Linka A (metro Buenos Aires)

Linka A je nejstarší linkou metra v Buenos Aires . Dnes má 18 stanic . Linka je jednou ze šesti linek metra v Buenos Aires, byla otevřena 1. prosince 1913 a stala se první linkou metra v Latinské Americe, na jižní polokouli a ve všech španělsky mluvících zemích. Táhne se v délce 9,7 kilometrů od stanice May Square v oblasti Montserrat po stanici San Pedrito v oblasti Flores. Hlavní proud cestujících jde po ulicích Avenida de Mayo a Avenida Rivadavia , linku metra denně využije asi 250 000 lidí. Carabobo je dočasnou konečnou linky od roku 2008 a 27. září 2013 byly postaveny dvě nové stanice: San José de Flores a San Pedrito . Do roku 2013 jezdily na lince staré vozy Brugeoise, belgického původu, postavené firmou La Brugeoise et Nivelles v 10. letech 20. století. Od 6. března 2013 linka využívá nové železniční vozy z Číny, které vyrábí CNR Corporation a koupí je vláda země.

Historie

V prvních dekádách 20. století se v důsledku populačního růstu výrazně zvýšil provoz v Buenos Aires. V roce 1903 mělo město 895 381 obyvatel a město mělo 4 791 automobilů, přičemž v roce 1913 počet obyvatel města dosáhl 1 457 885 obyvatel a 7 438 stávajících automobilů [1] . Vzhledem k nedostatečnému pokrytí města tramvajovou sítí bylo nutné vytvořit nové druhy veřejné dopravy. Kongres v roce 1909 schválil zákon 6700 a 28. prosince téhož roku byla rozhodnutím magistrátu města Buenos Aires zahájena výstavba první linky metra.

Rozhodnutí o výstavbě trati padlo v roce 1903. 15. září 1911 byla zahájena stavba na trati Anglo Argentina, zhotovitelem byl Philippe Holzman. Na stavbě linky se podílelo asi 1500 dělníků a bylo na ni použito 31 milionů cihel, 108 000 pytlů cementu, 13 000 tun železa a 90 000 metrů čtverečních izolace. 1. prosince 1913 byla otevřena trať s 9 stanicemi. Stala se první linkou metra v Latinské Americe. V roce 1914 byla trať prodloužena do stanice "Cabarita" (v roce 1923 byla přejmenována na "Primera Junta") a teprve v roce 2008 byly otevřeny 2 nové stanice na úseku "Primera Junta" - "Carabobo". Délka trati ze stanice May Square do stanice Carabobo je více než 10,7 km . Svůj současný název linka A linka dostala až 17. února 1939.

Linka metra Maya Plaza - Plaza Miserere byla slavnostně otevřena 1. prosince 1913 a druhý den byla zpřístupněna veřejnosti, linku metra využilo 170 000 cestujících, kteří cestovali prvním metrem v Jižní Americe. To dělá Buenos Aires třináctým metropolitním městem po Londýně, Aténách, Istanbulu, Vídni, Budapešti, Glasgow, Paříži, Bostonu, Berlíně, New Yorku, Philadelphii a Hamburku. Každá stanice je 100 m dlouhá a měla speciální vlysy pro snadnou identifikaci barev vzhledem k vysoké úrovni negramotnosti, která v té době existovala.

Stavbu stanice Plaza Miserere prováděly dvě společnosti, CTAA a FCO. Nádraží mělo v té době dva východy pro přestup na železnici, která vedla v centru města, pro kterou sloužila dvě nástupiště. Jižní nástupiště bylo zlikvidováno v roce 1926, proto bylo rozhodnuto nástupiště rozšířit, aby bylo pohodlnější pro přesuny.

Stavba pokračovala až do výstavby stanice Rio de Janeiro, otevřené 1. dubna 1914, a 14. července téhož roku byla otevřena stanice Caballito, v roce 1923 přejmenovaná na Primera Junta. Stanice Primera Junta byla postavena uprostřed Avenida Rivadavia, na rohu ulic Cachimayo a Emilio Mitre. Odtud na roh ulic Emilio Mitre a José Bonifacio jezdil do roku 1963 tramvajový provoz, nyní 2 km od této cesty jezdí Asociación Amigos del Tranvía, od roku 1980 tudy projíždí historická tramvaj Buenos Aires.

Investice do výstavby trati činily 17 milionů argentinských pesos. Investovali 3 000 000 do hloubení tunelů, 7 milionů přímo do výstavby a 2 miliony do 50 vlaků.

Fotogalerie

• Májové náměstí

• Peru

• Piedra

• Lima

• Saenz Peña

• kongresu

• pasco

• Alberti

• Plaza Miserere

• Loria

• Castro Barros

• Rio de Janeiro

• Akoyt

• Primera Junta

• Puan

• karabobo

Poznámky

1. ↑ [Subterraneos de Buenos Aires Subterráneos de Buenos Aires]  (španělština) . Domingo Tejera. Staženo 4. listopadu 1993.

Odkazy

• https://web.archive.org/web/20101020080935/http://www.metrovias.com.ar/v2/Home-En.asp?lang=CS

Metropolitní Buenos Aires
Čára	Májové náměstí Peru Piedra Lima Saenz Peña kongresu pasco Alberti Plaza Miserere Loria Castro Barros Rio de Janeiro Akoyt Primera Junta Puan karabobo San José de Flores San Pedrito
Čára	Juan Manuel de Rosas Echeverria Los Incas/hodina parku Tronador/Vila Ortusar Federico Lacrose Dorrego Malabie/Osvaldo Pugliese Anděl Gallardo Medrano Carlos Gardel puerredon Pasteur Callao Uruguay Carlos Pellegrini Florida Leandro N. Alem
Čára	Retiro Generál San Martin Lavalier Diagonální Norte Avenida de Mayo Moreno nezávislost San Juan Ústava
Čára	Katedrála 9. července Tribunales Callao Facultad de Medisina puerredon Aguero Scalabrini Ortiz Plaza Itálie Palermo Ministro Carranza Oleros José Hernandez Juramento Congresso de Tucuman
Čára	Plaza de los Virreyes Varela Medaile Milagros Emilio Mitre José Maria Moreno Avenida La Plata Boedo Generál Urquiza Huhuy Pichincha Entre Rios/Rodolfo Walsh San Jose nezávislost Belgrano Bolivar Correo Central Catalinas Retiro
Čára	Plaza Itálie Salguero Sanchez de Bustamante puerredon Santa Fe Cordoba Corrientes Rivadavia Mexiko San Juan Saenz Peña Kontinuita
Čára	Státu Izrael gascon Mario Bravo Jean Juarez puerredon Callao Uruguay Cerrito Retiro
Čára	Retiro Terminál Omnibus Padre Mugika Julieta Lateri - Fakulta de Derejo Las Eras Santa Fe - Carlos Jauregui Cordova Corrientes Jednou – 30. prosince Venezuela Umberto I Inclan Caseros Parque Patricios nemocnice Saenz
Čára	Serrano Kostarika Cordoba Corrientes Warnes Diaz Velez aranguen Rivadavia Pedro Goyena Adresář
Plánované stanice kurzívou