Gilles Menage | |
---|---|
Gilles Menage | |
Datum narození | 15. srpna 1613 |
Místo narození | Hněvy |
Datum úmrtí | 23. července 1692 (78 let) |
Místo smrti | Paříž |
Země | |
obsazení | lingvista , spisovatel , právník , literární kritik , literát , lexikograf |
Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Pracuje ve společnosti Wikisource |
Gilles Menage ( fr. Gilles Ménage ; 15. srpna 1613 , Angers – 23. července 1692 , Paříž ) byl francouzský filolog.
Syn právníka začal svou kariéru jako nadějný právník, ale ze zdravotních důvodů právnickou dráhu opustil. V letech 1630-1640 žil v Paříži obklopen kardinálem Retzem . V 50. letech 16. století kolem Menage se začíná shromažďovat okruh spisovatelů (včetně Jeana Chaplina a Paula Pélisona ). Každou středu pořádal ve svém domě literární setkání ( Mercuriales ). Mezi Menageovými žáky zaujímá nejvýznamnější místo Marie Madeleine de Lafayette , autorka vynikajícího francouzského románu Princezna z Cleves . Mazarin jmenoval Menage penzi jako velký znalec italské kultury.
Menage psal básně v latině , francouzštině , italštině a starověké řečtině – konkrétně ve čtyřech jazycích byla sbírka jeho básní z roku 1656 ( lat. Poemata latina, gallica, graeca, et italica ). Jeho hlavní zásluhy však leží v oblasti lingvistiky , zejména lexikografie a etymologie : je třeba zmínit díla jako Původ italského jazyka ( italsky Origini della lingua italiana ; 1669 ), Pozorování francouzského jazyka ( francouzské observace sur la langue française ; 1672 - 1676 ) a zejména "Etymologický slovník" ( fr. Dictionnaire etymologique ), na kterém Menage pracoval mnoho let.
Díky své žíravé náladě si Menage udělal mnoho odpůrců, a to i v literárním táboře – žíravou satirou na něj je obraz Vadia v Molièrově komedii „ Učené ženy “.