Matěj z Aquasparty

Matěj z Aquasparty
Narození 1240 [1] [2] [3]
Smrt 28. října 1302
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Matěj z Aquasparty [4] , také Matthew Aquasparta nebo Matteo d'Aquasparta ( lat.  Matthaeus ab Aquasparta ; italsky  Matteo d'Acquasparta ; narozen kolem roku 1240, Aquasparta , Umbria; zemřel 29. října 1302, Řím ), - italský theolog kardinál (od 1288) a filozof; generál františkánského řádu , který učinil ústupky jeho listině (1287-1289).

Dante v Božské komedii (1308-1321) slovy sv. Bonaventure in Paradise zprostředkoval existující neshody mezi Matthewem a Ubertinem z Casale , který obhajoval nejpřísnější chartu:

„Nemohlo to vzniknout v Aquaspartě A ne v Casale, kde se otevřeně říká, Že je charta příliš slabá nebo příliš přísná. („ Ráj “. XII. zpěv, řádky 124–126).

Životopis

Pochází ze šlechtického rodu Bentivegna (Bentivegna; viz též Bentivegna de Bentivegny ). Jako teenager se stal františkánem . Po studiích na pařížské univerzitě (snad na samotném Bonaventurovi († 1274), jehož následovníkem se stal), učil ve městech Bologna a Paříž. Později byl teologickým lektorem na papežské kurii v Římě (od roku 1279). [čtyři]

Od roku 1287 do roku 1289 - generální ministr (generál) františkánského řádu, zatímco kardinál (od 16. května 1288) a biskup z Porto Santa Rufina (1292-1302) [4] .

Oddaný papeži z Caetani zemřel v Římě na konci října 1302 a byl pohřben v bazilice Santa Maria in Araceli na Kapitolu pod grandiózním gotickým náhrobkem, který se dochoval dodnes.

Učení

Matouš z Aquasparty navázal na hlavní myšlenky augustinianismu , které čerpal z Bonaventurova učení. Ke klasické augustiniánské doktríně o božském osvícení přidal aristotelovskou teorii abstrakce [4] . Přesvědčen, že plynulost rozumných věcí jim neumožňuje sloužit jako základ spolehlivého vědění, položil si otázku: závisí naše vědění na existenci svého předmětu, a odpověděl, že nezávisí: spolehlivé vědění (vědecké) ano nenacházet svůj základ v povaze hmotných věcí; na jejich existenci tedy nezávisí [5] .

V rozporu s Tomášem Akvinským trval na možnosti intelektuálního poznání jednotlivých věcí „individuálně a jako takových“, jakož i na schopnosti člověka poznat svou duši prostřednictvím intelektuální intuice [4] .

Hlavní díla

Poznámky

  1. ↑ MATTHIEU D'AQUASPARTA // Dictionnaire de spiritualité. Ascétique et mystique  (francouzsky) - 60 000 s. — ISSN 0336-8106
  2. ↑ Matthaeus de Aquasparta // Katalog knihovny Papežské univerzity svatého Tomáše Akvinského
  3. ↑ Matthaeus ab Acquasparta // opac.vatlib.it 
  4. ↑ 1 2 3 4 5 Matouš z Aquasparty // Velká ruská encyklopedie  : [ve 35 svazcích]  / kap. vyd. Yu. S. Osipov . - M  .: Velká ruská encyklopedie, 2004-2017.
  5. ↑ Etienne Gilson . Duch středověké filozofie. / Per. z francouzštiny G. V. Vdovina - M .: Ústav filozofie, teologie a dějin sv. Foma , 2011. - 560 s. - S. 320.
  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie