Pierre Levegh | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Státní občanství | Francie | ||||||||||||
Datum narození | 22. prosince 1905 | ||||||||||||
Místo narození | |||||||||||||
Datum úmrtí | 11. června 1955 (ve věku 49 let) | ||||||||||||
Místo smrti | |||||||||||||
Výkony v mistrovství světa formule 1 | |||||||||||||
Roční období | 1950 - 1951 | ||||||||||||
Auta | netovární Talbot-Lago | ||||||||||||
Grand Prix | 6 | ||||||||||||
Debut | Belgie 1950 | ||||||||||||
Poslední Grand Prix | Itálie 1951 | ||||||||||||
|
|||||||||||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Pierre Eugene Alfred Bouyen ( fr. Pierre Eugène Alfred Bouillin , 22. prosince 1905 , Paříž – 11. června 1955 , Le Mans ) je francouzský závodní jezdec . Závodní jméno Pierre Levegh ( fr. Pierre Levegh ) přijal na památku svého strýce, průkopníka motoristických závodů, který zemřel v roce 1904 . Od roku 1938 závodil v každoročním závodu 24 hodin Le Mans , ve kterém se v roce 1955 stal obětí nehody, při které zemřel jeho i 82 diváků . Závodil v prvních dvou sezónách Formule 1 ( 1950 , 1951 ).
Pierre Boyen se narodil 22. prosince 1905 v Paříži.
O rok dříve zemřel jeho strýc Alfred Velghe, který byl od roku 1898 pod jménem Alfred Levegh poměrně úspěšný v různých tehdejších dostizích, dokonce jich několik vyhrál. V roce 1923 se Pierre poprvé zúčastnil závodu v Le Mans a od té doby se jeho myšlenky soustředily pouze na vystoupení tam. V roce 1938 se mu splnil sen - zúčastnil se Le Mans s vozem Talbot T150C, ale kvůli technické poruše nedojel do cíle. Ze stejného důvodu jeho Talbot-Lago SS nedojel do cíle ani následující rok. Před válkou bylo Leveghovým nejlepším závodním úspěchem 3. místo v Anwerském závodě v roce 1939.
Levegh se dokonce zúčastnil závodů Grand Prix, ale tam prakticky nedosáhl úspěchu. Šest startů v sezónách 1950 a 1951 ve vlastním Talbotu Lago T26C a 7. místo na GP Belgie 1950 jako nejlepší výsledek – tak lze shrnout jeho úspěchy ve formuli 1.
Výraznější však byly jeho úspěchy v jiných sériích. V roce 1951 v Le Mans v továrně Talbot skončil čtvrtý, ale nebyl s vozem spokojen a rozhodl se příští rok jet na start vlastním vozem, jehož přípravu sám nesl. A všechny náklady byly téměř oprávněné - sám řídil auto více než 22 hodin a byl nesporným lídrem, před nejbližším pronásledovatelem o čtyři kola, když mu selhala převodovka a poté motor. Jeho sen o vítězství, který se zdál být brzy skutečností, se nikdy nesplnil... Závody v letech 1953 a 1954. také nepřinesl úspěch. Pierre Levegh zemřel 11. června 1955 při svém posledním závodě v Le Mans.
11. červen 1955 je datem nejstrašnější tragédie v dějinách motorsportu s následky na mnoho dalších desetiletí. Ke strašlivé nehodě došlo na konci 35. kola slavného závodu 24 hodin Le Mans 11. června 1955. Mercedes-Benz 300 SLR , řízený francouzským jezdcem Pierrem Leveghem, pronásledující tehdejšího vedoucího britského jezdce Mikea Hawthorna na Jaguaru D-Type , se v šestém kole srazil s Austinem-Healey 100S předjížděným Lancem McLeanem.
Nečekaně pro ty, kteří jedou za nimi, se Hawthorne rozhodl zajet do boxové uličky pro doplnění paliva a nenechal žádný prostor pro manévrování pro McLeanův vůz. McLean, uhýbající vpravo od Jaguaru, brzdící mimo trať a pokoušející se vrátit auto zpět a objet Hawthorna, který ho právě předjel, se posunul doleva, čímž neúspěšně uřízl Leveghův Mercedes. Po srážce se Mercedes-Benz 300 SLR vznesl nad trať. Přeletěl plot a vletěl přímo do tribuny s publikem, cestou na ně rozsypal trosky a části motoru. Bezpečnostní pásy se tehdy ještě nepoužívaly – objevily se až v 60. letech. Levegh proto vyletěl z auta a na následky poškození lebky zemřel. Exploze palivové nádrže způsobila velmi vážný požár, který si spolu s troskami vyžádal životy 82 diváků. Více než 100 lidí bylo zraněno. Situaci s požárem ztížilo i to, že se snažili hořčíkovou karoserii mercedesu uhasit vodou, což vedlo jen k nárůstu plamenů. Auto hořelo několik hodin. Závod nebyl zastaven, aby se zabránilo panice mezi téměř čtvrt milionem diváků. Diváci opouštějící závod by navíc nevyhnutelně blokovali příjezdové cesty pro sanitky. Ne všichni pochopili, jak strašná tragédie se stala: mnozí jednoduše viděli, že po nehodě začal požár - to je vše.
Této strašné katastrofy byl svědkem Juan Manuel Fangio, který jel bezprostředně za Leveghem, Hawthornem a „kruhovým“ MacLeanem. Fangio řekl, že na poslední chvíli Pierre, když si uvědomil, že nemůže nic dělat, zvedl ruku, což Fangiovi posloužilo jako signál – a podařilo se mu zpomalit, aby nenarazil do aut před ním. Levegh tak možná zachránil Fangiovi život.
Když byl v noci oznámen předběžný počet obětí, rozhodl se Alfred Neubauer, šéf závodního týmu Mercedes-Benz, který Levegha k účasti v závodě pozval, vozy svého týmu ze závodu stáhnout. V té době vedl závod Fangio, Leveghův týmový kolega. To však již nebylo tak důležité. Vítězem Le Mans z roku 1955 se stal Mike Hawthorne na Jaguaru. Alfred Neubauer řekl, že Pierre zazněl podivnou předtuchu přímo na startovní čáře toho nešťastného dne v Le Mans. Předtucha bohužel nezklamala.
Po Le Mans 1955 bylo zrušeno mnoho dalších soutěží, včetně čtyř závodů Formule 1 sezóny 1955 (GP Francie, Německa, Španělska a Švýcarska), kvůli čemuž byla sezóna zkrácena na 6 závodů. Na konci roku 1955 tým Mercedes-Benz opustil motorsport až do roku 1987. Americká automobilová asociace (AAA) pod tlakem veřejnosti po nehodě v Le Mans a smrti Billa Vukoviče v závodě Indy 500 před několika týdny opustila veškeré automobilové závody a předala štafetu speciálně vytvořeným motoristickým asociacím, jako je např. USAC.
Po této nehodě byl ve Švýcarsku přijat zákon, podle kterého byl zaveden zákaz pořádání jakékoli soutěže s motorovými vozidly. Tento zákaz trval beze změny 52 let. 7. června 2007, 97 hlasy proti 77 (hlasováno v zemském parlamentu), byl zákaz částečně zrušen. Závody Grand Prix ve Švýcarsku jsou však stále formálně zakázány. Teprve 1. června 2022 byl zákaz okruhových závodů ve Švýcarsku zcela zrušen.
|-
Sezóna | tým | Podvozek | Motor | W | jeden | 2 | 3 | čtyři | 5 | 6 | 7 | osm | Místo | Brýle |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1950 | soukromá aplikace | Talbot-Lago T26C |
Talbot 4,5 L6 |
D | VEL |
MON NDP |
500 |
SHVA |
BEL 7 |
Odjezd FRA |
ITA Skhod |
— | 0 | |
1951 | soukromá aplikace | Talbot-Lago T26C |
Talbot 4,5 L6 |
D | SHVA |
500 |
BEL 8 |
FRA |
VEL |
ONA 9 |
ITA Skhod |
COI |
— | 0 |
Tematické stránky | |
---|---|
Genealogie a nekropole |