Humphrey Lloyd | |
---|---|
Angličtina Humphrey Lloyd | |
Datum narození | 16. dubna 1800 [1] [2] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 17. ledna 1881 [1] [2] (ve věku 80 let) |
Místo smrti |
|
Země | |
Vědecká sféra | fyzik |
Alma mater | Dublinská univerzita (1819) |
Ocenění a ceny | člen Královské společnosti v Londýně čestný člen Royal Society of Edinburgh [d] Cunninghamova medaile [d] ( 1862 ) |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Humphrey Lloyd (1800-1881), britský irský fyzik. Byl členem Královské irské akademie, v letech 1846-1851 byl jejím prezidentem.
Syn vědce Bartholomewa Lloyda . On přijal jeho základní vzdělání u Whiteovy školy a zadal Trinity vysokou školu v 1815 ; v roce 1818 získal stipendium, v roce 1819 se stal bakalářem, v roce 1827 - magistrem. Od roku 1824 byl juniorským členem na Trinity College. V roce 1840 získal také doktorát teologie. Paralelně byl od roku 1831 Smithsovským profesorem fyziky a experimentální filozofie, který v této pozici nahradil svého otce, od roku 1838 byl ředitelem magnetické observatoře na Trinity College Dublin.
V roce 1843 se stal vedoucím pracovníkem Trinity College a opustil filozofickou katedru. V roce 1862 se stal prorektorem a v roce 1867 - rektorem univerzity v Dublinu. Byl také prezidentem Královské irské akademie a Britské asociace (od roku 1857), členem Londýnské a Edinburské královské společnosti a také se aktivně účastnil generálního synodu Irské církve po jejím vzniku a revizi modlitební knížky.
Humphreyho hlavní díla byla věnována optice , mechanice a pozemskému magnetismu. V roce 1832 objevil jev kuželové lomu, který předpověděl W. Hamilton . V roce 1837 nastínil metodu pro získání interferenčního vzoru z jediného zrcadla , dokládající příjem optické interference rušením přímého a odraženého světla ze zrcadla.
Tematické stránky | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie |
| |||
|