] , člen ruského centra PEN , redakční rada časopisu " Yunost " [3] , ruskojazyčný týdeník "Panorama" (Los Angeles, USA). Ctěný pracovník kultury Ruské federace ( 1998 ).

Životopis

Otec - Kuzovlev Vitalij Aleksandrovič, ( 1903 , stanice Adrianovka železnice Zabajkalskaja - 1982 , Moskva ), inženýr, učitel, autor učebnice technické termodynamiky (5 vydání) populární v 50. letech [4] , znovu vydána v Německé demokratické republice [5] a Maďarsko [6] . Potomek šlechtického rodu Kuzovlev z provincie Tula.

Matka - Kuzovleva Valentina Ivanovna ( 1909 , Vereya  - 2002 , Moskva ) - kreslířka, výtvarnice plakátů. Dcera umělce a restaurátora I. I. Tarasova, který se s Korovinem, Pereplyotchikovem, Grabarem úzce znal, v jehož restaurátorské dílně I. I. Tarasov několik let pracoval.

Rané dětství Taťány Kuzovlevy připadlo na sovětsko-finskou a druhou světovou válku. Aktivní formování osobnosti padlo na Chruščovovo tání. Po absolutoriu získala senioritu vstupem do ústavu jako studentka mladšího redaktora v technickém nakladatelství.

První publikace – od roku 1960 – vycházely v novinách Komsomolskaja pravda, Moskovskij komsomolec, Literaturnaja gazeta, v časopisech Junost, Mladá garda, Říjen, Změna. Na začátku její kariéry ji podporovali básníci Michail Svetlov a Boris Sluckij .

Účastník IV všesvazové konference mladých spisovatelů (1963) [7] .

Studovala na Fakultě historie Moskevského státního pedagogického institutu (oddělení historie v angličtině, 1964-1967), absolvovala Vyšší literární kurzy na Literárním institutu A. M. Gorkého (1971).

Následně byly básně publikovány v „New World“ , „Banner“ , „Friendship of Peoples“ , v novinách a časopisech v mnoha zemích.

Přeložila básně národních básníků SSSR, mimo jiné z Kazachstánu - Marfuga Aitkhozhina [8] a Akushtap Baktygereeva , mladé nogajské básnířky Kadriya Temirbulatova [9] , která tragicky zemřela ve věku třiceti let, a také několik knih od Tádžiku. básnířka Gulrukhsor Safieva [10] .

Od konce 80. let vytrvale podporuje obnovu země. V roce 1989 vstoupila do April  , All-Union Association of Writers in Support of Perestrojka . Během těchto let otevřeně hovořila se svou pozicí v tisku („Soudruhu, věř!“, Literární Rusko, 1988), na veřejných setkáních („Odvaha spisovatele“, plénum Svazu spisovatelů SSSR, 1989; „ Slovo a svědomí“, sbírka z dubna 1989) a na setkání moskevských spisovatelů s prezidentem Borisem N. Jelcinem v srpnu 1993 [11] .

V roce 1993 podepsala Dopis čtyřiceti dvou .

V témže roce 1993 spolu se svým manželem, básníkem Vladimirem Saveljevem , zorganizovala literární časopis Koltso "A" jako orgán Moskevského svazu spisovatelů [12] . Od chvíle, kdy vyšlo první číslo, byla 20 let šéfredaktorkou časopisu [13] . Jeho dvacáté výročí bylo poznamenáno vydáním v roce 2013 jednodílné knihy „Se všemi zastávkami“, která zahrnovala díla prózy, poezie, publicistiky, sci-fi, humoru, vybraná z více než devadesáti čísel, a také to nejlepší. linie mladých vítězů Ceny Rimmy Kazakové „Start“ [14] . Jednosvazkové knize předchází předmluva T. Kuzovleva „Stručný životopis časopisu“.

Kreativita

O práci Tatyany Kuzovlevy v různých letech napsali:

Málokdy se stane, že jsem si 100% jistý mladým básníkem. Ale dnes požádám Kuzovlevu, aby mi nechala sešit svých básní, abych jimi mohl potěšit své soudruhy. Hluboká myšlenka a skutečné pocity – to je to, co mě na Taťániných básních přitahuje.

- Michail Svetlov , Moskevské spisovatelské noviny, 1962.

Metafora - obecně jeden z nejzřetelnějších znaků poezie T. Kuzovlevové, přitom je v ní velmi prostorná. To vypovídá o dovednosti mladé spisovatelky, o její seriózní práci v literatuře.

- Gennadij Krasukhin , Moskevský časopis, 1963.

"Moje tatarské Rusko!" ... básně - 1962. Chtělo to odvahu - v té době - ​​takhle se obrátit z budoucnosti do minulosti. Místo "Zemshara" vidět kolem sebe a v sobě - ​​"Rusko". Takže se ve stínu globální scény proměnit v „Rus“... A navíc už vůbec ne nadávat všem lidem za rusofobii, opírající se o sruby, divoké hrany. K takovému činu bylo v té době potřeba pořádná dávka odvahy. Plus jemnost. Navíc znát svůj duchovní úkol. A moje duchovní síla. A slabiny.

