Makaton je jazykový program, který kombinuje mluvenou řeč, gesta a symboly pro komunikaci s lidmi s poruchami učení. Makaton se úspěšně používá v případech autismu , Downova syndromu, u dětí s různými duševními poruchami , stejně jako u dětí se sluchovým postižením a dalšími problémy [1][ přidružený zdroj ] .
Jazykový program Makaton se používá ve více než 50 zemích světa [1][ přidružený zdroj ] . V odborné činnosti jej mohou využít učitelé, logopedi , sociální pracovníci, zaměstnanci mateřských škol, instruktoři, zdravotní sestry, chůvy, psychologové a psychiatři.
V roce 1968 začala Margaret Walkerová pracovat jako logopedka v psychiatrické léčebně (Botleyho park) pro dospělé a děti [2][ přidružený zdroj ] [3] . Margaret zjistila, že mezi 1100 nemocničními pacienty má 60 % vážné komunikační problémy a polovina pacientů zcela nebo částečně nemluví [2].[ přidružený zdroj ] . Mezi další poruchy patřilo také sluchové postižení , zrakové postižení , tělesné postižení , autismus [2][ přidružený zdroj ] . Ve snaze vyvinout systém komunikace s pacienty začala Margaret nahrávat jejich rozhovory jak během konzultací, tak v domácnosti. Margaret kategorizovala nejčastěji používaná slova do úrovní, počínaje základními pojmy spojenými se základními potřebami: „jíst“, „pít“, „spát“, „domov“, „já“, „ty“, „táta“, „máma“ “ , končící slovesy vyjadřujícími pocity [4] . Pokud běžný člověk používá ve své běžné řeči asi 1500 slov, pak u lidí s poruchami komunikace je toto číslo mnohem menší [4] . V důsledku toho Margaret vytvořila Macathon Basic Dictionary, který obsahoval 350 pojmů, které jsou nezbytné především k vyjádření jejich každodenních potřeb [5].[ přidružený zdroj ] .
Mnoho pacientů však nedokázalo vnímat informace sluchem a kromě toho si je uchovávat v paměti. Aby tento problém vyřešila, rozhodla se Margaret doprovázet svůj projev při komunikaci s pacienty gesty, z nichž si řadu vypůjčila z britského znakového jazyka , který používala jako studentka při práci ve škole pro neslyšící [ 3] .
V roce 1972 se Margaret po dobu 9 měsíců snažila pochopit, zda pacienti rozumějí jazyku, což jsou gesta doprovázená řečí, a zda jej budou používat pravidelně. Díky tomu se skupina, se kterou Margaret pracovala, během této doby dokázala naučit rozpoznávat 60 až 90 % používaných gest. Někteří pacienti navíc začali samostatně používat gesta a dokonce používat řeč [2][ přidružený zdroj ] .
Margaret se brzy rozhodla dělat stejnou práci s dětmi ve věku 3 až 7 let, které měly stejné postižení jako její pacienti, ale žily doma a nebyly odděleny od společnosti. Výsledky se opět ukázaly jako pozitivní: lidé s různými poruchami komunikace dokážou rozlišovat, zapamatovat si a později používat gesta doprovázená řečí. V případě dětí se však počet používaných pojmů rozšířil na 400. Přibyla slova související s komunikací v rámci společnosti, která v rámci stejné nemocnice nebyla potřeba [2][ přidružený zdroj ] .
Po úspěšném otestování v praxi kombinace řeči a gest při komunikaci s lidmi s různým postižením vytvořila Margaret a její kolegové plnohodnotný slovník Makaton. Samotné jméno je zkratkou, kde "Ma" je Margaret, "ka" je Kathy (Kathy) a "ton" je Tony [4] . Kathy Johnston a Tony Cornforth jsou Margaretini kolegové a členové British Deaf and Dumb Association (nyní British Deaf Association (BDA)).
V roce 1976 založila Margaret Walker charitativní nadaci, která se původně jmenovala The Makaton Vocabulary Development Project a později se přejmenovala na The Makaton Charity [2][ přidružený zdroj ] .
Tehdejší verze jazykového programu Macathon, který přitahoval lidi z celého Spojeného království, nebyla vhodná pro každého. Margaret a její kolegové si všimli, že lidé s těžkým tělesným postižením nemohou plně používat gesta k vyjádření svých emocí. V tomto ohledu Margaret a její tým již 5 let vyvíjí speciální symboly, které by mohly zajistit proces komunikace s lidmi, kteří nejsou schopni plně používat řeč a gesta.
