Lvov, Andre

Andre Michel Lvov
Andre Michel Lwoff
Datum narození 8. května 1902( 1902-05-08 ) [1] [2] [3] […]
Místo narození
Datum úmrtí 30. září 1994( 1994-09-30 ) [1] [2] [3] […] (ve věku 92 let)
Místo smrti
Země
Vědecká sféra mikrobiologie
Místo výkonu práce Pasteurův institut
Alma mater Pasteurův institut
Akademický titul Ph.D
Známý jako objevitel fenoménu lysogeneze, autor konceptu proviru
Ocenění a ceny

Nobelova cena za fyziologii a medicínu - 1965 Nobelova cena za fyziologii nebo medicínu ( 1965 )
Leeuwenhoekova medaile ( 1960 )

Rytířský velkokříž Řádu čestné legie
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

André Michel Lwoff ( fr.  André Michel Lwoff , 8. května 1902 , Aisne-le-Château  - 30. září 1994 , Paříž ) - francouzský mikrobiolog , nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu v roce 1965 (spolu s Francoisem Jacobem a Jacquesem Monod ) „za objevy týkající se genetické kontroly syntézy enzymů a virů “.

Životopis

André Lvov se narodil 8. května 1902 ve vesnici Aine-le-Château (departement Allier , Francie ) do inteligentní židovské rodiny, která emigrovala z Ruska. Jeho dědeček a babička z matčiny strany, dětský lékař Jakov Mironovič Simonovič a učitelka Adelaida Semyonovna Simonovich (rozená Bergman)  stáli u zrodu předškolního vzdělávání v Rusku.

Otec - Solomon Keselevich Lvov (1858, Kremenčug  - 1939) [4]  - byl členem Vůle lidu [5] a později psychiatr , vedoucí lékař psychiatrické léčebny u Paříže ; Za účast na studentském revolučním hnutí v Kyjevě byl spolu s bratry Naumem (1856-1889) a Aronem Lvovem vyhoštěn do provincie Olonets a po útěku v roce 1887 emigroval do Francie. V letech 1910-1911 vedl spolu s Paulem Sérieuxem státní expedici za studiem duševních nemocí a psychiatrické péče v oblasti Maghrebu ( Alžírsko a Maroko ), která vyvrcholila řadou významných publikací o psychiatrické epidemiologii, které jsou významné pro historii lékařství dodnes [6] . Z pověření francouzského ministerstva vnitra také studoval organizaci lékařské péče o duševně nemocné ve venkovských oblastech v údolí Seiny , což se odrazilo v kolektivních monografiích „Rapport sur le service des aliénés du département de la Seine pour l'année 1911" a "Rapport Sur Le Service Des Aliénés Du Département De La Seine Pendant L'année 1914 et 1915". Byl to jeho otec, kdo mladého Lvova zajímal o medicínu, už jako teenagera ho brával s sebou na ranní obchůzky pacientů [7] .

Matka - Maria Yakovlevna Lvova (rozená Simonovich, [8] 1864-1955) - sochařka , dcera Jakova Mironoviče Simonoviče a Adelaide Semyonovna Simonovich , sestřenice umělce Valentina Serova , kterou ztvárnil na slavném obraze „Dívka osvětlená sluncem “ [9] [ 10] (kterou darovala z Francie Treťjakovské galerii v roce 1940) [11] a na pozdějším portrétu , [12] [13] který André Lvov po svém daroval Musee d'Orsay matčina smrt . [14] Studovala sochařství a malířství v Paříži , kde potkala svého budoucího manžela. Zanechala paměti (1949) o své sestře Nadezhda Jakovlevna Simonovich (provdaná Derviz , 1866-1907) a jejím manželovi, umělci V. D. Derviz (1853-1937). Byla milenkou umělce Michaila Vrubela . [patnáct]

Vědecká kariéra

V 19 letech byl přijat do Pasteurova institutu , kde byl asistentem světoznámého francouzského mikrobiologa Edouarda Shuttona , se kterým následně spolupracoval 17 let. První studie Lvova byly v oblasti parazitických nálevníků , jejich cyklu vývoje a morfogeneze . Později pracoval na problémech souvisejících s výživou nejjednodušších jednobuněčných organismů. V roce 1962 navrhl klasifikaci virů. Představil koncept proviru ; práce na mechanismu infekce proviry bakterií byly oceněny Nobelovou cenou.

