Přenosové vedení ( long line ) - dva nebo více paralelních vodičů, které jsou určeny k přenosu elektromagnetické energie nebo elektrických signálů z jednoho objektu na druhý skrze ně. Přenosovým vedením lze také chápat jakýkoli systém, který umožňuje přenos energie stejnosměrných nebo střídavých proudů, například vlnovod , kvazioptické a optické přenosové vedení. [1] [2] . Příčné rozměry takových čar jsou malé ve srovnání s podélnými a často i s vlnovou délkou vysílaných kmitů: proto se objevil termín „dlouhé čáry“ [1] .
V elektrotechnice , sdělovací technice , se přenosová vedení vyrábějí ve formě drátů zavěšených na podpěrách nebo ve formě kabelů . V mikrovlnné technice a optice se používají dva typy přenosových vedení: otevřené a uzavřené. Uzavřená vedení mají stínění kolem vodičů a jsou také vyrobena ve formě koaxiálních vedení, kovových vlnovodů, světlovodů a dalších struktur. [3]
Poprvé se přenosová vedení objevila v telegrafii ve 30. letech 19. století, koncem století se začala používat k přenosu energie střídavého proudu. [jeden]
Pojem přenosové vedení se používá v radiofrekvenční technice, využívající elektromagnetické kmity takových frekvencí , u kterých je třeba brát v úvahu jejich vlnovou povahu (např. v mikrovlnné technice [4] ). Pokud mluvíme zcela o fyzickém kanálu přenosu signálu od zdroje ke spotřebiteli, včetně například vysílací antény-napáječe , přenosového média a přijímacího anténního-napájecího zařízení, pak hovoříme o komunikační lince (např . , radioreléová komunikační linka). Přenosové vedení může být pro přenos vysokofrekvenčního signálu nebo vysokofrekvenční energie; označovaný také jako datový spoj , pokud přenášený signál neobsahuje nosnou vlnu .
Strukturálně jsou přenosové linky rozděleny [5] :
GOST 18238-72 [5] stanoví následující typy přenosových vedení:
Dále jsou uvedeny typy přenosových vedení:
atd.
| přenosové linky | |
|---|---|
| Drát |
|
| RF kabely |
|
| Vlnovody |
|
| otevřený typ |
|