- Lev Anninskij [15] .

Vědomí občanské důstojnosti Kuzovlevové ani v nejmenším nebrání zůstat „slabou ženou“... V tom je kouzlo její lyrické hrdinky. Lyrika bez intimity, občanství bez rétoriky - to jsou dvě hypostázy, které tvoří poezii Taťány Kuzovlevy.

- Julia Drunina [16] .

Taťána Kuzovleva má kromě myšlenek, lásky, bolesti a dalších stavebních kamenů versifikace ještě něco, co nelze analyzovat. No a jak formulovat chvění zorniček a mrazení v zátylku?

- Leonid Zhukhovitsky , noviny Evening Moscow, 1997.

Trpěl. Odtud kouzlo neohroženého, ​​byť cudně opatrného rozhovoru o tom nejintimnějším, nejkřehčím a nejdražším.
Lásku básník chápe tak mnohostranně, tak vysoko, tak humánně a odvážně, že to zavazuje „držet své ztráty pod zámkem“. Soucítit s lidmi, pomáhat jim a reagovat na každé volání i malého neštěstí: „Mou starostí je poslouchat a litovat. Láska k člověku, pozorný a výkonný, svědomitý a laskavý přístup k němu jsou vlastně docela vzácné. To je zvláštní talent a Taťána Kuzovleva ho má.

— Rimma Kazakova [17] .

Do ruské poezie vstoupila jako dům, který jí byl předurčen právem dědictví, odkázaným jí národní básnickou tradicí a stal se její rodinou na celý život. ... spolu s povoláním dává Nebe básníkovi sílu vše překonat a od bouře a klidu, od světla a tmy, od štěstí a neštěstí vonět

To slovo je jediné, které vám způsobí horečku i zimnici.

- Alexandr Nezhny [18] .

Bibliografie

Knihy poezie

prozaická kniha

Písně na básně Taťány Kuzovlevy

"Odpusť mi, že jsem ti ukradl osamělost" - Maria Ivanova

Ceny a ceny

Rodina

Poznámky

  1. ↑ Tatʹi︠a︡na Kuzovleva // kód VIAF
  2. ↑ Webové stránky Svazu spisovatelů Moskvy . Staženo 3. 5. 2018. Archivováno z originálu 29. 4. 2018.
  3. ↑ Webová stránka časopisu "Mládež" . Staženo 3. 5. 2018. Archivováno z originálu 22. 3. 2018.
  4. ↑ Kuzovlev, Vitalij Alexandrovič - Technická termodynamika a základy přenosu tepla - Ruská státní knihovna
  5. ↑ Thermodynamik: unter der Gesamtredaktion von WM Tarejew - VA Kuzovlev - Google Books  (nedostupný odkaz)
  6. ↑ Műszaki hőtan – VA Kuzovlev – Knihy Google
  7. ↑ Ruská literatura 20. století: prozaici, básníci, dramatici - Google Books
  8. ↑ Knihovna NKSU pojmenovaná po M. Kozybajevovi
  9. ↑ Kadriya – Uložené hvězdy – Ruská státní knihovna
  10. ↑ Dcera Tádžikistánu. Básnířka , se kterou „ není vždy klid “
  11. ↑ Dopis čtyřiceti dvou: pro a proti - Colta.ru
  12. ↑ Prsten "A" - Svaz spisovatelů Moskvy . Staženo 3. 5. 2018. Archivováno z originálu 28. 4. 2018.
  13. ↑ Gomberg, L. Pamatuj, odpouštěj, miluj K výročí básnířky Taťány Kuzovlevové . Čtvrtletník mezinárodního židovského časopisu "Aleph" (28. listopadu 2019). Staženo 3. ledna 2020. Archivováno z originálu dne 8. ledna 2021.
  14. ↑ Svaz spisovatelů v Moskvě oslavil 20. výročí časopisu Koltso A . Staženo 3. 5. 2018. Archivováno z originálu 30. 7. 2016.
  15. ↑ Anninsky L.A. Rus na milostném rande. - M. : Souhlas, 2004. - 261 s. — ISBN 5-86884-122-0 .
  16. ↑ Kuzovleva T. V. Selected (předmluva Yu. Drunina). - M .: Beletrie, 1985. - 608 s.
  17. ↑ Kuzovleva T.V. Dálkový let (předmluva R. Kazakova). - M . : Ruská kniha, 2004. - 160 s.
  18. ↑ Rukojmí of Being Archived 29. dubna 2021 na Wayback Machine // Literary Gazette
  19. ↑ Dekret prezidenta Ruské federace ze dne 26. ledna 1998 č. 80 „O udělování státních vyznamenání Ruské federace“ . Staženo 14. února 2019. Archivováno z originálu 31. prosince 2018.
  20. ↑ Vladimír Nuzov. Taťána Kuzovleva: poezie svými rytmy naplňuje čas a život... Archivní výtisk ze 7. srpna 2018 na Wayback Machine // Bulletin , č. 4(341), 18. února 2004

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie