| Mezinárodní asociace Bělorusů | |
|---|---|
| běloruský Mezinárodní asociace Běloruska | |
| Typ | sociální organizace |
| Rok založení | 1991 |
| Umístění |
Bělorusko ,Minsk, sv. K. Marx 31 |
| webová stránka | mab.org.by |
Mezinárodní asociace běloruských studií ( IAB ) _______________ běloruského lidu , jiných národů Běloruska , přispívají k rozšíření a popularizaci znalosti o Bělorusku, podporovat interakci běloruského lidu s jinými národy.
Oficiální adresa organizace: 220050, Minsk, st. K. Marx, 31 [1] .
Předmětem činnosti MAB je spolupráce Bělorusů světa ve vědecké, kulturní a vzdělávací oblasti. Účelem MAB je spolupráce s Bělorusy po celém světě. K tomu jsou řešeny tyto úkoly: shromažďování, systematizace a šíření informací v oblasti běloruských studií ; pořádání mezinárodních kongresů Bělorusů a dalších vědeckých a kulturních akcí; vydavatelská činnost ; podpora účasti vědců z cizích zemí na běloruských vědeckých konferencích a běloruských vědců na zahraničních konferencích; pomoc při výuce běloruského jazyka mimo Bělorusko.
Vzniku Asociace předcházela řada mezinárodních akcí pořádaných u nás i v zahraničí. V roce 1990 tak z iniciativy ředitele Slovansko-baltského semináře F. Scholze a vedoucího oddělení Literárního ústavu Akademie věd Běloruska V. Sokolovského vzniklo sympozium „Bělorusko a Západ“ se konala v Münsteru ( Německo ). Sympozia se zúčastnilo více než 30 slavistů, z nichž 12 podalo vědecké zprávy o problémech interakce běloruské kultury s kulturami Německa a dalších evropských zemí. Ve stejném roce se ve Varšavě konala mezinárodní konference k výročí Francyska Skaryny . Účastníci tohoto mezinárodního fóra zvolili organizační výbor pro vytvoření mezinárodní společnosti Bělorusů [2] .
Asociace vznikla 26. května 1991 na ustavujícím kongresu v Minsku [2] . Asociace byla spoluzaložena Ministerstvem školství Běloruské republiky , Ministerstvem zahraničních věcí Běloruské republiky , Ministerstvem kultury Běloruské republiky a Národní akademií věd Běloruska .
Mezinárodní kongresy Bělorusů se konaly:
Od roku 1993 vycházejí sbírky o dějinách běloruské kultury v edici „Bělorusko = Albaruthenica“ vytvořené IAB.
V letech 1996-2002 vydávala MAB měsíčník informační, analytický a kulturní bulletin „Kontakty a dialogy“ (celkem 82 čísel). V roce 2000 vyšla dvě čísla bulletinu (první z nich bylo zdvojeno) v angličtině . Od března 2003 vycházejí Kontakty a Dialogy na samostatných stránkách v novinách Hlas vlasti .
Kolektiv autorů složený ze zástupců Mezinárodního sdružení Bělorusů a Rady federální národně-kulturní autonomie „Běloruové Ruska“ vytvořil v roce 2013 encyklopedickou referenční knihu „Shrnutí běloruského papazhzha: Bělorusové a národy v Bělorusku a sousedních zemích“. pozemky“ . Na tvorbě knihy autoři usilovně spolupracovali mnoho let s Bělorusy v pohraničí, kam patřily všechny země vzniklé na území bývalého SSSR a také Polsko [5] .
Ve dnech 27.–28. června 2014 se na Filologické fakultě Běloruské státní univerzity konala tradiční mezinárodní vědecká konference „Bělorusko-polské lingvistické, literární, historické a kulturní vztahy“ , která se každoročně koná střídavě v Bělorusku a Polsku. Zúčastnili se ho badatelé z Běloruska, Polska a Německa . Konferenci pořádala Mezinárodní asociace Bělorusů a Filologická fakulta Běloruské státní univerzity za podpory Polského institutu v Minsku [6] .
V březnu 2019 představila Národní knihovna Běloruska na Den znalostí a Den běloruského psaní faksimilní vydání prvního běloruského „Primer“ (1618). Na práci na publikaci se podílela Mezinárodní asociace bělorusů, Knihovna čestné společnosti Middle Temple v Londýně a Běloruská státní univerzita [7] . Digitální kopii Primeru darovala v roce 2018 Národní knihovně Běloruska Dánská královská knihovna [8] .
Práce členů organizace jsou také publikovány v sérii knih „Zahraniční běloruská studia“ Běloruské státní univerzity. Konkrétně v únoru 2021 vyšla sbírka prací „Selected Fathers in Belarusian Language Studies“ od rakouského lingvisty , místopředsedy Mezinárodního sdružení Bělorusů, profesora Salcburské univerzity Hermana Biedera . Obsahuje více než 50 publikací, včetně článku z roku 1973 o jazyce historického dokumentu „ Statut Litevského velkovévodství z roku 1529 “. Součástí knihy jsou také kopie rukopisu první běloruské gramatiky Antona Lutskeviche , určeného pro učitelské kurzy ve školním roce 1915/1916 [9] .
Od května 1991 do června 2005 byl předsedou MAB prof. Adam Maldis . V letech 2005–2010 vedl organizaci Sergej Zaprudskij, docent katedry historie běloruského jazyka na Běloruské státní univerzitě , kandidát na filologii. Od roku 2010 je předsedou IAB Michail Kostyuk ( NAS Běloruska , Historický ústav). Místopředsedové: German Bider (Rakousko, Univerzita Salzburg), Zinaida Gimpelevich ( Kanada , Univerzita Waterloo ), Jurij Labyncev ( Rusko , Moskva , Ruská akademie věd ), Grigory Pivtorak ( Ukrajina , Kyjev , Národní akademie věd Ukrajiny ), Michal Saevich ( Polsko , Univerzita v Lublinu), Alexander Susha ( Běloruská národní knihovna ). Vědecká sekretářka - Irina Savitskaya.
V roce 2015 zvolili delegáti VI. mezinárodního kongresu Bělorusů Alexandra Sušu, zástupce ředitele pro vědeckou a publikační činnost Běloruské národní knihovny, předsedou Mezinárodní asociace Bělorusů (IAB) [10] .