V letech 1932-1933 na grant Rockefellerovy nadace pracoval v Heidelbergu , v laboratoři Otty Meyerhofa v Institutu pro lékařský výzkum Společnosti Maxe Plancka . V roce 1936, na další grant od stejné nadace, pracoval v Cambridge , v laboratoři Davida Keilina . V roce 1938 se Lvov stal děkanem fakulty na Pasteurově institutu a v roce 1959 profesorem mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě v Paříži .

Andre Lvov měl čestné tituly z řady univerzit: Chicago ( D. Sc. , 1959), Oxford ( D. Sc. , 1959), Glasgow ( doktor práv , 1963) a Louvain ( MD , 1966).

V roce 1929 získal lékařský titul na univerzitě v Paříži , v roce 1932 získal titul Ph.D.

V sérii spoluprací se svým bratrancem a postgraduálním studentem Luisem Siminowiczem a Nielsem Kjelgaardem o účincích ultrafialového záření na lysogenní bakterie (1952) poprvé prokázal jeho indukční účinek na izolaci bakteriofágů a roli posledně jmenovaného v buněčné smrti. Tento objev vedl k využití fenoménu lysogenie (poprvé popsaného A. Lvovem a Antoinette Gutmanovou v roce 1950) v molekulární analýze a byl citován Nobelovou komisí při udělování ceny André Lvovovi. [16]

Osobní život

V roce 1925 se André Lvov oženil s Marguerite Bourdale (Marguerite Lwoff, 1905-1979), se kterou se seznámil v Pasteurově institutu a následně provedl společný výzkum.

Poznámky

  1. 1 2 André Lwoff // Brockhaus Encyklopedie  (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
  2. 1 2 Databáze českého národního úřadu
  3. 1 2 André Lwoff // Gran Enciclopèdia Catalana  (kat.) - Skupina Enciclopèdia Catalana , 1968.
  4. Solomon Lwoff . Získáno 16. listopadu 2010. Archivováno z originálu 3. dubna 2016.
  5. Lvov Solomon Keselevich // Postavy revolučního hnutí v Rusku  : v 5 svazcích / ed. F. Ya. Kona a další - M  .: Všesvazová společnost politických odsouzenců a vyhnanců , 1927-1934.
  6. S. Lwoff et P. Sérieux, "Sur quelques moyens de contrainte appliqués aux aliénés du Maroc", Revue de psychiatrie , 1911, č. 15, s. 185-189 a "Les aliénés au Maroc", Annales médico-psychologiques , 1911, t. 1, str. 471 . Získáno 10. září 2007. Archivováno z originálu 16. července 2011.
  7. Životopis A. Lvova . Získáno 10. září 2007. Archivováno z originálu 11. ledna 2012.
  8. V některých cizojazyčných zdrojích se příjmení přenáší jako Sim a nováček .
  9. Dívka osvícená sluncem. Serov V. Datum přístupu: 29. ledna 2011. Archivováno z originálu 27. února 2011.
  10. Potomci "Dívky osvětlené sluncem" oslavili výročí obrazu v Treťjakovské galerii / Kulturní zprávy / Tvkultura.ru . Získáno 10. ledna 2016. Archivováno z originálu 26. listopadu 2015.
  11. Dívka na slunci . Získáno 9. září 2007. Archivováno z originálu 10. listopadu 2009.
  12. Nositelé Nobelovy ceny: Encyklopedie Archivováno 27. září 2007 na Wayback Machine : Per. z angličtiny. Moskva: Progress, 1992.
  13. Životopisné údaje A. M. Lvova . Získáno 18. 5. 2014. Archivováno z originálu 5. 3. 2016.
  14. Viz reprodukce obou obrazů v článku o Valentinu Serovovi .
  15. Valentin Serov . Získáno 15. listopadu 2010. Archivováno z originálu 27. ledna 2012.
  16. André Lvov na stránkách Nobelova výboru . Získáno 14. listopadu 2010. Archivováno z originálu 9. listopadu 2010.

Literatura

Odkazy