Kurchi-bashi , Kurchibashi ( ázerbájdžánský Qurçubaşı hlava Kurchiů) - ve státě Safavid , pozice velitele šáhovy gardy (stráže) - kurchi , spolu s vekilem , vezírem , emírem al- umarou a sadrem z nejvyšších funkcí ve státě.
Kurchi-bashi byl jedním ze sedmi „pilířů státu“ (laso doulet), s poradními právy, zahrnutý do „nejvyššího madžlisu “ (majlis ala), který existoval za šáha [1] V. Minorsky naznačuje, že za první pravítka Safavids , když tam nebyla stálá armáda , kurchibashi byl nezbytně “ministr války”. Do této funkce byli jmenováni prominentní kyzylbašští emírové . První zmínku o kurchi-bashi zaznamenal Hasan-bek Rumlu, kde je zmíněn Abdulbek Dede [2] , pravděpodobně první kurchibashi. Za šáha Ismaila I. a Tahmaspa I. se pokusili na post kurchibashi jmenovat lidi, kteří byli daleko od politického života státu. Ale již za nástupců Tahmaspa se role a význam kurchibashi výrazně zvýšily, do funkce byli jmenováni vlivní emírové až po vládce oblastí státu. Většina Kurchibashi pocházela z kmene Afshar [3] . Roční plat kurchibashi za šáha Abbáse I. byl 1 000 - 1 500 mlh [4] .
Za vlády Ismaila I. byl Gorchubashi méně významnou postavou než Emir al-Umara. Toto pokračovalo během období Qizilbash nadvlády mezi 1523-1533 ; moc emira al-umara během tohoto období značně vzrostla. Jedinou zmínkou o Gorchubash během období Qizilbash interregnum je zmínka o Gorchubash Tataroglu Tekeli , který byl popraven v roce 1529 kvůli nepřátelství mezi ním, Chukha Sultan, a Gorchubash Dedebek Tekeli , který byl zabit během povstání Tekeli . v roce 1531 [5] .
Po roce 1534 , kdy se šáhovi Tahmasíbovi podařilo obnovit šáhovu autoritu jako vládnoucí instituci, politický a vojenský význam Emira al-Umara poklesl a politický a vojenský význam bývalého podřízeného Gorchubashi rostl. Gorchubashi neustále rozšiřoval svou moc v politické i vojenské oblasti, dokud se za vlády Ismaila II. a Muhammada Khudabendeho stal nejmocnějším úředníkem ve státě. Dokonce i za vlády Abbáse I. , který vytvořil nové, neqizilbašské jednotky, které nebyly umístěny pod velení Gorčubaše, měl tento úředník velkou váhu ve státních záležitostech [5] .
název | Začátek sil | Konec sil |
---|---|---|
Abdal-bek Dede | 1505 | 1506 |
Yegan Khan Tekeli | 1509 | 1510 |
Sary-Pirya Ustajly | 1512 | |
Yashar bey Ustajly | 1514 | |
Byakir-bek Utajly | ||
Tataroglu Tekeli | 1528 | 1529 |
Durag-bek Tekeli | 1529 | 1530 |
Dede bek | 1531 | 1531 |
Parvanya-bek Tekeli | 1531 | |
chalífa Mohammed Shamly | 1533 | 1534 |
Oghlan Khalifa Shamla [6] | 1534 | 1534 |
Shir Hassan | 1534 | 1534 |
Sevindik bey Afshar | 1534 | 1562 |
Ahmed bey Afshar | 1574 | 1576 |
Yusifgulu Sultan Afshar | 1576 | 1577 |
Allahgulu bey Afshar | 1577 | 1577 |
Gulu-bek Afshar [7] | 1577 | |
Yusif Khan Afshar | 1587 | 1588 |
Byadir-bek Afshar | 1588 | 1588 |
Vyali Khan Afshar | 1588 | 1589 |
Allahgulu-bey Gapamaoglu Qajar | 1591 | 1592 |
Isa Khan Safavi [8] | 1612 | 1613 |
Chirag Khan Pirzade | 1631 | 1631 |
Emir Khan Sökulyan Zulgadar | 1632 | |
Jany Khan Shamly | 1637 | |
Murtazagulu Khan Qajar [9] | 1645 | 1646 |