| Izrael Leizerovič | |
|---|---|
| polština Izrael Lejzerowicz | |
| Přezdívky | Jiří Verda |
| Datum narození | 4. června 1901 |
| Místo narození | Lodž , Polské království |
| Datum úmrtí | 1944 |
| Místo smrti | Treblinka , Polsko |
| občanství (občanství) | |
| obsazení | romanopisec , novinář |
| Jazyk děl | esperanto |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Israel Lejzerovich ( polsky Izrael Lejzerowicz ; 4. června 1901 , Lodž - 1944 , Treblinka ) - polský esperantský prozaik a novinář ; vystupoval pod pseudonymem Georgo Verda [1] [2] .
Narozen 4. června 1902 v Lodži. Esperantista od roku 1912. Po skončení 1. světové války založil mládežnickou sekci Polského esperantského svazu a pobočku Svazu esperantistů v Lodži. Později vedl esperantské hnutí v Lodži, vyučoval esperanto a byl považován za jednoho z nejaktivnějších esperantistů v Polsku. Od roku 1925 byl předsedou Židovského esperantského svazu, v roce 1930 byl generálním tajemníkem organizačního výboru 4. celopolského sjezdu esperantistů. V roce 1926 vydal v jidiš učebnici esperanta לו בוך פֿון ד ° °ction אי canni language פֿואָיִuxִuxִux שפּרlarאַer שפּרlarאַ ant [ 3] Esperanto [3] Esperante [3] .
Peru novináře Leizeroviče vlastnilo četné články v esperantském tisku (v publikacích " Pola Esperantisto " - "Polský esperantista", " Heroldo de Esperanto " - "Esperanto Courier", " Literatura Mondo " - "Literární svět"), věnovaný aktuálním otázkám esperantského hnutí, boji proti fašistické hrozbě, budování socialismu v SSSR. Zejména živě mluvil o operaci na záchranu členů expedice O. Yu.Schmidta sovětskými piloty na parníku Čeljuskin , který byl uvězněn v ledu v Čukotském moři [2] [5] .
Známý pro četné překlady do esperanta. Z jidiš přeloženo - hra „Dibuk, aneb mezi dvěma světy“ ( Dibuk, aŭ inter du mondoj ) od Solomona An- skyho (1927), román „Čarodějnice z Kastilie“ ( La Sorĉistino el Kastilio ) (1933) od Sholoma popel ; z němčiny - povídka Amok ( Amok ) (1935) od Stefana Zweiga [1] [6] .
Během okupace Polska nacisty Leizerovič tajně uspořádal ve varšavském ghettu večer věnovaný L. L. Zamenhofovi . Tam také začal překládat báseň Adama Mickiewicze „ Konrad Wallenrod “ do esperanta (která zůstala nedokončená). V roce 1944 byl s rodinou zatčen a odvezen do Treblinky , kde zemřel [2] .
Komentář. Esperantista Israel Leizerowicz by se neměl zaměňovat s polským malířem a básníkem (který psal v jidiš ) Israelem Leiserowiczem , který [7] :
Hlavním a nejznámějším dílem Leizerowicze je kniha Ze zelené bible ( Esper. El la "Verda biblio" ) (1936) [8] - živá satira na esperantské hnutí první poloviny 20. století ( Ferenc Siladi nazval tuto knihu [1] „jeden z nejvýraznějších fenoménů celé esperantské literatury“). Leizerovič v ní, napodobující styl Bible a kreslící analogie mezi příběhem o stvoření světa a historií vzniku esperantského hnutí, nastínil různé skutečnosti související se vznikem a šířením esperanta. To vše bylo doprovázeno vtipnými popisy hlavních postav, které stály u zrodu hnutí [2] .
V knize vystupují známé postavy esperantského hnutí pod pseudonymy, které esperantský čtenář snadno dešifruje: Kalomano Kalocsay ( Kalman Kalochay ) vystupuje jako Kalsurmano Galoŝej ( kalo 'kukuřice', sur 'on', mano 'ruka'; galoŝo 'galosh'), Raymond Schwartz ( Raymond Schwartz ) — jako Rajmond Ŝerc ( ŝerco 'vtip'), Theofile Cart ( Theofil Kar ) — jako Diofilo Kara ( dio 'bůh', filo 'syn'; kara 'milý'), Andreo Cseh ( Andrei Che ) — jako Andreo Apud (náhrada ĉe 'at' za apud 'blízko') [9] .
Dobrá představa o stylu a obsahu knihy to začíná:
A volapuk byl beztvarý a chaotický a byla v něm temnota. A Nehmotná záhada řekla: Budiž světlo. A esperanto se stalo ... A Duch nazval Esperanto Věčným dnem a Volapuk to nazval Nocí...
Původní text (zejm.)[ zobrazitskrýt] En la komenco la Senkorpa Mistero kreis Volapükon. Kaj Volapük estis senforma kaj kaosa, kaj mallumo estis en ĝi. Kaj la Senkorpa Mistero diris: Estu lume. Kej fariĝis Esperanto… Kaj la Spirito nomis Esperanto Eterna Tago, kaj Volapükon nomis Nokto… - [9]Ve stejném duchu jsou popsány i gramatické rysy esperanta (například obligátní akuzativ , který studentům jazyků obvykle způsobuje velké potíže):
A Duch stvořil případ akuzativu… A Duch řekl: Ploďte se a množte se a naplňte zelený jazyk [10] a vládněte všem ostatním pravidlům z Fundamenta [11] … Ať vás případ akuzativu vždy mučí!
Původní text (zejm.)[ zobrazitskrýt] Jak la Spirito kreis la akuzativon… Kaj la Spirito diris: fruktu kay multiin la verdan lingvon jako super ceteraj reguloj de la Fundamento… A akuzativo turmentu vin ĉiam! - [9]