Makaton tak začal být kombinací tří složek: řeči, gest a vizuálních orientačních bodů v podobě symbolů. V závislosti na konkrétních fyzických a psychických komplikacích může člověk využívat obě všechny tři komunikační složky najednou, nebo se zaměřit na jednotlivé.
V roce 1982 používalo Macathon 95 % anglických škol pro děti s těžkými poruchami učení . Jazykový program se také začal používat v nemocnicích, střediscích vzdělávání dospělých, předškolních zařízeních a doma [3] .
V roce 2004 Oxford University Press zařadil termín „Makaton“ do Oxford English Dictionary [6] :
Trademark je jazykový program, který kombinuje řeč, gesta a grafické symboly, určený k pomoci lidem s komunikačními potížemi a zejména lidem s poruchami vývoje učení.
původní textOchranná známka pro: jazykový program integrující řeč, ruční znaky a grafické symboly, vyvinutý s cílem pomoci lidem, pro které je komunikace velmi obtížná, zejména těm s poruchami učení.
V 90. letech 20. století provedli Joseph Garcia, Linda Acredolo a Susan Goodwyn současně v Kanadě a Spojených státech studie, které měly prokázat účinnost výuky Amslen u dětí v americké znakové řeči [7].[ přidružený zdroj ] .
Garcia zjistil, že neslyšící děti od narození začínají komunikovat pomocí znaků rychleji, než se normální děti učí mluvit. Všiml si také, že děti, které nemají problémy se sluchem, ale zároveň se znakový jazyk naučily, mají větší slovní zásobu a používají ji efektivněji ve srovnání s dětmi, které se znakový jazyk nenaučily. Garcia tedy dospěl k závěru, že americký znakový jazyk má pozitivní vliv na rozvoj komunikačních dovedností u běžných dětí a zlepšuje jejich jazykové dovednosti [7][ přidružený zdroj ] .
Acredolo a Goodwin provedli výzkum ve Spojených státech a zjistili, že děti, které používají znakový jazyk, se učí mluvit rychleji a snadněji než ty, které to dělají bez znakového jazyka. Na základě svých pozorování vyvinuli speciální systém gest pro děti a navrhli, aby jej jedna skupina rodičů používala se svými dětmi, zatímco druhá skupina systém nepoužívala.
Výsledky studie ukázaly, že děti, které používaly gesta [7][ přidružený zdroj ] :
Tato zjištění podporují předchozí výzkum Walkera a Bonvilliana o účincích znakového jazyka na komunikační dovednosti.
V 80. letech 20. století Bonvillian a kolegové pozorovali skupinu neslyšících dětí a všimli si, že začali používat naučená gesta v průměru 8,5 měsíce po narození, což je mnohem dříve, než je věk, kdy běžné děti začínají mluvit [7][ přidružený zdroj ] .
V roce 2005, The Makaton Vocabulary Development Project, charitativní nadace, provedla studii s dětmi ve věku od tří do dvanácti měsíců bez vývojových poruch učení a bez jiných postižení v té době identifikovaných, aby prokázala výhody jazykového programu. Macathon [7][ přidružený zdroj ] .
Rodiče, kteří se studie zúčastnili, museli jednou týdně absolvovat 6 sezení, na kterých byli učeni, jak používat Makaton při komunikaci s dětmi.
Byla však učiněna řada dalších pozitivních závěrů [7][ přidružený zdroj ] :
Od roku 2008 se v Rusku používá program Makaton [8] .
Ruská verze jazykového programu Makaton využívá pouze základní principy komunikace vyvinuté Margaret Walker a jejími kolegy prostřednictvím řeči, gest a symbolů, které se samy o sobě mohou velmi lišit od britské verze kvůli kulturním a jazykovým rozdílům [9].[ přidružený zdroj ] . Ruská verze tedy obsahovala mnohem více slov označujících jídlo a hračky [9][ přidružený zdroj ] . Například v sadě ruských slov není v angličtině slovo ovce , ale existuje slovo banya .
Zjednodušená gesta ruského znakového jazyka jsou brána jako základ ruského makatonu . V Rusku počet mluvčích jazykového programu Makaton nepřesahuje několik stovek. Hlavním problémem, který brání šíření Makatonu v Rusku, je strach rodičů, že jejich děti pomocí gest a symbolů nikdy v budoucnu nepromluví [9][ přidružený zdroj ] .